Psí archeologové pomáhají odkrývat hrobky staré tisíce let. Jejich dokonalý čich se nemýlí

Chorvatští archeologové s úspěchem využívají dokonalého psího čichu k hledání hrobů z doby železné. Speciálně vycvičeným zvířatům se podařilo vyhledat několik pohřebních nádob ukrývajících lidské kosti a artefakty staré tři tisíce let.

Archeologové psí pomoci využili v lokalitě opevnění v pohoří Velebit poblíž pobřeží Jadranu. Pro experty je spolupráce se psy inovativním způsobem, jak vyhledávat starověké památky méně invazivním způsobem, než vyžadují klasické metody.

„Psí čich zjevně nedělá chyby,“ uvedla v rozhovoru pro deník The Guardian Vedrana Glavašová, profesorka archeologie na univerzitě v Zadaru a současně hlavní autorka studie, která využití psů v archeologii popisuje. Vyšla v odborném žurnálu Journal of Archaeological Method and Theory.

Profesorka Glavašová už našla několik hrobek v nekropoli na archeologické lokalitě Drvišica z osmého století před naším letopočtem. Doufala, že tam najde ještě více pozůstatků minulosti, a tak kontaktovala kynoložku Andreu Pintarovou, která cvičí psy pátrající po kostech v rámci policejního vyšetřování.

Pintarová s německými ovčáky a belgickými ovčáky malinois prokoumala horskou pevnost během roku 2015. Profesorka Glavašová poslala psy nejdřív k hrobům objeveným rok předtím, ale na pohled nerozeznatelným. Že se tam něco nachází, museli vždy správně určit dva psi. To se podařilo u všech tří hrobů a to přesto, že archeologové z hrobů už všechny kosti i artefakty předtím odstranili.

Po této úspěšné zkoušce vyslala Glavašová psy na místa, kde existovalo podezření výskytu dalších nálezů. Zvířecí archeologové opět uspěli, podařilo se jim najít šest neznámých hrobek. Vždy byli navíc velmi přesní a dokázali najít i ty nejmenší předměty. 

Psi už pomohli archeologům i v Česku

Psí pomoci už využili také archeologové v České republice. Poprvé se tak stalo během výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů na pražském Zličíně v letech 2005 až 2008. Vědci tehdy experimentálně vyzkoušeli psa vycvičeného v USA na vyhledávání historických pozůstatků člověka.

Metoda, u nás pracovně nazývaná „kynoprospekce“,  byla v Česku použita zatím jen na několika málo archeologických výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled