Nová studie odhalila, proč někteří ptáci snáší světlá vajíčka, zatímco jiní je mají zbarvená do tmava. S největší pravděpodobností je to kvůli teplotě. Tmavší pigmentace totiž dokáže lépe pohlcovat teplo. Z toho důvodu mají v chladnějších oblastech ptačí vejce sytější barvu než například v tropech. Výsledky výzkumu zveřejnil časopis Nature Ecology and Evolution.
Barva ptačích vajíček se odvíjí od dvou pigmentů. Jeden je nazelenalý, druhý červenohnědý. Různé koncentrace těchto pigmentů spolu s podkladovým bílým uhličitanem vápenatým pak vedou k odlišnému zbarvení skořápek – od tmavě modré přes zelenobílou až po sytě hnědou.
Co konkrétně zbarvení vajec ovlivňuje, je už dlouho předmětem debat. Některé teorie si to vysvětlují například maskováním před přirozenými predátory či ochranou zárodku před škodlivými účinky ultrafialového záření.
I když nová studie přiznává, že výše zmíněné faktory můžou hrát určitou roli, klíčový vliv na zbarvení skořápek má podle ní v celosvětovém měřítku teplota.
„Vejce v chladnějších místech jsou tmavě hnědá. V teplejších oblastech – a dokonce i v mírném podnebním pásu – navíc existují konkurenční výběrové tlaky, takže jsou vajíčka barevně rozmanitější,“ vysvětlil deníku The Guardian jeden z autorů výzkumu David Hanley z Long Island University.
Během studie Hanley se svými kolegy analyzoval jas a barvu vajec od 634 druhů ptáků z celého světa. Výstupem jejich práce byla mapa výsledků, jež odhalila, že tmavší vajíčka byla běžnější v regionech s nižší intenzitou slunečního záření.
V místech s vyšší intenzitou slunečního záření byly skořápky naopak zbarvené rozmanitěji – od světle modré až po hnědou – a obecně byly světlejší. Typ hnízda na tento trend vliv neměl.
Tmavá vajíčka lépe pohlcují teplo
Podle autorů studie tmavší vajíčka pohlcují více tepla a mohou být tedy výhodná pro chladnější oblasti. Zárodek pod skořápkou totiž potřebuje být udržován v úzkém teplotním rozsahu, sám ale žádný způsob regulace nemá.
Svou teorii vědci potvrdili na slepičích vejcích různých barev. Tmavší vajíčka se zahřála rychleji než ta světlejší a vyšší teplotu si udržela déle.
Ekolog Simon Griffith z australské Macquarie University, který se studie neúčastnil, tvrdí, že výzkum ukázal, jak se ptáci po celém světě dokázali přizpůsobit přírodním podmínkám. Řada otázek ale podle Griffitha zůstává nevyjasněná. Studie například nevysvětluje, proč jsou některá vajíčka kropenatá nebo pruhovaná, zatímco jiná mají jednotnou barvu.
