Plasty stárnou čtyřikrát pomaleji v Antarktidě než v Brně. Vliv má znečištěný vzduch i UV záření

Testování plastů v Antarktidě započali brněnští odborníci z CEITEC VUT ve spolupráci s Masarykovou univerzitou a několika dalšími výzkumnými pracovišti přibližně před pěti lety. Vzorky, které poslali s expedicí na Antarktidu na stanici J. G. Mendela, porovnávali se stejnými panely umístěnými v Brně. Umělé hmoty byly každým rokem odebírány a přiváženy zpět a následně vyhodnocovány. První výsledky ukázaly, že plasty stárnou v Antarktidě čtyřikrát pomaleji než v Brně.

Plasty, které od doby svého vzniku zaplavily svět, sice přirozenou cestou degradují, ale rychlost jejich rozpadu je stále mnohonásobně nižší než tempo jejich výroby. Lépe poznat chování polymerů v extrémních podmínkách je jedním z cílů výzkumu Jiřího Tocháčka z CEITEC VUT, který je v oboru degradace polymerů uznávaným odborníkem.

V Antarktidě byly materiály vystaveny velmi specifickým podmínkám zahrnujícím teploty až minus 35 stupňů, velké teplotní změny v rámci jediného dne a působení UV záření jako důsledku přítomnosti ozonové díry.

Příliš mnoho vlivů

Názory, jak na tyto podmínky budou dlouhodobě polymery reagovat, byly dosud značně nejednotné. Vědci se nemohli shodnout na tom, který z uvedených klimatických vlivů bude převládat.

„První výsledky ukázaly, že vliv ozonové díry propouštějící ve zvýšené míře UV složky slunečního záření je velmi významný, nicméně UV spolu s dlouhodobě vyššími teplotami v Brně tento vliv převáží. Svoji roli sehrála také povrchová kontaminace, která způsobila, že vzorky po třech letech v Antarktidě měly zcela čistý povrch, zatímco vzorky v Brně, představující typické prostředí průmyslové aglomerace, byly významně zaneseny černými polétavými nečistotami,“ uvádí vedoucí projektu Tocháček.

Část výsledků po třech letech expozice byla publikována, další část se nyní zpracovává. Výzkum v Antarktidě nadále pokračuje a od příštích odběrů si vědci slibují objasnění především chování polymerů stabilizovaných, tedy umělých hmot s výrazně vyšší odolností vůči vnějším klimatickým vlivům.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli ve Vídni kostry 150 legionářů. Zemřeli při katastrofě

Archeologové ve Vídni našli v masovém hrobě kosterní pozůstatky asi 150 vojáků z prvního století z doby římské říše. Oznámilo to ve svém magazínu Muzeum města Vídně. Experti tento kosterní nález považují za mimořádně vzácný, protože až do třetího století se mrtvá těla mnohem častěji zpopelňovala.
3. 4. 2025

Roztěkanost, problémy s organizací času, zapomínání. ADHD se týká i dospělých

ADHD netrpí jen děti, ale i dospělí. Ženy s touto poruchou jsou podle autorek knihy „Roztěkané“ doslova poddiagnostikované. Na rozdíl od mužů se o ní často dozvídají až v dospělosti po porodu. Prostřednictvím desítek příběhů se Klára Kubíčková a Jana Srncová, které se s ADHD samy potýkají, snaží dát návod jiným ženám, jak s diagnózou bojovat nebo jak ji poznat.
3. 4. 2025

Ve smrti jsou si lidé rovni. Mozek spouští stejný mechanismus

V populární literatuře se objevují často popisy zvláštních stavů, které jsou spojené s umíráním: klid, smíření, setkání se světelnou bytostí. Nová studie upozorňuje na to, že fenomén je složitější, ale našel jednotné a univerzální mechanismy, které jsou za vznik těchto vizí zodpovědné.
3. 4. 2025

Ochranáři našli na pobřeží Austrálie bílého tučňáka. Trpí genetickou mutací

Ochranáři našli na jihovýchodním pobřeží Austrálie bílého tučňáka, který trpí vzácnou genetickou mutací. O ptáka se nyní starají a posléze rozhodnou, jaký bude jeho další osud, napsal web ABC.
3. 4. 2025
Načítání...