Jedináčkům a jejich matkám hrozí obezita víc, tvrdí studie

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Ve studii se odborníci zaměřili na děti ve věku pěti až sedmi let. Celkem měli k dispozici data od 68 matek, které jim poskytly detailní informace týkající se jídelníčků a hmotnosti potomků. 

Stravovací návyky svých dětí zaznamenávaly matky po dobu dvou pracovních a jednoho víkendového dne. Kromě toho vyplnily také dotazník o tom, jak rodina jí a věnuje se fyzickým aktivitám. Ve škole pak záznamy o dětských jídelníčcích vedli učitelé. 

Výsledkem studie bylo, že jedináčci mají horší stravovací návyky než jejich vrstevníci se sourozenci. Mimo to tyto děti také častěji pily nezdravé nápoje. 

„Odborníci na výživu by proto neměli opomíjet vliv rodinného prostředí a sourozenců při poskytování vhodných rad rodičům malých dětí,“ uvedla podle serveru Eurekalert hlavní autorka studie Chelsea L. Krachtová z Louisiana State University.

Výzkumný tým také došel k závěru, že matky jedináčků samy trpěly obezitou častěji než vícenásobné rodičky. V té souvislosti Krachtová poznamenala, ze BMI matky má na váhu dítěte ještě větší vliv než status jedináčka. Studie se zaměřila pouze na matky a děti a možný vliv stravovacích návyků otců nebrala v potaz. 

Méně domácí stravy i pohybu

Krachtová se domnívá, že výsledky lze vysvětlit například tím, že vícenásobné matky zpravidla musí stravování svých potomků více organizovat. „Když máte víc dětí, musíte jídlo víc plánovat. Pravděpodobně například budete častěji vařit doma a fast foody budou vzácnější,“ uvedla v rozhovoru pro Journal of Nutrition Education and Behavior Krachtová. 

Natalia Muthová z American Academy of Pediatrics Section on Obesity zmínila několik dalších možných vysvětlení. „Možná je to tím, že jedináčci mají víc jídla nebo tím, že jsou méně aktivní, protože u sebe neustále nemají vrstevníka,“ domnívá se Muthová. „Možná existuje biologický faktor,“ dodala.

Podle Muthové je studie malá a neposkytla důkaz příčinné souvislosti. Přesto ale upozornila na důležitý trend, který je potřeba lépe prozkoumat.

„Kromě této studie i několik dalších výzkumů ukázalo, že jedináčci mají větší pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou,“ uvedla dále pro CNN Muthová, která se na studii nepodílela.   

Jedináčci zajímají vědce už delší dobu. Dřívější studie například vyvrátila falešné domněnky, podle kterých mají děti bez sourozenců větší sklony být egocentrické, rozmazlené, soutěživé nebo například lakomé.

Obézních dětí v Česku přibývá

Z letošního výzkumu vyplývá, že počet dětí, které mají se svou hmotností problémy, roste.  Nadváhou či obezitou jich trpí zhruba pětina ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. 

Přesto v současnosti české děti jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny než před pěti lety. Podle odborníků je proto potřeba více podporovat jejich přirozený pohyb. 

Problémy s nadváhou se ovšem nevyhýbají ani malým dětem. Organizace spojených národů (OSN) nedávno upozornila, že jí v současnosti trpí až 40 milionů dětí mladších pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 6 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
včera v 11:00

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
včera v 08:00

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
včera v 07:00

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...