Psí archeologové pomáhají odkrývat hrobky staré tisíce let. Jejich dokonalý čich se nemýlí

Chorvatští archeologové s úspěchem využívají dokonalého psího čichu k hledání hrobů z doby železné. Speciálně vycvičeným zvířatům se podařilo vyhledat několik pohřebních nádob ukrývajících lidské kosti a artefakty staré tři tisíce let.

Archeologové psí pomoci využili v lokalitě opevnění v pohoří Velebit poblíž pobřeží Jadranu. Pro experty je spolupráce se psy inovativním způsobem, jak vyhledávat starověké památky méně invazivním způsobem, než vyžadují klasické metody.

„Psí čich zjevně nedělá chyby,“ uvedla v rozhovoru pro deník The Guardian Vedrana Glavašová, profesorka archeologie na univerzitě v Zadaru a současně hlavní autorka studie, která využití psů v archeologii popisuje. Vyšla v odborném žurnálu Journal of Archaeological Method and Theory.

Profesorka Glavašová už našla několik hrobek v nekropoli na archeologické lokalitě Drvišica z osmého století před naším letopočtem. Doufala, že tam najde ještě více pozůstatků minulosti, a tak kontaktovala kynoložku Andreu Pintarovou, která cvičí psy pátrající po kostech v rámci policejního vyšetřování.

Pintarová s německými ovčáky a belgickými ovčáky malinois prokoumala horskou pevnost během roku 2015. Profesorka Glavašová poslala psy nejdřív k hrobům objeveným rok předtím, ale na pohled nerozeznatelným. Že se tam něco nachází, museli vždy správně určit dva psi. To se podařilo u všech tří hrobů a to přesto, že archeologové z hrobů už všechny kosti i artefakty předtím odstranili.

Po této úspěšné zkoušce vyslala Glavašová psy na místa, kde existovalo podezření výskytu dalších nálezů. Zvířecí archeologové opět uspěli, podařilo se jim najít šest neznámých hrobek. Vždy byli navíc velmi přesní a dokázali najít i ty nejmenší předměty. 

Psi už pomohli archeologům i v Česku

Psí pomoci už využili také archeologové v České republice. Poprvé se tak stalo během výzkumu pohřebiště z doby stěhování národů na pražském Zličíně v letech 2005 až 2008. Vědci tehdy experimentálně vyzkoušeli psa vycvičeného v USA na vyhledávání historických pozůstatků člověka.

Metoda, u nás pracovně nazývaná „kynoprospekce“,  byla v Česku použita zatím jen na několika málo archeologických výzkumech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...