Archeologové našli ztracené město v kambodžském pralese. Pomohl laserový radar

Mezinárodní tým archeologů objevil v kambodžské džungli starověké město Mahendraparvata, jednu z metropolí historické Khmerské říše. K objevu města utopeného v divoké lesní vegetaci pomohl laserový paprsek technologie známé pod názvem LIDAR.

Výzkum prováděli experti z Francouzského institutu asijských studií a kambodžské agentury APSARA. Využili technologii zvanou LIDAR, která s pomocí laserového paprsku objevila struktury skryté pod bujnou vegetací.

Jedná se o ruiny starověkého města Mahendraparvata, které je spojované s počátky Khmerské říše a bylo jednou z jeho prvních metropolí. Existovalo v době mezi osmým a devátým stoletím našeho letopočtu a leželo v hustých pralesích pohoří Phnom Kulen. Výsledky výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Antiquity.

Městská oblast měřila podle skenů asi čtyřicet až padesát kilometrů čtverečních, tvoří ji tisíce archeologických objektů různých rozměrů. Vědce zaujala síť staveb, která ukazuje, kde se tehdy vyskytovalo centrum této aglomerace. Nacházely se zde chrámy, paláce, pyramidový komplex a další budovy, které tvoří tu nejdůležitější infrastrukturu města. 

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Kromě výše jmenovaných staveb se podařilo odhalit také rozsáhlou síť, která zásobovala město vodou – patřila k ní i přehrada a nedokončená nádrž. Právě těmto stavbám a jejich poznání se chtějí archeologové věnovat intenzivněji. Objevená struktura by totiž mohla být důležitou inspirací pro pozdější vodní díla, jimiž říše starých Khmerů proslula.

Impérium Khmerů

Khmerská říše dominovala většině jihovýchodní Asie v době evropského středověku a byla základem, z něhož vyrostla moderní Kambodža. Až do dnešních dob se proslavil Angkor Vat, rozsáhlý chrámový komplex, který ležel v prastarém městě Angkor na severozápadu říše.

Město Mahendraparvata bylo postavené ještě před Angkorem a zřejmě se jednalo o první velké centrálně navržené město Khmerské říše – upozorňuje nový výzkum.

Že leželo v pohoří Phnom Kulen, se ví delší dobu jak z písemných, tak i z archeologických důkazů, ale až doposud se podařilo odhalit jen několik izolovaných menších chrámů. Kvalitnějšímu průzkumu brání především špatně přístupná džungle, v minulosti byly problémem také zbytky guerill Rudých Khmerů, kteří se v této oblasti vyskytovali až do devadesátých let dvacátého století. Dodnes zde po nich zůstaly miny a další nevybuchlá munice, což archeologům práci komplikuje.

Už v roce 2012 proto proběhlo rozsáhlé mapování oblasti pomocí technologie LIDAR. Z jeho výsledků pak vyšlo další, ještě detailnější zkoumání pomocí stejné technologie o tři roky později. Výsledkem jsou 3D mapy, které ve vysokém rozlišení ukázaly, jak vypadá „dno“ pralesa pod příkrovem stromů. A také odhalily archeologické památky, o nichž do té doby nikdo netušil – řadu z nich pak mohli vědci zblízka prozkoumat.  

Když LIDAR pomáhá

Khmerské město není jediným, kde se uplatnila technologie LIDARu. Například přibližně před rokem a půl se pomocí tohoto laserového radaru podařilo najít na severu Guatemaly, v departementu Petén zatím neznámou mayskou urbanizaci.

Tvořily ji desítky tisíc dosud neznámých staveb mayské civilizace, včetně pyramid a paláců. Na rozloze 2100 čtverečních kilometrů se našly desítky mayských měst, ve kterých mohlo žít až deset milionů lidí, tedy dvakrát až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
před 11 hhodinami

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
včera v 16:13

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
včera v 13:31

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
29. 4. 2026

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
29. 4. 2026

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...