Tabák přispívá ke vzniku deprese a schizofrenie, ukázal výzkum

Kouření tabáku vede nejen k rakovině, ale také zvyšuje pravděpodobnost vzniku depresí a schizofrenie. Dokládá to výzkum vědců z univerzity v Bristolu.

Dlouhodobě se ví, že kouření je mnohem častější u osob, které trpí nejrůznějšími psychickými chorobami, zejména depresemi a schizofrenií. Doposud ale vědci nebyli schopní rozklíčovat, co je příčinou a co následkem. Tedy jestli tato závislost přispívá ke vzniku nemocí, anebo jestli psychické choroby vyvolávají nějak touhu po tabáku.

A právě to se rozhodli poznat experti z Bristolu. Vycházeli z britské databáze UK Biobank, v níž jsou informace o 462 690 kouřících Evropanech. Vědci použili metodu takzvané mendelovské randomizace, která postupně hodnotí změny v genomu. Z výsledků vyplývá, že kouření tabákových výrobků zvyšuje pravděpodobnost vzniku deprese i schizofrenie, současně ale platí, že lidé, kteří těmito problémy trpí, tabák vyhledávají častěji.

Tento výzkum je součástí rostoucího souboru důkazů, že kouření zvětšuje riziko mentálních chorob. Stejný tým vědců například přibližně před rokem vydal v odborném časopise British Journal of Psychiatry výzkum, který dokládal, že konzumace tabáku zvyšuje pravděpodobnost vzniku bipolární poruchy.

Kouření duševně nemocných je podceněný problém

Výsledky těchto studií už byly reflektovány i britskou vládou – ta roku 2016 vydala doporučení, aby se psychiatrické léčebny do dvou let zbavily tabáku.

Nové důkazy ukazují, jak důležité je soustředit se právě na skupinu duševně nemocných – až dosud se jí experti příliš nevěnovali. „Lidé s mentálními poruchami jsou často přehlíženi, když se snažíme snižovat závislost na kouření. A to vede ke vzniku nerovnosti,“ uvedla vedoucí tohoto výzkumu Robyn Wootinová. „Naše práce ukazuje, že bychom se měli za každou cenu snažit zabránit tomu, aby lidé s kouřením vůbec začali – a naopak podporovat ty, kdo s tím chtějí skončit,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 1 hhodinou

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
před 19 hhodinami

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
před 21 hhodinami

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
před 22 hhodinami

Po miliardách dávek. Očkování na principu mRNA je účinné a bezpečné, říká metastudie

Kanadští vědci v rozsáhlé studii potvrdili účinnost i bezpečnost očkování na principu mRNA. Současně ale otevřeně hovoří i o vedlejších účincích, dezinformacích a dalších aspektech těchto vakcín.
před 22 hhodinami

Středomoří zasáhla vlna veder s rekordní intenzitou

Zejména severozápadní část Středozemního moře zasáhla na začátku týdne vlna veder, která dosáhla pro tuto oblast rekordní intenzity. Událost je podle meteorologů výjimečná tím, o kolik stupňů současné teploty překročily normální hodnoty. Nadprůměrné teploty ale panují v celém Středomoří. Průměrný rozdíl oproti normálním, takzvaným klimatologickým hodnotám, činil 5,2 stupně Celsia, jak vyplývá z údajů španělského Institutu mořských věd (ICM) citovaných agenturou AFP.
včera v 11:11

Lidstvo spustilo první časosběr oblohy. Ukáže vesmír, jak ho neznáme

V noci odstartoval ostrý provoz velkého dalekohledu pro mapování proměnlivého vesmíru na Observatoři Very Rubinové v Chile. Teleskop za tři noci nasnímkuje celou jižní oblohu a totéž bude opakovat znovu a znovu po dobu deseti let. Díky tomu získá lidstvo astronomické množství astronomických dat a záznamy toho, co a jak se na nebi mění.
včera v 10:51

Evropský pohled