Časná zkušenost s počítači nemusí dětem jen škodit, zjistil výzkum

Čím dřív děti začnou pracovat s počítači, tím víc si později věří při jejich užívání. Časná zkušenost ovlivňuje také pozdější zapojování informačních technologií do života a nemusí dětem jen škodit, což je rozšířené přesvědčení. Vlivem počítačů na děti z dvacítky evropských zemí se zabývali odborníci z Ústavu pedagogických věd Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Tým analyzoval data z 21 evropských zemí sesbíraná při měření výsledků školního vzdělávání. Adolescenti kromě matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti vyplňovali i údaje o tom, jak pracují s informačními technologiemi, kdy s nimi začali, kde je nejčastěji používají a jak zdatní se cítí v jejich používání.

„Výsledky ukázaly, že děti, které začaly s technologiemi pracovat v období do šesti let věku, vykazují v 15 letech statisticky významně vyšší míru vnímané kompetence a autonomie v jejich užívání,“ uvedl Libor Juhaňák, hlavní autor článku, který zveřejnil časopis Computers & Education.

Ideální start: mezi šesti a sedmi lety

Děti napříč zkoumanými zeměmi se do kontaktu s technologiemi dostávají v různém věku. Jako důležitá věková hranice pro vnímání lepšího ovládání technologií se však ve většině zemí ukázalo rozmezí mezi šestým a sedmým rokem života.

Libor Juhaňák ve výzkumu spolu s kolegy sledoval i to, kde adolescenti počítače využívají, případně k jakým účelům. Výsledky naznačily, že pro rozvoj kompetence jsou nejdůležitější aktivity, které se odehrávají doma ve volném čase a z vlastního zájmu.

Děti na digitálním hřišti

„Často se setkáváme s míněním, že děti a adolescenti neustále jen bez užitku koukají do počítačů a telefonů, ale to je krátkozraký odsudek. Právě volnost v experimentování nebo vhodná hra jsou pro osvojování dovedností velice důležité. Zůstává ale na rodičích, aby takové aktivity moderovali,“ doplnil vedoucí výzkumného týmu Jiří Zounek.

Způsob, jakým se s technologiemi pracuje v rodině, se později přenáší do způsobu, jakým je děti využívají pro vlastní učení. Podle badatelů to může být další ze zdrojů nerovnosti českých dětí. Tématu se budou věnovat v dalším výzkumu. Analyzují deníky, které si děti vedou o své aktivitě, a zjišťují, k čemu přesně technologie ve škole i ve volném čase používají. Výsledky by měly být na jaře 2020.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kanibalismus škodí lidskému zdraví, proto se neuchytil, tvrdí vědci

Kanibalismus má nepříznivé dopady na zdraví, což je hlavním důvodem, proč se v lidské společnosti neuchytil, tvrdí dvojice vědců z Polska a Česka. Pomocí matematického modelu dospěli k závěru, že dlouhodobé pojídání jiných lidí šíří v komunitě nemoci a vede k jejímu rozpadu, napsala agentura Reuters.
3. 7. 2026

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
3. 7. 2026

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
2. 7. 2026

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
2. 7. 2026

Evropský pohled