V domácnostech, kde se často používá dezinfekce, trpí více dětí nadváhou

Víceúčelové čisticí prostředky i další běžně používané dezinfekční přípravky můžou mít vliv na vznik dětské nadváhy. Přišla na to skupina kanadských vědců. Používání antibakteriálních čističů totiž může měnit hladinu bakterií, které se nachází ve střevech kojenců, a ovlivnit tak jejich pozdější náchylnost k nadváze.

Kojenci žijící v domácnostech, kde se dezinfekční čistící prostředky používají minimálně jednou týdně, mají větší riziko, že budou o pár let později trpět nadváhou. 

Vyplývá to ze studie kanadských vědců, kterou v pondělí 17. září zveřejnil časopis Canadian Medical Association Journal. Výzkumníci porovnávali tyto děti s jejich vrstevníky, u nichž doma se pomocí těchto prostředků tak často neuklízí.

Na vznik dětské nadváhy totiž podle výzkumníků může mít vliv hladina střevních bakterií lachnospiraceae. Kojenci, jejichž rodiče používali doma antimikrobiální prostředky často,  měli dvakrát vyšší pravděpodobnost, že o pár let později budou mít ve střevu těchto bakterií víc, než děti z domácností, ve kterých se těmito přípravky uklízelo pouze výjimečně. 

Bakterie lachnospiraceae jsou běžnou složkou lidské střevní mikroflóry. Už z dřívějších studií je ale podle CNN známé, že jejich větší množství může mít vliv na vznik odolnosti vůči inzulínu a většího množství tělesného tuku, a to znamená jediné – nadváhu. 

Vědci měli během výzkumu k dispozici data celkem 757 malých dětí, kterým ve věku tří až čtyř měsíců odebrali vzorek stolice. Rodiče těchto kojenců následně odpovídali na otázky, které se týkaly úklidu jejich domu. Vzorky pak výzkumníci porovnali s daty získanými od rodičů a o tři roky později s jejich indexem tělesné hmotnosti (BMI).

Hlavní autorka studie profesorka Anita Kozyrská z kanadské University of Alberta upozorňuje, že prostředí střevní mikroflóry se utváří především v dětství. V průběhu života se pak množství jednotlivých bakteriálních druhů v těle mění.   

I když výsledky studie souvislost mezi dezinfekčními prostředky a stavem střevní mikroflóry prokázaly, Kozyrská upozornila, že je ještě příliš brzy na to říct, jestli existuje příčinná souvislost. Podle ní je potřeba uskutečnit ještě další výzkumy. 

Podle Kozyrkyjské navíc výzkumný tým překvapilo zjištění, že děti žijící v domácnostech, které používaly ekologicky šetrné čistící prostředky, měly nižší pravděpodobnost vzniku nadváhy.  Podle autorů je ale výzkum ještě v příliš raném stádiu na to, aby mohli tento typ výrobků lidem doporučit. 

Výrobce čisticích prostředků studie pobouřila

Proti výzkumu se ohradili zástupci American Cleaning Istitute (ACI), který reprezentuje výrobce čisticích prostředků. Viceprezident Richard Sedlak ve svém prohlášení například uvedl, že studie nebrala v potaz to, jak se děti stravovaly. „Správné používání domácích čističů a dezinfekcí významně přispívá ke kontrole infekcí a udržování zdravého domova,“ dodal.  

Oproti tomu řada vědců studii vyzdvihuje. Dřívější výzkumy navíc potvrdily, že narušení přirozeného vývoje střevní mikroflóry u kojenců například kvůli císařskému řezu, antibiotikům nebo například umělou výživou může zapříčinit vyšší riziko vzniku obezity u dětí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
včera v 08:00

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.