Časná zkušenost s počítači nemusí dětem jen škodit, zjistil výzkum

Čím dřív děti začnou pracovat s počítači, tím víc si později věří při jejich užívání. Časná zkušenost ovlivňuje také pozdější zapojování informačních technologií do života a nemusí dětem jen škodit, což je rozšířené přesvědčení. Vlivem počítačů na děti z dvacítky evropských zemí se zabývali odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Tým analyzoval data z 21 evropských zemí sesbíraná při měření výsledků školního vzdělávání. Adolescenti kromě matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti vyplňovali i údaje o tom, jak pracují s informačními technologiemi, kdy s nimi začali, kde je nejčastěji používají a jak zdatní se cítí v jejich používání.

„Výsledky ukázaly, že děti, které začaly s technologiemi pracovat v období do šesti let věku, vykazují v 15 letech statisticky významně vyšší míru vnímané kompetence a autonomie v jejich užívání,“ uvedl Libor Juhaňák, hlavní autor článku, který zveřejnil časopis Computers & Education.

Ideální start: mezi šesti a sedmi lety

Děti napříč zkoumanými zeměmi se do kontaktu s technologiemi dostávají v různém věku. Jako důležitá věková hranice pro vnímání lepšího ovládání technologií se však ve většině zemí ukázalo rozmezí mezi šestým a sedmým rokem života.

Libor Juhaňák ve výzkumu spolu s kolegy sledoval i to, kde adolescenti počítače využívají, případně k jakým účelům. Výsledky naznačily, že pro rozvoj kompetence jsou nejdůležitější aktivity, které se odehrávají doma ve volném čase a z vlastního zájmu.

Děti na digitálním hřišti

„Často se setkáváme s míněním, že děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, ale to je krátkozraký odsudek. Právě volnost v experimentování nebo vhodná hra jsou pro osvojování dovedností velice důležité. Zůstává ale na rodičích, aby takové aktivity moderovali,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu Jiří Zounek.

Způsob, jakým se s technologiemi pracuje v rodině, se později přenáší do způsobu, jakým je děti využívají pro vlastní učení. Podle badatelů to může být další ze zdrojů nerovnosti českých dětí. Tématu se budou věnovat v dalším výzkumu. Analyzují deníky, které si děti vedou o své aktivitě, a zjišťují, k čemu přesně technologie ve škole i ve volném čase používají. Výsledky by měly být na jaře 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 5 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...