Třetina dětí mladších pěti let trpí hladem nebo nadváhou. Největší problém je nevhodná strava, varuje UNICEF

Každé třetí dítě mladší pěti let nedostává výživu potřebnou pro správný vývoj organismu a je buďto podvyživené, nebo trpí nadváhou. Vyplývá to z rozsáhlé globální studie Dětského fondu OSN (UNICEF). Ta upozorňuje také na rozšířený fenomén „netušeného hladu“, tedy nedostatek vitamínů a dalších živin v jídelníčku. UNICEF vyzývá rodiče, potravinářský sektor i úřady, aby vytvářeli pro nejmladší členy společnosti „zdravá stravovací prostředí“.

Ze 676 milionů dětí ve věku do pěti let, které loni žily po celém světě, trpělo podvýživou nebo nadváhou přibližně 227 milionů, uvádí nová zpráva. U skoro 150 milionů dětí způsobila chronická podvýživa zbrzdění jejich růstu a 50 milionů dětí bylo podle OSN vyloženě vyhublých. Nadváhou naopak údajně trpí 40 milionů malých dětí.

„Mnohé země se domnívaly, že špatná výživa se pro ně stala jedním z problémů minulosti, ale teď zjišťují, že se stravováním svých dětí mají opět velký problém,“ řekl agentuře AFP vedoucí výživového programu UNICEF Victor Aguayo.

Tři problémy stravy

Jeho organizace v této souvislosti mluví o „trojitém břemeni“, přičemž kromě podvýživy a nadváhy zmiňuje také nedostatečný přísun klíčových živin. Tento problém se podle nové studie týká zhruba poloviny všech dětí mladších pěti let. Ty sice přijímají dostatek kalorií, chybí jim ale prvky jako vitaminy A a C, železo a jód. Důvodem je to, že nekonzumují dostatek ovoce, zeleniny a živočišných výrobků.

Tento jev může vést k vážným zdravotním problémům, například k oslabení imunitního systému. Podle UNICEF navíc děti často přechází na „nevhodný stravovací režim“ ještě před dovršením prvního roku života. Během dospívání jsou pak čím dál více vystavovány nezdravým potravinám v důsledku „rostoucí dostupnosti produktů gastronomie rychlého občerstvení a silně slazených nápojů“.

UNICEF k úsilí o nápravu situace vyzývá vlády, soukromý sektor i rodiče. Navrhuje zlepšení informovanosti veřejnosti a aplikaci „osvědčených“ legislativních opatření, jako je daň na cukr či sladkosti. K vytvoření „zdravých stravovacích prostředí“ podle Dětského fondu OSN povede i používání přesných a srozumitelných etiket na potravinářských produktech či přísnější dohled nad „komercializací potravin, které škodí zdraví“.

„Způsob, jakým chápeme špatnou výživu a jak na ni reagujeme, se musí změnit: Nejde jen o to, aby děti dostávaly dost najíst, jde především o to dát jim správnou stravu,“ zdůrazňuje generální ředitelka UNICEF Henrietta Foreová. „Je zapotřebí, aby vlády, soukromý sektor a občanská společnost učinily z dětské výživy prioritu a spolupracovaly na odstranění příčin špatného stravování ve všech jeho podobách,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
před 11 hhodinami

Vědci popsali nejdelšího dinosaura jihovýchodní Asie. Je větší než tyrannosaurus

Výzkumníci v Thajsku identifikovali dosud neznámý druh dinosaura. Byl největší v jihovýchodní Asii a vážil přibližně tolik jako čtyři sloni afričtí. O poznatcích publikovaných ve vědeckém časopisu Scientific Reports informovala americká veřejnoprávní rozhlasová stanice NPR.
před 20 hhodinami

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
16. 5. 2026

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026
Načítání...