Vědcům se podařilo určit oblast v Africe, kde před 200 tisíci lety pravděpodobně žili předkové moderního člověka, než začali migrovat do dalších míst na zeměkouli. Podle studie publikované v časopise Nature pobývali první lidé na území dnešní severní Botswany v místech, kde jsou nyní solné pláně. Podle serveru BBC však závěry studie někteří vědci zpochybňují.
První lidé žili na území současné severní Botswany, tvrdí genetikové
„Dlouho se ví, že se předchůdce nynějších lidí objevil před 200 tisíci lety v Africe. Nevěděli jsme ale, kde se nacházela jeho domovina,“ řekla hlavní autorka studie, jihoafrická genetička Vanessa Hayesová.
Skupina vědců založila svou studii na genetickém výzkumu, který umožňuje zkoumat modely migrace. S každou změnou lokality se totiž podle Hayesové změní i genetická informace člověka.
Vědci zkoumali dvě stě genetických znaků mitochondriální DNA, která se dědí po matce, na současné populaci v Namibii a Jihoafrické republice, tedy v oblasti, která byla dlouho pokládána za jednu z kolébek lidstva.
Potomci Khoisanů
Testy DNA tamních obyvatel však prokázaly jen velmi malou přítomnost potřebné mateřské genetické linie. Při dalším srovnávání genomů se pak vědcům podařilo zjistit stopy pravěkého předchůdce dnešních lidí v Khoisanech, etniku lovců-sběračů, kteří v oblasti žijí dodnes. Podle expertů tedy všichni lidé na celé Zemi mají právě tohoto předka. „Věřím, že jsme v jednu chvíli všichni byli Khoisané,“ řká Vanessa Hayesová.
Khoisané byli první moderní lidskou komunitou. Žili na jednom místě asi 70 tisíc let, což vědci vyvodili z toho, že u nich zůstal po takto dlouhou dobu stejný genom. Dlouho prosperovali v regionu zhruba o velikosti Nového Zélandu jižně od řeky Zambezi, kde se nyní nachází Namibie, severní Botswana a Zimbabwe.
V současnosti je tato oblast součástí rozsáhlé pouště Kalahari, dříve ale bývala plná vláhy a zeleně. Geologická analýza spojená s klimatickými modely ukázala, že se zde rozkládalo obrovské jezero, jež bylo dvakrát větší než dnešní Viktoriino jezero.
Klima se ale v oblasti začalo podle oceánografa a spoluautora studie Axela Timmermanna měnit. Jezero vyschlo a oblast byla stále sušší. Jedna skupina lidí odtud proto před 130 tisíci lety odešla na severovýchod, další o 20 tisíc let později na jihozápad. Tím podle vědců začaly migrační pohyby, jež po několika dalších desítkách tisíc let vedly k osídlení všech kontinentů. Do Evropy první lidé dorazili asi před 50 tisíci či 40 tisíci lety.
Někteří lidé ale v oblasti jižní Afriky zůstali a adaptovali se na místní vyprahlé podmínky. Jejich potomci zde žijí dodnes a stále se živí jako lovci a sběrači. Proto si Hayesová myslí, že jsou pravěkými předchůdci současných lidí. „Khoisané, kteří zde žijí, nikdy tuto pravlast neopustili. Sami vědí, že tu byli vždycky, povídají si o tom z generace na generaci. A já jsem to musela vědecky dokázat zbytku světa,“ říká vědkyně.
Lidských domovin by mohlo být více
Postup Hayesové ovšem kritizuje profesor Chris Stringer z Muzea přírodní historie v Londýně. Podle něj studie vyvozuje z omezených dat příliš rozsáhlé závěry.
Jiné analýzy totiž došly k odlišným výsledkům a některé archeologické nálezy poukazují na to, že lidé pochází spíše z východní Afriky. Lidských domovin by tedy mohlo být více, ještě je však zbývá objevit, píše server BBC.
