Vědec strana 5 z 5

Japonským vědcům se podařilo identifikovat nový druh dinosaura díky objevu téměř kompletní osm metrů dlouhé kostry. Jedná se o největší dinosauří fosílii, kterou kdy paleontologové na japonském souostroví nalezli. O objevu informovala hokkaidská univerzita, jejíž vědecký tým dal druhu jméno Kamuysaurus japonicus, tedy „japonský ještěří bůh“.

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.

Italové jsou zřejmě nejrychleji mluvícím národem na Zemi a za sekundu stihnou ve svém jazyce říci až devět slabik. Na opačné straně stojí Němci, kteří za stejnou dobu zvládnou jen šest slabik. Přes tento rozdíl ovšem Němec i Ital během jedné minuty sdělí stejné množství informací, prokázal rozsáhlý výzkum, podle kterého je přenosová rychlost totožná.

Vědci objevili v Číně jedny z nejstarších známých pozůstatků živočicha, který žil na planetě před 550 miliony let. Tvora nazvali Yilingia spiciformis podle jihočínského města I-ling, poblíž kterého se fosilie našly. Byl nejspíš pradávným předchůdcem kroužkovců a členovců, připomíná dnešní mnohonožky.

Vědci prověřili v rozsáhlém výzkumu, jestli v jezeře Loch Ness nežije nějaký neznámý velký organismus. Od loňska hledali, jestli tam nejsou stopy takzvané environmentální DNA, již by po sobě slavná „lochneska“ zanechala. „Lidé milují záhady, tak jsme využili vědu, abychom jednu kapitolu v knize záhad popsali,“ uvedl profesor Neil Gemmell.

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.

Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.

V důsledku horkého a suchého počasí v posledních letech hrozny na burgundských vinicích dozrávají v nynější době nejrychleji za posledních téměř sedm století. Extrémní počasí, které dnes mohou považovat za normální lidé mladší třiceti let, nemá v historii obdoby. K tomuto závěru dospěli vědci, kteří zkoumali údaje o teplotě a sklizni hroznů zpětně až do roku 1354 – tedy do doby, kdy se Evropa vzpamatovala ze smrtící pandemie moru.

Vědci popsali skvěle zachovanou lebku australopitheka, který žil před 3,8 milionu lety na území dnešní Etiopie. Objev pomáhá objasnit, jak probíhala evoluce pravěkých předchůdců člověka. Zástupci dvou druhů australopitheků totiž žili vedle sebe – až dosud se předpokládalo, že se jeden vyvinul z druhého.

Až o sedm decilitrů mléka méně nadojí za den kráva, kterou obtěžují hejna much. Většina farem a statků čelí tomuto problému chemickými postřiky. Podle vědců z Mendelovy univerzity v Brně je podobně účinné nasazení parazitických vosiček. Tuto biologickou metodu, která není finančně náročnější a vyhovuje trendu omezování chemických látek, zkouší třicítka farem v Česku.

Vědci z Regionálního centra pokročilých technologií a materiálů (RCPTM) v Olomouci vyhlásili stávkovou pohotovost. Vygradovaly tak spory mezi tímto pracovištěm a mateřskou Přírodovědeckou fakultou Univerzity Palackého. Problémy se týkají vzniku nového vysokoškolského ústavu, jehož součástí má být – a chce být – právě RCPTM. Fakulta však vznik ústavu od začátku kritizuje.

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se podařilo spermatem uhynulých samců oplodnit vajíčka posledních dvou žijících samic nosorožce bílého severního. Nyní je však potřeba počkat, zda se vyvine embryo. Výsledky vědci zveřejní okolo 10. září, uvedla královédvorská zoo. Jde o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul loni.

Vědci Technické univerzity v Liberci vyvinuli pro armádu uniformu s proměnlivou kamufláží, která dokáže vojáka zamaskovat v lese i na poušti. Při pohybu v lese má stejnokroj tmavozelené odstíny, v sušším a teplejším prostředí vybledne. Dokáže to díky termochromním pigmentům v materiálu, ze kterého je uniforma vyrobena.

V regionech Spojených států a Mexika, které často pustoší hurikány, snáze přežijí agresivní pavouci. Jsou totiž lépe uzpůsobeni k přečkání extrémního počasí než jejich neútoční protějšci. Naznačila to nová studie, kterou tento týden publikoval časopis  Nature Ecology and Evolution. Podle vědců budou navíc pavouci vlivem stále častějších tropických bouří čím dál agresivnější.

Mezinárodnímu týmu veterinářů, ve kterém byli i odborníci ze zoo ve Dvoře Králové, se vůbec poprvé podařilo odebrat vajíčka dvěma posledním žijícím samicím nosorožce bílého severního. Jedná se o jediný způsob, jakým lze zajistit přežití tohoto vzácného druhu nosorožce, poslední samec totiž uhynul v roce 2018, uvedla královédvorská zoo v tiskové zprávě.

Nejdelší zaznamenaný blesk v historii sledování měřil na délku 673 kilometrů. Popsal ho letos americký meteorolog Michael Peterson z Los Alamos National Laboratory díky novým satelitům, které jsou schopné blesky sledovat.

Už za pouhých pár let by lidé mohli být schopni žít s transplantovaným prasečím srdcem, odhaduje uznávaný britský kardiochirurg. Upravené prasečí orgány by tak podle něj mohly být řešením pro pacienty čekající na nová srdce. Ještě letos pak podle něj vědci vyzkouší člověku voperovat prasečí ledviny.

Brazilská Národní akademie pro vědecký a technologický rozvoj (CNPq) oznámila, že už nemá dost peněz na výzkumné granty a platy pro vědce. Na ně je odkázáno přes 80 tisíc výzkumníků a studentů, informuje odborný žurnál Sciencemag. Na vědu takto dopadají březnové škrty, které prosadila vláda prezidenta Jaira Bolsonara.

Vědci zkoumali, jak vidí v současné době lidé podíl své vlasti na vítězství v druhé světové válce. Podle výsledků mezinárodní studie všichni přeceňují vlastní roli, a to včetně poražených velmocí.

Hasičům by mohly v krizových situacích pomáhat speciální senzory, které vyvíjejí městští informatici a vědci ze Západočeské univerzity v Plzni. Malá zařízení, která by na nedostupná místa shazovaly drony, by měla zjistit, jestli hoří nebezpečné látky a jaké riziko na hasiče při zásahu čeká. Jejich použití prostřednictvím dronů ovšem v současnosti neumožňuje legislativa.

Dlouhodobé vystavení špinavému vzduchu může mít na plíce obdobné dopady, jako když člověk téměř třicet let kouří krabičku cigaret denně. Upozornil na to výzkum, který publikoval The Journal of the American Medical Association. Studie by podle autorů mohla pomoct vysvětlit, proč i někteří zapřísáhlí nekuřáci trpí chronickými nemocemi plic.

Biologové z německého Leibnitzova ústavu varují před prudkým úbytkem velké sladkovodní fauny. Její počty se za posledních čtyřicet let snížily o více než čtyři pětiny, nejvýrazněji v případě velkých ryb, ohrožení jsou ale i plazi a savci. Klesání říční a jezerní populace se navíc podle výzkumu týká všech kontinentů s výjimkou Antarktidy.

Britští vědci vytvořili „umělý jazyk“, který je schopný rozeznat i drobné rozdíly v chuti jednotlivých whisky. Technologie, již představili v časopise Nanoscale, by mohla v budoucnu sloužit nejen k odhalování padělků alkoholu, ale také k pozorování kvality vody v řekách nebo třeba v potravinářství.