Australští vědci zkoumají zásoby pitné vody pod dnem oceánu

Výzkumníci z australské Flindersovy univerzity zkoumají místa, kde se pod oceánským dnem nachází bohatá naleziště pitné vody. Mohla by být důležitá třeba pro ostrovní státy.

O tom, že pod mořem se nachází zásoby sladké vody, se spekuluje od šedesátých let dvacátého století. „V dalších desetiletích se naše znalosti podmořských rezervoárů pitné vody prohlubovaly a nyní je to dobře pochopený globální fenomén,“ uvedl profesor hydrologie Adrian Werner, který se tomuto výzkumu věnuje.

Tento vědec a jeho tým popisují vlastnosti rezervoárů. Věří, že v blízké budoucnosti se ohřívající se planeta s větší mírou vypařování bez dalších zdrojů vody neobejde.

Zájem o její hledání a využití v posledních letech posílily události, během nichž došla nebo téměř došla voda některým pobřežním městům – nejznámější byla situace v Kapském městě během léta roku 2018. Nedostatek vody vedl k pátrání po dalších zdrojích, byť třeba jen pro nouzové situace.

Pátrání po vodě je pro Austrálii zásadní

Profesor Werner upozorňuje, že výzkum těchto rezervoárů je důležitý právě proto, že o nich toho víme relativně málo a také už možná vodu z nich využíváme. Ukázalo se to při průzkumu některých australských příbřežních podmořských přirozených rezervoárů sladké vody – už nyní je z nich tekutina nevědomky odebírána některými zařízeními na pobřeží. Systémy jsou totiž propojené, ale věda zatím neví, jak přesně tato propojení vypadají a fungují.

Wernerova skupina v poslední době zveřejnila sedm důležitých studií, kde detailně popsala tento fenomén a přispěla k jeho mnohem lepšímu pochopení – byť je stále nedostatečné.
Ve dvou z nich se profesor Werner věnoval dvěma místům, kde se mu podařilo objevit značné zásoby sladké vody pod mořem – jedna leží u Perthu, druhá na jihovýchodě jižní Austrálie.

Vědec, nedávno označený australskými novinami The Australian za největšího hydrologa země, ale říká, že potenciál tohoto výzkumu se může ukázat i jinde: zejména na menších ostrovech, jejichž zásoby pitné vody jsou ohrožené zvyšováním hladin oceánů kvůli klimatickým změnám.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 4 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 6 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 8 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 10 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 12 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled