Jedináčkům a jejich matkám hrozí obezita víc, tvrdí studie

Děti bez sourozenců mají horší stravovací návyky, a tím pádem jsou ohroženější nadváhou či obezitou. Poukázala na to nová studie, kterou publikoval Journal of Nutrition Education and Behavior. Problémy s hmotností se také podle studie častěji týkají matek jedináčků než žen s více potomky.

Ve studii se odborníci zaměřili na děti ve věku pěti až sedmi let. Celkem měli k dispozici data od 68 matek, které jim poskytly detailní informace týkající se jídelníčků a hmotnosti potomků. 

Stravovací návyky svých dětí zaznamenávaly matky po dobu dvou pracovních a jednoho víkendového dne. Kromě toho vyplnily také dotazník o tom, jak rodina jí a věnuje se fyzickým aktivitám. Ve škole pak záznamy o dětských jídelníčcích vedli učitelé. 

Výsledkem studie bylo, že jedináčci mají horší stravovací návyky než jejich vrstevníci se sourozenci. Mimo to tyto děti také častěji pily nezdravé nápoje. 

„Odborníci na výživu by proto neměli opomíjet vliv rodinného prostředí a sourozenců při poskytování vhodných rad rodičům malých dětí,“ uvedla podle serveru Eurekalert hlavní autorka studie Chelsea L. Krachtová z Louisiana State University.

Výzkumný tým také došel k závěru, že matky jedináčků samy trpěly obezitou častěji než vícenásobné rodičky. V té souvislosti Krachtová poznamenala, ze BMI matky má na váhu dítěte ještě větší vliv než status jedináčka. Studie se zaměřila pouze na matky a děti a možný vliv stravovacích návyků otců nebrala v potaz. 

Méně domácí stravy i pohybu

Krachtová se domnívá, že výsledky lze vysvětlit například tím, že vícenásobné matky zpravidla musí stravování svých potomků více organizovat. „Když máte víc dětí, musíte jídlo víc plánovat. Pravděpodobně například budete častěji vařit doma a fast foody budou vzácnější,“ uvedla v rozhovoru pro Journal of Nutrition Education and Behavior Krachtová. 

Natalia Muthová z American Academy of Pediatrics Section on Obesity zmínila několik dalších možných vysvětlení. „Možná je to tím, že jedináčci mají víc jídla nebo tím, že jsou méně aktivní, protože u sebe neustále nemají vrstevníka,“ domnívá se Muthová. „Možná existuje biologický faktor,“ dodala.

Podle Muthové je studie malá a neposkytla důkaz příčinné souvislosti. Přesto ale upozornila na důležitý trend, který je potřeba lépe prozkoumat.

„Kromě této studie i několik dalších výzkumů ukázalo, že jedináčci mají větší pravděpodobnost, že budou trpět nadváhou či obezitou,“ uvedla dále pro CNN Muthová, která se na studii nepodílela.   

Jedináčci zajímají vědce už delší dobu. Dřívější studie například vyvrátila falešné domněnky, podle kterých mají děti bez sourozenců větší sklony být egocentrické, rozmazlené, soutěživé nebo například lakomé.

Obézních dětí v Česku přibývá

Z letošního výzkumu vyplývá, že počet dětí, které mají se svou hmotností problémy, roste.  Nadváhou či obezitou jich trpí zhruba pětina ve věku mezi 11 až 15 lety, hůř jsou na tom chlapci. 

Přesto v současnosti české děti jedí méně sladkostí a více ovoce a zeleniny než před pěti lety. Podle odborníků je proto potřeba více podporovat jejich přirozený pohyb. 

Problémy s nadváhou se ovšem nevyhýbají ani malým dětem. Organizace spojených národů (OSN) nedávno upozornila, že jí v současnosti trpí až 40 milionů dětí mladších pěti let.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 8 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 10 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 12 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 12 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 13 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 15 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...