Australští vědci zkoumají zásoby pitné vody pod dnem oceánu

Výzkumníci z australské Flindersovy univerzity zkoumají místa, kde se pod oceánským dnem nachází bohatá naleziště pitné vody. Mohla by být důležitá třeba pro ostrovní státy.

O tom, že pod mořem se nachází zásoby sladké vody, se spekuluje od šedesátých let dvacátého století. „V dalších desetiletích se naše znalosti podmořských rezervoárů pitné vody prohlubovaly a nyní je to dobře pochopený globální fenomén,“ uvedl profesor hydrologie Adrian Werner, který se tomuto výzkumu věnuje.

Tento vědec a jeho tým popisují vlastnosti rezervoárů. Věří, že v blízké budoucnosti se ohřívající se planeta s větší mírou vypařování bez dalších zdrojů vody neobejde.

Zájem o její hledání a využití v posledních letech posílily události, během nichž došla nebo téměř došla voda některým pobřežním městům – nejznámější byla situace v Kapském městě během léta roku 2018. Nedostatek vody vedl k pátrání po dalších zdrojích, byť třeba jen pro nouzové situace.

Pátrání po vodě je pro Austrálii zásadní

Profesor Werner upozorňuje, že výzkum těchto rezervoárů je důležitý právě proto, že o nich toho víme relativně málo a také už možná vodu z nich využíváme. Ukázalo se to při průzkumu některých australských příbřežních podmořských přirozených rezervoárů sladké vody – už nyní je z nich tekutina nevědomky odebírána některými zařízeními na pobřeží. Systémy jsou totiž propojené, ale věda zatím neví, jak přesně tato propojení vypadají a fungují.

Wernerova skupina v poslední době zveřejnila sedm důležitých studií, kde detailně popsala tento fenomén a přispěla k jeho mnohem lepšímu pochopení – byť je stále nedostatečné.
Ve dvou z nich se profesor Werner věnoval dvěma místům, kde se mu podařilo objevit značné zásoby sladké vody pod mořem – jedna leží u Perthu, druhá na jihovýchodě jižní Austrálie.

Vědec, nedávno označený australskými novinami The Australian za největšího hydrologa země, ale říká, že potenciál tohoto výzkumu se může ukázat i jinde: zejména na menších ostrovech, jejichž zásoby pitné vody jsou ohrožené zvyšováním hladin oceánů kvůli klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 14 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 20 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.