Vědec strana 2 z 5

Změna klimatu může usnadňovat šíření nebezpečného viru mezi mořskými savci, jako jsou tuleni, vydry nebo lachtani. Poukázala na to studie, kterou nedávno publikoval odborný časopis Scientific Reports. Tání arktického ledu totiž umožňuje těmto živočichům proplouvat z Atlantského oceánu do vod severního Pacifiku, což přispívá k šíření viru.

Fakt, že hluk pocházející od lidské civilizace má negativní dopad na některá zvířata, je dobře známý. Nová studie, která vyšla v odborném žurnálu Biology Letters, ale upozorňuje, že hluk má negativní dopad na většinu zvířat od těch nejmenších až po obrovské mořské kytovce.

Emeritní profesor William Romoser z Ohijské univerzity představil v úterý na setkání Americké entomologické společnosti výsledky svého několikaletého výzkumu. Analyzoval snímky povrchu Rudé planety a tvrdí, že na Marsu žije nebo v minulosti žil hmyz.

Na druhém stupni základních škol a na středních školách není nutné zakazovat používání mobilních telefonů o přestávkách. Vědci z Masarykovy univerzity v Brně na základě výzkumu dospěli k závěru, že zákaz ani povolení mobilů o přestávkách nesouvisí s problematickým chováním dětí.

Ve Spojených státech startuje první systematická studie stárnutí psů. Univerzity zahájily nábor deseti tisíc zvířat a jejich pánů. Mají pomoci odhalit různé aspekty postupu věku u živočichů, kteří s námi sdílejí životní prostředí i rytmus. Cílem projektu v ceně 23 milionů dolarů totiž není snaha prodloužit věk domácích mazlíčků – ale jejich pánů.

Vědci objevili nový způsob, jak zastavit šíření vztekliny. Dokázali zabránit této nemoci, aby poškodila imunitní systém. Doufají, že tím najdou zbraň proti šíření choroby.

Lidé, kteří mají ve střevním mikrobiomu určitý typ bakterií, mohou mít až o patnáct procent vyšší riziko, že onemocní zhoubným nádorem tlustého střeva nebo konečníku. Naznačil to nový výzkum, jehož závěry vědci představili na konferenci britského Národního institutu pro výzkum rakoviny.

Množství kyslíku u povrchu Marsu se mění způsobem, který nedokáže současná chemie vysvětlit. Na zvláštní procesy narazili vědci díky datům získaným sondou Curiosity, která se pohybuje po povrchu Rudé planety.

Vědci znovuobjevili kančila stříbrohřbetého, drobného jelenovitého savce velkého jako králík. Zvíře vybavené nápadnými zuby připomínajícími upíra podle přírodovědců mělo vyhynout už v 90. letech dvacátého století. Jeho nové pozorování je tedy velkým překvapením.

Vědci z centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně sestrojili prototyp spektrometru, který by mohl výrazně urychlit vyšetření na magnetické rezonanci. Zatímco dnes trvá vyšetření zhruba půl hodiny, v budoucnu by pacient prošel dveřmi, které by ho proskenovaly, a výsledek by měl lékař v řádu sekund. Kromě nemocnic by nový přístroj mohl najít uplatnění také v materiálových vědách.

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně a Výzkumného ústavu pivovarského a sladařského vymysleli přístroj, který umožňuje objektivně změřit kvalitu piva přímo v terénu. Novinka má pivovarům pomoci ověřit, zda je pivo ve skladu, restauraci nebo v obchodě čerstvé.

Když malé dítě krátce po narození škytne, rodiče to většinou dojme. Podle nového výzkumu ale škytání výrazně pomáhá zlepšovat vývoj dětského mozku. Spouští totiž vlnu nervových signálů, které dítě učí, jak regulovat dýchání, zjistili vědci.

Kouření tabáku vede nejen k rakovině, ale také zvyšuje pravděpodobnost vzniku depresí a schizofrenie. Dokládá to výzkum vědců z univerzity v Bristolu.

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Čínský biotechnický start-up zaskočil neurovědce i výrobce léků tím, že vyvinul nový přípravek založený na přírodních látkách, který je schopný výrazně zlepšovat stav pacientů s Alzheimerovou chorobou. Upravuje střevní mikroflóru, což pak snižuje výskyt zánětů v mozku, které jsou s touto nemocí spojené.

Výzkumníci z mechatronické laboratoře VUT v Brně vyvinuli prototyp unikátního zařízení, které reaguje na pohyb hlavy a dává pianu pokyn chovat se stejně, jako kdyby hráč stiskl pedál. Projekt iniciovala mladá handicapovaná pianistka ze Slovenska, která po úspěšném testování získala zařízení od vědců zdarma.

Paleontologové v Mexiku objevili přes osm set kostí nejméně čtrnácti mamutů, kteří v oblasti žili před více než 14 tisíci lety. Vědci je nalezli ve velkých jámách, které k lovení těchto mohutných býložravců vykopali pravěcí lidé. O nevídaném objevu u města Tultepec na okraji hlavního města informoval mexický Národní ústav pro antropologii a historii (INAH).

Ve středu večer se ve dvoraně Národního muzea předávají prestižní vědecké Ceny Neuron. Ocenění včetně finanční prémie uděluje už po desáté Nadační fond Neuron na podporu vědy sedmi vědcům a jedné vědkyni s mezinárodním renomé. Mezi letošními laureáty jsou například matematik Jan Nekovář, biolog Jiří Friml i šestice mladých talentovaných vědců.

Pokud státy v nejbližší době nesníží radikálně emise skleníkových plynů, může to vést ke zhroucení ekosystémů a k tomu, že se Země stane částečně neobyvatelnou. Více než 11 tisíc akademiků ze 153 zemí světa včetně desítek odborníků z Česka vydalo prohlášení před prosincovou Konferencí OSN o změnách klimatu (COP25) s cílem oslovit zejména politiky.

Vědci z Akademie věd ČR monitorují šíření tepla ve skalách v několika městech v Česku. Poznatky z výzkumu pomohou zmapovat stav skal a zabránit jejich zřícení a ohrožení obyvatel.

Američtí biologové objevili v opuštěných domech uvnitř uzavřené oblasti černobylské elektrárny nečekaná zvířata – stádo koní Převalského. Podle vědců to vypadá, že se zvířatům v zakázané zóně dobře daří.

Virus spalniček umí ničit imunitní paměť organismu, který pak zapomene, jak bojovat s nemocemi, se kterými se už v minulosti setkal. To je zjednodušeně závěr výzkumu mezinárodního týmu vědců. Podle dřívějších odhadů zabijí spalničky každý rok asi 110 tisíc lidí, nový výzkum ale naznačuje, že je s touto nemocí spojeno až pětkrát víc úmrtí. Výsledky publikovali vědci v časopise Science.

První výsledky výzkumu na téma plýtvání potravin představili odborníci z Mendelovy univerzity v Brně. Kolik jídla lidé vyhodí, zjišťovali přímo z popelnic a kontejnerů. Vědci chtějí získat reálné údaje a hledat strategie, jak plýtvání omezit.

Svět je „žalostně málo připraven“ čelit důsledkům změn klimatu ve vysokohorských regionech světa. Tvrdí to vědci ze Světové meteorologické organizace. Rekordně stoupající teploty a tající ledovce podle nich zásadně mění charakter hor i okolního světa a v budoucnu mohou mít výrazné negativní dopady. Problém už musí řešit i v alpských zemích. Vědci proto vyzývají k větší spolupráci.