Tabák přispívá ke vzniku deprese a schizofrenie, ukázal výzkum

Kouření tabáku vede nejen k rakovině, ale také zvyšuje pravděpodobnost vzniku depresí a schizofrenie. Dokládá to výzkum vědců z univerzity v Bristolu.

Dlouhodobě se ví, že kouření je mnohem častější u osob, které trpí nejrůznějšími psychickými chorobami, zejména depresemi a schizofrenií. Doposud ale vědci nebyli schopní rozklíčovat, co je příčinou a co následkem. Tedy jestli tato závislost přispívá ke vzniku nemocí, anebo jestli psychické choroby vyvolávají nějak touhu po tabáku.

A právě to se rozhodli poznat experti z Bristolu. Vycházeli z britské databáze UK Biobank, v níž jsou informace o 462 690 kouřících Evropanech. Vědci použili metodu takzvané mendelovské randomizace, která postupně hodnotí změny v genomu. Z výsledků vyplývá, že kouření tabákových výrobků zvyšuje pravděpodobnost vzniku deprese i schizofrenie, současně ale platí, že lidé, kteří těmito problémy trpí, tabák vyhledávají častěji.

Tento výzkum je součástí rostoucího souboru důkazů, že kouření zvětšuje riziko mentálních chorob. Stejný tým vědců například přibližně před rokem vydal v odborném časopise British Journal of Psychiatry výzkum, který dokládal, že konzumace tabáku zvyšuje pravděpodobnost vzniku bipolární poruchy.

Kouření duševně nemocných je podceněný problém

Výsledky těchto studií už byly reflektovány i britskou vládou – ta roku 2016 vydala doporučení, aby se psychiatrické léčebny do dvou let zbavily tabáku.

Nové důkazy ukazují, jak důležité je soustředit se právě na skupinu duševně nemocných – až dosud se jí experti příliš nevěnovali. „Lidé s mentálními poruchami jsou často přehlíženi, když se snažíme snižovat závislost na kouření. A to vede ke vzniku nerovnosti,“ uvedla vedoucí tohoto výzkumu Robyn Wootinová. „Naše práce ukazuje, že bychom se měli za každou cenu snažit zabránit tomu, aby lidé s kouřením vůbec začali – a naopak podporovat ty, kdo s tím chtějí skončit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 7 mminutami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
před 15 hhodinami

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
před 19 hhodinami

Rytina koně stará 15 tisíc let. Moravští archeologové ukázali unikátní nález

Vědci objevili v jeskyni Švédův stůl v Moravském krasu rytinu starou zhruba 15 tisíc let, tedy z konce poslední doby ledové. Nález dle nich představuje mimořádný doklad takzvaného magdalénského umění a je důkazem dosud nenalezeného jeskynního umění v Česku. Naznačuje také, že tento druh jeskynního umění nebyl výsadou jen západní Evropy.
před 20 hhodinami

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
18. 1. 2026

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
18. 1. 2026

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
18. 1. 2026

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
17. 1. 2026
Načítání...