Jedináčkům a jejich matkám hrozí obezita víc, tvrdí studie

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Ve studii se odborníci zaměřili na děti ve věku pěti až sedmi let. Celkem měli k dispozici data od 68 matek, které jim poskytly detailní informace týkající se jídelníčků a hmotnosti potomků. 

Stravovací návyky svých dětí zaznamenávaly matky po dobu dvou pracovních a jednoho víkendového dne. Kromě toho vyplnily také dotazník o tom, jak rodina jí a věnuje se fyzickým aktivitám. Ve škole pak záznamy o dětských jídelníčcích vedli učitelé. 

Výsledkem studie bylo, že jedináčci mají horší stravovací návyky než jejich vrstevníci se sourozenci. Mimo to tyto děti také častěji pily nezdravé nápoje. 

„Odborníci na výživu by proto neměli opomíjet vliv rodinného prostředí a sourozenců při poskytování vhodných rad rodičům malých dětí,“ uvedla podle serveru Eurekalert hlavní autorka studie Chelsea L. Krachtová z Louisiana State University.

Výzkumný tým také došel k závěru, že matky jedináčků samy trpěly obezitou častěji než vícenásobné rodičky. V té souvislosti Krachtová poznamenala, ze BMI matky má na váhu dítěte ještě větší vliv než status jedináčka. Studie se zaměřila pouze na matky a děti a možný vliv stravovacích návyků otců nebrala v potaz. 

Méně domácí stravy i pohybu

Krachtová se domnívá, že výsledky lze vysvětlit například tím, že vícenásobné matky zpravidla musí stravování svých potomků více organizovat. „Když máte víc dětí, musíte jídlo víc plánovat. Pravděpodobně například budete častěji vařit doma a fast foody budou vzácnější,“ uvedla v rozhovoru pro Journal of Nutrition Education and Behavior Krachtová. 

Natalia Muthová z American Academy of Pediatrics Section on Obesity zmínila několik dalších možných vysvětlení. „Možná je to tím, že jedináčci mají víc jídla nebo tím, že jsou méně aktivní, protože u sebe neustále nemají vrstevníka,“ domnívá se Muthová. „Možná existuje biologický faktor,“ dodala.

Podle Muthové je studie malá a neposkytla důkaz příčinné souvislosti. Přesto ale upozornila na důležitý trend, který je potřeba lépe prozkoumat.

„Kromě této studie i několik dalších výzkumů ukázalo, že jedináčci mají větší pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou,“ uvedla dále pro CNN Muthová, která se na studii nepodílela.   

Jedináčci zajímají vědce už delší dobu. Dřívější studie například vyvrátila falešné domněnky, podle kterých mají děti bez sourozenců větší sklony být egocentrické, rozmazlené, soutěživé nebo například lakomé.

Obézních dětí v Česku přibývá

Z letošního výzkumu vyplývá, že počet dětí, které mají se svou hmotností problémy, roste.  Nadváhou či obezitou jich trpí zhruba pětina ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. 

Přesto v současnosti české děti jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny než před pěti lety. Podle odborníků je proto potřeba více podporovat jejich přirozený pohyb. 

Problémy s nadváhou se ovšem nevyhýbají ani malým dětem. Organizace spojených národů (OSN) nedávno upozornila, že jí v současnosti trpí až 40 milionů dětí mladších pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.