Třetina dětí mladších pěti let trpí hladem nebo nadváhou. Největší problém je nevhodná strava, varuje UNICEF

Každé třetí dítě mladší pěti let nedostává výživu potřebnou pro správný vývoj organismu a je buďto podvyživené, nebo trpí nadváhou. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie Dětského fondu OSN (UNICEF). Ta upozorňuje také na rozšířený fenomén „netušeného hladu“, tedy nedostatek vitamínů a dalších živin v jídelníčku. UNICEF vyzývá rodiče, potravinářský sektor i úřady, aby vytvářeli pro nejmladší členy společnosti „zdravá stravovací prostředí“.

Ze 676 milionů dětí ve věku do pěti let, které loni žily po celém světě, trpělo podvýživou nebo nadváhou přibližně 227 milionů, uvádí nová zpráva. U skoro 150 milionů dětí způsobila chronická podvýživa zbrzdění jejich růstu a 50 milionů dětí bylo podle OSN vyloženě vyhublých. Nadváhou naopak údajně trpí 40 milionů malých dětí.

„Mnohé země se domnívaly, že špatná výživa se pro ně stala jedním z problémů minulosti, ale teď zjišťují, že se stravováním svých dětí mají opět velký problém,“ řekl agentuře AFP vedoucí výživového programu UNICEF Victor Aguayo.

Tři problémy stravy

Jeho organizace v této souvislosti mluví o „trojitém břemeni“, přičemž kromě podvýživy a nadváhy zmiňuje také nedostatečný přísun klíčových živin. Tento problém se podle nové studie týká zhruba poloviny všech dětí mladších pěti let. Ty sice přijímají dostatek kalorií, chybí jim ale prvky jako vitaminy A a C, železo a jód. Důvodem je to, že nekonzumují dostatek ovoce, zeleniny a živočišných výrobků.

Tento jev může vést k vážným zdravotním problémům, například k oslabení imunitního systému. Podle UNICEF navíc děti často přechází na „nevhodný stravovací režim“ ještě před dovršením prvního roku života. Během dospívání jsou pak čím dál více vystavovány nezdravým potravinám v důsledku „rostoucí dostupnosti produktů gastronomie rychlého občerstvení a silně slazených nápojů“.

UNICEF k úsilí o nápravu situace vyzývá vlády, soukromý sektor i rodiče. Navrhuje zlepšení informovanosti veřejnosti a aplikaci „osvědčených“ legislativních opatření, jako je daň na cukr či sladkosti. K vytvoření „zdravých stravovacích prostředí“ podle Dětského fondu OSN povede i používání přesných a srozumitelných etiket na potravinářských produktech či přísnější dohled nad „komercializací potravin, které škodí zdraví“.

„Způsob, jakým chápeme špatnou výživu a jak na ni reagujeme, se musí změnit: Nejde jen o to, aby děti dostávaly dost najíst, jde především o to dát jim správnou stravu,“ zdůrazňuje generální ředitelka UNICEF Henrietta Foreová. „Je zapotřebí, aby vlády, soukromý sektor a občanská společnost učinily z dětské výživy prioritu a spolupracovaly na odstranění příčin špatného stravování ve všech jeho podobách,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
před 16 hhodinami

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
včera v 17:17

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
včera v 16:46

Satelitní záběry ukázaly, jak vlna veder změnila vegetaci Evropy

Na konci června zasáhla Evropu nebývale silná vlna veder, kdy ještě před začátkem prázdnin padly historické teplotní rekordy ve většině zemí kontinentu, Česko nevyjímaje. Snímky z družic ukazují, jak na vedro a následné sucho reaguje příroda v některých zemích kontinentu.
včera v 16:00

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.