Rekordně stoupající teploty zásadně mění velehory. S problémy se potýkají už i Alpy

7 minut
Horizont ČT24: Dopady klimatické změny na vysokohorské země
Zdroj: ČT24

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.

Ve světě se stále častěji konají improvizované pohřby tajících ledovců. Na konci září se účastníci jednoho z takových happeningů rozloučili například se švýcarským ledovcem Pizol. 

Právě Švýcarsko je přitom jednou z vysokohorských zemí, která klimatickou změnu v nejvyšších bodech pociťuje obzvlášť silně. Od roku 1850 tam zmizelo okolo pěti set ledovců. O konečné číslo se ale podle vědců nejedná. 

„Negativní trend tání ledovců bude pokračovat i v následujících dekádách, v následujících padesáti letech. Mohli bychom ale situaci stabilizovat, když se nám podaří zmírnit příčiny,“ poznamenal generální tajemník Světové meteorologické organizace Petteri Taalas.

Nebezpečí pro obyvatele hor

Podle meteorologů ale nejde jen o tání ledovců. Klimatické změny podle nich stojí i za extrémními výkyvy počasí. Ty mohou zásadně změnit život lidí v horských oblastech. Hrozí častější sesuvy půdy a povodně v níže položených střediscích.

Na mnoha místech už dnes navíc ohrožuje obyvatele zastaralá infrastruktura vybudovaná v devatenáctém a dvacátém století. V Evropě je kromě Švýcarska alarmující situace v dalších zemích alpského regionu, zejména ve Francii, Rakousku a Itálii.

„Hrozí prudké deště uprostřed zimy, extrémnější sucha než jsme dosud pozorovali,“ varoval klimatolog John Pomeroy, který je spolupředsedou High Mountain Summit. 

Cíle pro boj s globálním oteplováním vytyčili státníci v Pařížské dohodě. Namísto požadovaného udržení nárůstu teploty o dva, respektive o 1,5 stupně, se teď ale podle vědců blíží spíše tří až pětistupňovému oteplování.  

„Vědecká obec se musí víc zapojit do takzvané vědecké diplomacie, aby mohla v mnoha ohledech být součástí dialogu a pomoct tak s řešením,“ domnívá se spolupředsedkyně High Mountain Summit Carolina Adlerová. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 10 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 10 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
včera v 16:00

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
včera v 14:38

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...