Japonští vědci objevili na jihoperuánské planině Nazca a v jejím okolí 143 nových obrazců, takzvaných geoglyfů, které podle nich pochází z doby mezi 1. stoletím před naším letopočtem a rokem 300. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna o víkendu na stránkách Jamagatské univerzity.
Umělá inteligence našla nové obrazce na planině Nazca. Je mezi nimi humanoidní postava i dvouhlavý had
Experti pod vedením japonského archeologa Masata Sakaie sbírali data na jihu Peru v letech 2016 až 2018 a posléze je studovali s pomocí moderních technologií. Využili satelitního snímkování s výjimečnou přesností, výsledky pak nechali analyzovat umělou inteligencí od IBM, která ve změti čar hledala nějaké vzory. A našla je.
GALERIE
Had požírající humanoida: satelitní snímek a vylepšená fotografie
GALERIE
Ryba: satelitní snímek a vylepšená fotografie
GALERIE
Pták: satelitní snímek a vylepšená fotografie
GALERIE
Humanoid: satelitní snímek a vylepšená fotografie
Díky chytrým algoritmům mohli archeologové zrekonstruovat i obrazce, které by se pomocí obvyklých metod nepodařilo identifikovat. Většina z geoglyfů, které našli, byla totiž v průběhu staletí poničena erozí.
Mezi 143 obrazci různých velikostí se objevili například ptáci, opice či hadi, které našli vědci v oblasti už dříve. Novinkou je ale například dvouhlavý had požírající dva lidi, ryba, kočka, lama či neobvyklá lidská postava s hranatou hlavou a holí v ruce. Největší z těchto geoglyfů měřil 100 metrů a nejmenší necelých pět metrů.
Záhada planiny Nazca
Na planině Nazca se nachází přes tři sta geoglyfů či jejich pozůstatků na rozloze zhruba 520 kilometrů čtverečních. Obrazce jsou různě veliké a rozpoznatelné pouze z větší výšky.
Smysl obrazců na planině Nazca, zapsaných od roku 1994 na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, zůstává záhadou. Podle některých teorií sloužily k náboženským rituálům jako způsob komunikace s bohy, někteří vědci tvrdí, že šlo o astronomický kalendář. Někteří také míní, že se jednalo o zavlažovací systém.
Některé z obrazců na planině Nazca zaznamenali už španělští dobyvatelé v 16. století. První, kdo se jim šířeji věnoval, byl americký historik Paul Kosok, který je studoval na místě ve 40. letech minulého století. Podle něj byly obrazce na zavlažovací systém příliš mělké. Kosok se přikláněl k vysvětlení, že šlo o astronomický kalendář.
Tyto obrazce více než archeologové a historici proslavili pseudovědci. Zkoumal je například záhadolog Erich von Däniken – podle něj sloužily jako přistávací dráha pro mimozemšťany. V posledních letech se o ně zajímali také tvůrci pořadů, jako jsou třeba Vetřelci dávnověku.
