Australští vědci zkoumají zásoby pitné vody pod dnem oceánu

Výzkumníci z australské Flindersovy univerzity zkoumají místa, kde se pod oceánským dnem nachází bohatá naleziště pitné vody. Mohla by být důležitá třeba pro ostrovní státy.

O tom, že pod mořem se nachází zásoby sladké vody, se spekuluje od šedesátých let dvacátého století. „V dalších desetiletích se naše znalosti podmořských rezervoárů pitné vody prohlubovaly a nyní je to dobře pochopený globální fenomén,“ uvedl profesor hydrologie Adrian Werner, který se tomuto výzkumu věnuje.

Tento vědec a jeho tým popisují vlastnosti rezervoárů. Věří, že v blízké budoucnosti se ohřívající se planeta s větší mírou vypařování bez dalších zdrojů vody neobejde.

Zájem o její hledání a využití v posledních letech posílily události, během nichž došla nebo téměř došla voda některým pobřežním městům – nejznámější byla situace v Kapském městě během léta roku 2018. Nedostatek vody vedl k pátrání po dalších zdrojích, byť třeba jen pro nouzové situace.

Pátrání po vodě je pro Austrálii zásadní

Profesor Werner upozorňuje, že výzkum těchto rezervoárů je důležitý právě proto, že o nich toho víme relativně málo a také už možná vodu z nich využíváme. Ukázalo se to při průzkumu některých australských příbřežních podmořských přirozených rezervoárů sladké vody – už nyní je z nich tekutina nevědomky odebírána některými zařízeními na pobřeží. Systémy jsou totiž propojené, ale věda zatím neví, jak přesně tato propojení vypadají a fungují.

Wernerova skupina v poslední době zveřejnila sedm důležitých studií, kde detailně popsala tento fenomén a přispěla k jeho mnohem lepšímu pochopení – byť je stále nedostatečné.
Ve dvou z nich se profesor Werner věnoval dvěma místům, kde se mu podařilo objevit značné zásoby sladké vody pod mořem – jedna leží u Perthu, druhá na jihovýchodě jižní Austrálie.

Vědec, nedávno označený australskými novinami The Australian za největšího hydrologa země, ale říká, že potenciál tohoto výzkumu se může ukázat i jinde: zejména na menších ostrovech, jejichž zásoby pitné vody jsou ohrožené zvyšováním hladin oceánů kvůli klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Únavový syndrom by se mohl dát rozpoznat z krve, ukazuje nový test

Vyčerpání i projevy podobné chřipce, tak vypadají možné příznaky chronického únavového syndromu. Podle odhadů v Česku žijí desítky tisíc lidí s tímto onemocněním. Chronický únavový syndrom se nejčastěji objeví v mladém a středním dospělém věku. Stanovení diagnózy je ale velmi obtížné a nemocní se často setkávají s nedůvěrou a nepochopením. I proto se vědci v zahraničí snaží vyvinout diagnostickou metodu, která by nemoc potvrdila třeba z odběru krve.
včera v 07:01

Věčné chemikálie vymizí z obalů i oblečení. Důvodem jsou zdravotní rizika

Potravinové obaly, nepromokavé oblečení a nebo impregnační spreje. Všech těchto výrobků se bude brzy týkat zákaz takzvaných „věčných chemikálií“. Ten začne platit příští rok a zavádí harmonogram, kdy by první výrobky s těmito chemikáliemi měly mizet z trhu. Důvodem zákazu jsou zdravotní rizika, která tato skupina chemikálií přináší.
25. 12. 2025

Ženy poznají nemoc podle obličeje lépe než muži, ukázala studie

Lidé mají pozoruhodnou vlastnost rozpoznat projevy nemocí jenom podle změn fyzického vzhledu, a to i podle drobných náznaků, jako jsou pokleslá víčka, bledé rty nebo méně prokrvené tváře. Většinu těchto náznaků jsou lidé schopní rozeznat intuitivně, aniž by se na tuto analýzu příliš soustředili. Podle nové studie jsou ženy výrazně schopnější než muži vycítit tyto nenápadné signály.
24. 12. 2025

Ozempic mění nakupování v Americe

Když Američané začali užívat léky potlačující chuť k jídlu, jako jsou hlavně populární Ozempic a Wegovy, změny se projevily velmi rychle nejen na váze v koupelně, ale podle nové studie hlavně v obchodech s potravinami.
23. 12. 2025
Načítání...