Psí archeologové pomáhají odkrývat hrobky staré tisíce let. Jejich dokonalý čich se nemýlí

Chorvatští archeologové s úspěchem využívají dokonalého psího čichu k hledání hrobů z doby železné. Speciálně vycvičeným zvířatům se podařilo vyhledat několik pohřebních nádob ukrývajících lidské kosti a artefakty staré tři tisíce let.

Archeologové psí pomoci využili v lokalitě opevnění v pohoří Velebit poblíž pobřeží Jadranu. Pro experty je spolupráce se psy inovativním způsobem, jak vyhledávat starověké památky méně invazivním způsobem, než vyžadují klasické metody.

„Psí čich zjevně nedělá chyby,“ uvedla v rozhovoru pro deník The Guardian Vedrana Glavašová, profesorka archeologie na univerzitě v Zadaru a současně hlavní autorka studie, která využití psů v archeologii popisuje. Vyšla v odborném žurnálu Journal of Archaeological Method and Theory.

Profesorka Glavašová už našla několik hrobek v nekropoli na archeologické lokalitě Drvišica z osmého století před naším letopočtem. Doufala, že tam najde ještě více pozůstatků minulosti, a tak kontaktovala kynoložku Andreu Pintarovou, která cvičí psy pátrající po kostech v rámci policejního vyšetřování.

Pintarová s německými ovčáky a belgickými ovčáky malinois prokoumala horskou pevnost během roku 2015. Profesorka Glavašová poslala psy nejdřív k hrobům objeveným rok předtím, ale na pohled nerozeznatelným. Že se tam něco nachází, museli vždy správně určit dva psi. To se podařilo u všech tří hrobů a to přesto, že archeologové z hrobů už všechny kosti i artefakty předtím odstranili.

Po této úspěšné zkoušce vyslala Glavašová psy na místa, kde existovalo podezření výskytu dalších nálezů. Zvířecí archeologové opět uspěli, podařilo se jim najít šest neznámých hrobek. Vždy byli navíc velmi přesní a dokázali najít i ty nejmenší předměty. 

Psi už pomohli archeologům i v Česku

Psí pomoci už využili také archeologové v České republice. Poprvé se tak stalo během výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů na pražském Zličíně v letech 2005 až 2008. Vědci tehdy experimentálně vyzkoušeli psa vycvičeného v USA na vyhledávání historických pozůstatků člověka.

Metoda, u nás pracovně nazývaná „kynoprospekce“,  byla v Česku použita zatím jen na několika málo archeologických výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 2 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
před 14 hhodinami

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
včera v 11:03

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizovánovčera v 07:34
Načítání...