Ptáků v Česku rychle ubývá: Nejvíc v zemědělské krajině, ukázal nový výzkum

Data nasbíraná a analyzovaná českými ornitology v posledních letech nevěstí nic dobrého – za posledních 25 let došlo k výraznému úbytku ptactva. Především pak v zemědělské krajině, kde klesl jejich počet o třetinu. Počet ptáku u nás setrvale klesá už od 80. let minulého století.

Znečištěné ovzduší, úbytek zeleně či zhoršená voda. To jsou indikátory, podle kterých se určuje stav životního prostředí. Méně známým, ale neméně důležitým je indikátor běžných druhů ptáků.

Od roku 1982 početnost ptactva v ČR setrvale klesá. Množství populací běžných druhů ptáků se za posledních 25 let snížilo o 5,4 %, u lesních druhů byl pokles o 14,9 % a u ptactva zemědělské krajiny se jedná o úbytek vyčíslitelný na 33,5 %.

To vše vyplývá z dlouhodobého monitoringu, díky kterému jsou pracovníci České společnosti ornitologické schopni v reálném čase stanovit, jakým směrem je potřeba vyvinout ochranářské úsilí.

„Ptáci slouží jako bioindikátory. Pro každý druh získáváme údaje o jeho početnosti v jednotlivých letech a z těch pak sestavujeme jednotlivé indikátory. Když má takový indikátor setrvale klesající tendenci, znamená to, že ptáků v zemědělské krajině ubývá, a předpokládáme, že podobně ubývá i všech ostatních přírodních složek, které by se samy monitorovaly mnohem složitěji,“ vysvětluje ředitel České společnosti ornitologické Zdeněk Vermouzek.

Česká příroda v ohrožení

Podobně velký úbytek ukázaly jiné práce také u jiných druhů zvířat na území Střední Evropy. Nedávno velká německá studie ukázala, jak extrémní je úbytek hmyzu v našem prostoru. Výzkum, který byl zveřejněný v odborném časopise Plos One, vychází z práce desítek amatérských entomologů, kteří studují vývoj hmyzu už od roku 1989.

Na 63 místech celého Německa sebrali do speciálních sítí asi 1500 vzorků létajícího hmyzu. Vědci pak porovnávali data v průběhu času – hned první analýza přinesla velmi smutná čísla. Když měřili hmotnost takto nachytaného hmyzu, ukázalo se, že během 27 let poklesla o 76 procent, nejhůře to vypadalo v létě. Právě v době, kdy hmyzu mělo být nejvíce, byly jeho počty nižší až o 82 procent.

Oblasti intenzivního zemědělství totiž neposkytují téměř žádná vhodná zázemí pro jakákoliv živá zvířata. Místo života se tu hmyz setkává jen s chemickými pesticidy.

Jak víme, že data jsou věrohodná?

Zhruba stovka dobrovolníků sbírá údaje o početnosti ptáků na jednotlivých sčítacích bodech. Tato data sbírají vždy v daný termín, v ranních hodinách, tedy v době největší hlasové aktivity většiny druhů ptáků a pouze za dobrého počasí. Termín sčítání, čas a podmínky se nesmí v následujících letech lišit. Veškerá data se pak vyhodnocují za pomoci pokročilých modelovacích metod.