TÉMA

Vědec strana 5 z 5

Včelí mor doutná nenápadně. Brněnští vědci vymýšlejí, jak jej odhalit v zárodku

Nový přístroj, který vyvinuli vědci z brněnského institutu CEITEC, dokáže poznat hnilobu včelího plodu přímo u včel – rychle a relativně levně. Výzkumu bakteriálních nákaz se tamní experti věnují dlouho, nedávno pole svého zájmu rozšířili právě na včely. A to kvůli jejich významu pro krajinu i člověka.
20. 9. 2019|

Studie: Škodlivé částice z ovzduší se mohou přes placentu dostat přímo k lidskému plodu

Ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené částicím ze znečištěného ovzduší. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Communications. Vědci během něj našli částice černého uhlíku v plodové části placenty. Zjištění by mohlo pomoct vysvětlit, proč je pobyt na špatném vzduchu spojený se zvýšeným nebezpečím potratů, předčasných porodů nebo nízkou porodní váhou.
19. 9. 2019|

Léky na prostatu by mohly zpomalovat postup Parkinsonovy choroby, zjistili vědci

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.
18. 9. 2019|

Tři čeští vědci dostali velkorysý grant. Na výzkum mohou použít až 30 milionů

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.
18. 9. 2019|

Vyplouvá největší arktická výprava v dějinách. Šest stovek vědců bude studovat změny klimatu i přírodu

V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.
18. 9. 2019|
Klima

Do konce století tepleji o sedm stupňů? Francouzští vědci varují před intenzivnějším ohříváním planety

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.
17. 9. 2019|

Archeologické překvapení: Slavní „milenci z Modeny“ byli muži

Romantičtější příběh archeologie nezná: Dva lidé, kteří leží společně v jednom hrobě, se drží něžně za ruce. Pohřbeni byli před šestnácti sty lety v italské Modeně, vědci je našli roku 2009, dvojice se stala okamžitě slavnou a přezdívalo se jí Romeo a Julie z Modeny. Nový průzkum ale prokázal, že Romeo i Julie byli muži.
16. 9. 2019|
Doporučujeme

Na obyvatelné exoplanetě K2-18b se našla voda. Během deseti let zjistíme, je-li tam život, slibují vědci

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.
12. 9. 2019Aktualizováno15. 9. 2019|

Těla francouzských delfínů jsou plná chemikálií a rtuti, popsali vědci

Delfíni žijící v Lamanšském průlivu jsou vystaveni směsici chemických látek, které se usazují v jejich tělech. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnili vědci po analýze vzorků z více než osmi desítek delfínů skákavých, informovala agentura AFP. V tělech mořských savců žijících u francouzského pobřeží se našla především zvýšená hladina rtuti a polychlorovaných bifenylů (PCB).
14. 9. 2019|

Mrtvý zmagnetizovaný šváb se chová jinak než živý zmagnetizovaný šváb. Byly vyhlášeny Ig Nobelovy ceny

Na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku.
13. 9. 2019|

V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.
12. 9. 2019|

Čeští vědci přišli na to, jak se rostliny přátelí s houbami. Našli gen, který je za to zodpovědný

Tým vědců z ČR, USA a Nizozemska objevil geny umožňující rostlinám symbiózu s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Tyto hormony mohou být využity například v zemědělství v boji proti plevelům. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Nature Plants.
12. 9. 2019|

Na planetě už žijí jen dvě samice. Nyní vědci získali embrya nosorožců severních bílých

Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Na světě už nežije jediný samec a existují poslední dvě samice. Italové nyní oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.
11. 9. 2019|

Daruj korunu, získáš stokorunu na zakázce. Podpořit vládní strany v Česku se vyplácelo, ukázal výzkum

Společnost, která zvýšila dary některé z vládních politických stran o deset procent oproti předchozímu roku, získala v následujícím roce v průměru zakázky v hodnotě o 0,5 % až 0,6 % vyšší. Přepočítáno na koruny to znamenalo, že každá navíc darovaná koruna byla spojena se zvýšením příjmů z veřejných zakázek o 100 korun, ukázal výzkum vědců z Národohospodářského ústavu Akademie věd.
10. 9. 2019|

Rektor olomoucké univerzity Jaroslav Miller zatím nebude trvat na odvolání děkana přírodovědy

Rektor Univerzity Palackého v Olomouci Jaroslav Miller zatím nebude podnikat kroky k odvolání děkana Přírodovědecké fakulty Martina Kubaly. Ten minulý týden nevyslyšel jeho výzvu a nerezignoval. Informovala o tom mluvčí univerzity Gabriela Sýkorová Dvorníková. Kubalu a ředitele vědeckého centra RCPTM Radka Zbořila rektor vyzval k rezignaci kvůli vyhrocené situaci mezi oběma stranami, které přerostly ve vyhlášení stávkové pohotovosti vědců.
10. 9. 2019|

Časná zkušenost s počítači nemusí dětem jen škodit, zjistil výzkum

Čím dřív děti začnou pracovat s počítači, tím víc si později věří při jejich užívání. Časná zkušenost ovlivňuje také pozdější zapojování informačních technologií do života a nemusí dětem jen škodit, což je rozšířené přesvědčení. Vlivem počítačů na děti z dvacítky evropských zemí se zabývali odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
10. 9. 2019|

Japonci vykopali kostru osmimetrového dinosaura s kachním zobákem. V Asii je to výjimečný objev

Japonským vědcům se podařilo identifikovat nový druh dinosaura díky objevu téměř kompletní osm metrů dlouhé kostry. Jedná se o největší dinosauří fosílii, kterou kdy paleontologové na japonském souostroví nalezli. O objevu informovala hokkaidská univerzita, jejíž vědecký tým dal druhu jméno Kamuysaurus japonicus, tedy „japonský ještěří bůh“.
9. 9. 2019|
Doporučujeme

Blíží se konec plomb? Vědci testují gel, pomocí kterého se zubní sklovina dokáže sama obnovit

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.
5. 9. 2019Aktualizováno8. 9. 2019|

Vědci spočítali přenosovou rychlost lidských jazyků. Je to vždy 39 bitů za sekundu

Italové jsou zřejmě nejrychleji mluvícím národem na Zemi a za sekundu stihnou ve svém jazyce říci až devět slabik. Na opačné straně stojí Němci, kteří za stejnou dobu zvládnou jen šest slabik. Přes tento rozdíl ovšem Němec i Ital během jedné minuty sdělí stejné množství informací, prokázal rozsáhlý výzkum, podle kterého je přenosová rychlost totožná.
8. 9. 2019|

V Číně našli fosilii jednoho z nejstarších tvorů na Zemi. Třiceticentimetrový červ žil před půl miliardou let

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.
6. 9. 2019|

Ani jeseter, ani sumec. Lochnesská příšera by mohl být leda obří úhoř, ukázal výzkum DNA

Vědci prověřili v rozsáhlém výzkumu, jestli v jezeře Loch Ness nežije nějaký neznámý velký organismus. Od loňska hledali, jestli tam nejsou stopy takzvané environmentální DNA, již by po sobě slavná „lochneska“ zanechala. „Lidé milují záhady, tak jsme využili vědu, abychom jednu kapitolu v knize záhad popsali,“ uvedl profesor Neil Gemmell.
5. 9. 2019|

Vědci našli gen, který pomůže ječmenu přečkat sucha. Milovníci piva si mohou oddechnout

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.
4. 9. 2019|

Častá konzumace slazených nápojů je spojená s vyšším rizikem předčasného úmrtí, varuje studie

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.
4. 9. 2019|

Mladý český vědec dostal v prestižním grantu padesát milionů na výzkum rostlinných genů

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.
3. 9. 2019|
Načítání...