Archeologové našli ztracené město v kambodžském pralese. Pomohl laserový radar

Mezinárodní tým archeologů objevil v kambodžské džungli starověké město Mahendraparvata, jednu z metropolí historické Khmerské říše. K objevu města utopeného v divoké lesní vegetaci pomohl laserový paprsek technologie známé pod názvem LIDAR.

Výzkum prováděli experti z Francouzského institutu asijských studií a kambodžské agentury APSARA. Využili technologii zvanou LIDAR, která s pomocí laserového paprsku objevila struktury skryté pod bujnou vegetací.

Jedná se o ruiny starověkého města Mahendraparvata, které je spojované s počátky Khmerské říše a bylo jednou z jeho prvních metropolí. Existovalo v době mezi osmým a devátým stoletím našeho letopočtu a leželo v hustých pralesích pohoří Phnom Kulen. Výsledky výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Antiquity.

Městská oblast měřila podle skenů asi čtyřicet až padesát kilometrů čtverečních, tvoří ji tisíce archeologických objektů různých rozměrů. Vědce zaujala síť staveb, která ukazuje, kde se tehdy vyskytovalo centrum této aglomerace. Nacházely se zde chrámy, paláce, pyramidový komplex a další budovy, které tvoří tu nejdůležitější infrastrukturu města. 

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Kromě výše jmenovaných staveb se podařilo odhalit také rozsáhlou síť, která zásobovala město vodou – patřila k ní i přehrada a nedokončená nádrž. Právě těmto stavbám a jejich poznání se chtějí archeologové věnovat intenzivněji. Objevená struktura by totiž mohla být důležitou inspirací pro pozdější vodní díla, jimiž říše starých Khmerů proslula.

Impérium Khmerů

Khmerská říše dominovala většině jihovýchodní Asie v době evropského středověku a byla základem, z něhož vyrostla moderní Kambodža. Až do dnešních dob se proslavil Angkor Vat, rozsáhlý chrámový komplex, který ležel v prastarém městě Angkor na severozápadu říše.

Město Mahendraparvata bylo postavené ještě před Angkorem a zřejmě se jednalo o první velké centrálně navržené město Khmerské říše – upozorňuje nový výzkum.

Že leželo v pohoří Phnom Kulen, se ví delší dobu jak z písemných, tak i z archeologických důkazů, ale až doposud se podařilo odhalit jen několik izolovaných menších chrámů. Kvalitnějšímu průzkumu brání především špatně přístupná džungle, v minulosti byly problémem také zbytky guerill Rudých Khmerů, kteří se v této oblasti vyskytovali až do devadesátých let dvacátého století. Dodnes zde po nich zůstaly miny a další nevybuchlá munice, což archeologům práci komplikuje.

Už v roce 2012 proto proběhlo rozsáhlé mapování oblasti pomocí technologie LIDAR. Z jeho výsledků pak vyšlo další, ještě detailnější zkoumání pomocí stejné technologie o tři roky později. Výsledkem jsou 3D mapy, které ve vysokém rozlišení ukázaly, jak vypadá „dno“ pralesa pod příkrovem stromů. A také odhalily archeologické památky, o nichž do té doby nikdo netušil – řadu z nich pak mohli vědci zblízka prozkoumat.  

Když LIDAR pomáhá

Khmerské město není jediným, kde se uplatnila technologie LIDARu. Například přibližně před rokem a půl se pomocí tohoto laserového radaru podařilo najít na severu Guatemaly, v departementu Petén zatím neznámou mayskou urbanizaci.

Tvořily ji desítky tisíc dosud neznámých staveb mayské civilizace, včetně pyramid a paláců. Na rozloze 2100 čtverečních kilometrů se našly desítky mayských měst, ve kterých mohlo žít až deset milionů lidí, tedy dvakrát až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 4 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 6 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026
Načítání...