Ačkoli Švýcarsko patří k nejrychleji se oteplujícím zemím světa, podle nového mezinárodního průzkumu společnosti Ipsos tam sílí nezájem o klimatickou změnu i přesvědčení, že na řešení jejích dopadů je už pozdě.
„Zjištění z roku 2026 naznačují, že Švýcarsko se dostalo do psychologického bodu obratu,“ uvedl analytik společnosti Ipsos působící ve Švýcarsku Marcus Burke. Přestože je země vůči globálnímu oteplování fyzicky zranitelnější než mnohé jiné, podle něj dochází k „výraznému poklesu vnímané naléhavosti problému a znepokojivému nárůstu klimatického fatalismu“.
Společnost Ipsos analyzovala vnímání rizik spojených s klimatickou změnou a postoje k energetické transformaci. Průzkumu, který byl zveřejněn 21. dubna, se zúčastnilo 23 704 lidí ve 31 zemích světa, z toho pět set ve Švýcarsku. Respondenti byli dotazováni osobně i on-line mezi 23. lednem a 6. únorem 2026. Ipsos považuje průzkum za reprezentativní pro věkovou skupinu 16 až 74 let.
Výsledky ukazují, že obyvatelé Švýcarska se od klimatických témat stále více odvracejí, a to jak obecně, tak ve srovnání s evropským i světovým průměrem. Přestože jsou dopady klimatické změny stále hmatatelnější, pocit osobní odpovědnosti ve Švýcarsku slábne, uvedl Burke pro Swissinfo.
„Rostoucí část obyvatelstva se domnívá, že na jednání je už příliš pozdě. Právě tento postoj odlišuje Švýcarsko od jeho sousedů,“ dodal analytik.
Opatření proti změně klimatu „nejsou na mně“
Ve všech zkoumaných zemích podle Ipsosu klesl podíl lidí, kteří se domnívají, že nečinnost jednotlivců v otázce klimatické změny představuje selhání vůči budoucím generacím: ze 72 procent v roce 2021 na současných 61 procent. Jinými slovy, poměrně méně lidí pociťuje morální povinnost zanechat po sobě planetu s nižšími emisemi skleníkových plynů.
Ve Švýcarsku tento podíl činí padesát procent, což ve srovnání s rokem 2021 představuje výrazný pokles o čtrnáct procentních bodů. Je tak podstatně nižší než v sousedních zemích, například ve Francii (63 procent) a Itálii (62 procent).
Rostoucí nezájem o klimatická témata ve Švýcarsku Burkeho nepřekvapuje, protože podle něj odráží širší globální trend. „Navzdory sérii nových teplotních rekordů ochota lidí jednat proti klimatické změně slábne,“ uvedl.
Uplynulých jedenáct let bylo nejteplejších v moderní éře. Globální průměrná teplota by brzy mohla překročit kritickou hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období.
Zpráva Ipsosu ukazuje, že ačkoli je stále rozšířený názor, že svůj díl odpovědnosti musí nést i jednotlivci, pocit naléhavosti a osobní odpovědnosti slábne. Zároveň roste přesvědčení, že hlavními hybateli klimatických opatření by měly být vlády a firmy.
Ceny energií vzbuzují větší obavy
Burke hovoří o „kolektivním vyčerpání“, tedy o rozšířeném pocitu únavy, který pramení z vnímání klimatické krize jako složitého a zdánlivě nekonečného problému.
Podle analytika téma klimatické změny zastiňují jiné, bezprostřednější a hmatatelnější obavy. „Lidé se více obávají inflace, rostoucích životních nákladů a geopolitických konfliktů. Přemýšlejí nad tím, kolik bude stát benzin a jaké budou důsledky války v Íránu.“
V průměru 74 procent respondentů v jednatřiceti zemích uvedlo, že je znepokojuje růst cen energií. Pro přibližně polovinu dotázaných je prioritou udržet ceny nízko, i kdyby to znamenalo zvýšení emisí skleníkových plynů.
Silná důvěra ve švýcarskou klimatickou strategii
Ve srovnání s respondenty ve Francii, Německu a Itálii se švýcarská veřejnost jeví jako odtažitější a méně znepokojená klimatickou změnou, uvedl Burke. Důvodem je podle něj „kombinace většího fatalismu a paradoxně také větší důvěry ve strategii, kterou přijala jejich vláda“.
Konkrétně je podíl obyvatel Švýcarska, kteří tvrdí, že s klimatickou změnou už je „příliš pozdě cokoli dělat“ (29 procent), vyšší než v sousedních zemích. Rozšířenější je také názor, že činy jednotlivců „nic nezmění“.
Vedle tohoto pocitu bezmoci je podle Burkeho ve Švýcarsku nezvykle vysoká důvěra v to, že vláda „má jasný plán“, jak klimatické krizi čelit. Myslí si to 32 procent respondentů. Důvěra v úřady je nižší v Itálii (24 procent), Francii (21 procent) i Německu (19 procent).
„Tato kombinace – přesvědčení, že úsilí jednotlivců je marné, a důvěra v to, že úřady mají situaci pod kontrolou – pravděpodobně přispívá k oslabení pocitu osobní naléhavosti i veřejného tlaku na ambicióznější klimatickou politiku,“ sdělil. Zůstává otázkou, zda je tento emoční odstup dočasný, nebo zda odráží trvalejší proměnu postoje švýcarské veřejnosti ke klimatické krizi.
Článek napsal Luigi Jorio ze swissinfo.ch (SWI_EN), poprvé byl publikován 12. května 2026 v 09:00 (SELČ).
Tento článek byl přeložen za pomoci umělé inteligence.
