Archeologové našli ztracené město v kambodžském pralese. Pomohl laserový radar

Mezinárodní tým archeologů objevil v kambodžské džungli starověké město Mahendraparvata, jednu z metropolí historické Khmerské říše. K objevu města utopeného v divoké lesní vegetaci pomohl laserový paprsek technologie známé pod názvem LIDAR.

Výzkum prováděli experti z Francouzského institutu asijských studií a kambodžské agentury APSARA. Využili technologii zvanou LIDAR, která s pomocí laserového paprsku objevila struktury skryté pod bujnou vegetací.

Jedná se o ruiny starověkého města Mahendraparvata, které je spojované s počátky Khmerské říše a bylo jednou z jeho prvních metropolí. Existovalo v době mezi osmým a devátým stoletím našeho letopočtu a leželo v hustých pralesích pohoří Phnom Kulen. Výsledky výzkumu byly zveřejněné v odborném časopise Antiquity.

Městská oblast měřila podle skenů asi čtyřicet až padesát kilometrů čtverečních, tvoří ji tisíce archeologických objektů různých rozměrů. Vědce zaujala síť staveb, která ukazuje, kde se tehdy vyskytovalo centrum této aglomerace. Nacházely se zde chrámy, paláce, pyramidový komplex a další budovy, které tvoří tu nejdůležitější infrastrukturu města. 

LiDAR (Light Detection And Ranging, také LADAR) je metoda dálkového měření vzdálenosti na základě výpočtu doby šíření pulsu laserového paprsku odraženého od snímaného objektu. LiDAR lze mimo jiné použít pro měření vzdálenosti, mapování terénu nebo měření vlastností atmosférických jevů.

ZDROJ: Česká astronomická společnost

Kromě výše jmenovaných staveb se podařilo odhalit také rozsáhlou síť, která zásobovala město vodou – patřila k ní i přehrada a nedokončená nádrž. Právě těmto stavbám a jejich poznání se chtějí archeologové věnovat intenzivněji. Objevená struktura by totiž mohla být důležitou inspirací pro pozdější vodní díla, jimiž říše starých Khmerů proslula.

Impérium Khmerů

Khmerská říše dominovala většině jihovýchodní Asie v době evropského středověku a byla základem, z něhož vyrostla moderní Kambodža. Až do dnešních dob se proslavil Angkor Vat, rozsáhlý chrámový komplex, který ležel v prastarém městě Angkor na severozápadu říše.

Město Mahendraparvata bylo postavené ještě před Angkorem a zřejmě se jednalo o první velké centrálně navržené město Khmerské říše – upozorňuje nový výzkum.

Že leželo v pohoří Phnom Kulen, se ví delší dobu jak z písemných, tak i z archeologických důkazů, ale až doposud se podařilo odhalit jen několik izolovaných menších chrámů. Kvalitnějšímu průzkumu brání především špatně přístupná džungle, v minulosti byly problémem také zbytky guerill Rudých Khmerů, kteří se v této oblasti vyskytovali až do devadesátých let dvacátého století. Dodnes zde po nich zůstaly miny a další nevybuchlá munice, což archeologům práci komplikuje.

Už v roce 2012 proto proběhlo rozsáhlé mapování oblasti pomocí technologie LIDAR. Z jeho výsledků pak vyšlo další, ještě detailnější zkoumání pomocí stejné technologie o tři roky později. Výsledkem jsou 3D mapy, které ve vysokém rozlišení ukázaly, jak vypadá „dno“ pralesa pod příkrovem stromů. A také odhalily archeologické památky, o nichž do té doby nikdo netušil – řadu z nich pak mohli vědci zblízka prozkoumat.  

Když LIDAR pomáhá

Khmerské město není jediným, kde se uplatnila technologie LIDARu. Například přibližně před rokem a půl se pomocí tohoto laserového radaru podařilo najít na severu Guatemaly, v departementu Petén zatím neznámou mayskou urbanizaci.

Tvořily ji desítky tisíc dosud neznámých staveb mayské civilizace, včetně pyramid a paláců. Na rozloze 2100 čtverečních kilometrů se našly desítky mayských měst, ve kterých mohlo žít až deset milionů lidí, tedy dvakrát až třikrát více, než vědci doposud předpokládali.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...