Na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku.
Mrtvý zmagnetizovaný šváb se chová jinak než živý zmagnetizovaný šváb. Byly vyhlášeny Ig Nobelovy ceny
Už devětadvacátý ročník byl jako obvykle doprovázen tradiční ceremonií, během níž vzduchem létaly papírové vlaštovky a vědci se pohybovali po pódiu v žertovných kostýmech. Pokud vědci děkující za výhru překročili minutový limit na řeč, zastavila je osmiletá dívka s cedulí s nápisem „Už dost, nudím se!“. Tato akce předchází vyhlašování klasických Nobelových cen, které se odehrává vždy v říjnu.
Deset cen si rozdělili vědci z celého světa, letos mezi nimi chyběli zástupci České republiky. Seznam oceněných ukazuje, kam jsou vědci schopní při výzkumu vkročit. Můžete se podívat i na záznam celé akce:
Fyzika: Proč mají vombati hranaté výkaly
Australští biologové zkoumali, proč tamní vačnatci vombati po sobě zanechávají atypické výkaly v podobě krychliček. Zjistili, že příčinou je zvláštní stavba a funkce jejich zažívacích orgánů. O výzkumu jsme psali ZDE.
Anatomie: Měření odlišné teploty levého a pravého varlete u oblečených a nahých francouzských pošťáků
Podle autorů tohoto výzkumu zuří mezi vědci spor o to, zda má levé a pravé varle u mužů odlišnou teplotu. Levé varle je o něco níže, což může mít dopad na jejich teplotu. Vědci v tomto výzkumu tuto hypotézu potvrdili: našli asymetrii.
Medicína: Pizza může ochránit před nemocemi a smrtí, pokud je vyrobená a konzumovaná v Itálii
Tým kolem profesora Silvana Galluse se věnuje výzkumu pizzy a jejích dopadů na zdraví už od roku 2003. V řadě studií už upozornili na množství pozitivních vlivů, všechny se ale podařilo replikovat jen v italském prostředí.
Vzdělávání: Využití tréninkových pomůcek na psy při výcviku chirurgů
Trenéři zvířat využívají takzvané klikry – zvukové pomůcky, které například psům pomáhají lépe si uložit nějaký podnět. Dvě vědkyně testovaly, zda by se stejná metoda nedala uplatnit také ve vzdělávání lékařů. Výsledek: trénink chirurgů s klikrem sice trvá delší dobu, ale jejich operace jsou pečlivější.
Biologie: Mrtví zmagnetizovaní švábi se chovají jinak než živí zmagnetizovaní švábi
Švábi (i jiné druhy hmyzu) vnímají magnetické pole, a dokonce je možné je zmagnetizovat. Nový výzkum odhalil, že mrtví švábi se odmagnetizují mnohem rychleji než ti živí.
Chemie: Výpočet množství slin, které vytvoří typické pětileté dítě
Vědci zkoumali, jak různé druhy potravin (jablka, ředkvičky, brambory a další) ovlivňují množství slin, které vzniká v ústech pětiletých dětí. Ve svém výzkumu neuvedli, proč je to zajímalo.
Technologie: Stroj na přebalování lidských dětí
Autor tohoto výzkumu vyrobil robotického přebalovače dětí. Tento stroj v podobě myčky nádobí je schopný vyměnit dítěti plenku, aniž by na dítě sahal člověk. Výsledek si vědec již nechal v USA patentovat.
Ekonomie: Jaké bankovky nejlépe přenáší nebezpečné bakterie
V tomto výzkumu vědci zkoumali, jaké bankovky nejsnadněji přenášejí bakterie typu Staphylococcus aureus a Escherichia coli. Zjistili, že nejlepší jsou v tom bankovky rumunské.
Mír: Výzkum příjemnosti škrábání se
Vědci v tomto výzkumu pomocí sametové fazole Mucuna pruriens způsobovali pokusným osobám svědění na různých místech těla a pak zkoumali, kde je škrábání nejpříjemnější. Výsledek: jako nejpříjemnější se ukázalo drbání předloktí, a navíc opravdu potlačuje svědění.
Psychologie: Zlepšuje tužka v puse náladu?
Roku 1988 Fritz Strack publikoval studii, kde objevil, že když člověk drží v ústech tužku nebo propisku, nutí to jeho mimické svaly, aby se usmíval – a to mu reálně zlepšuje náladu. O osmnáct let později na tento výzkum Strack navázal novým bádáním, v němž se mu podařilo přesvědčivě prokázat, že to vůbec není pravda.
Dějiny Ig Nobelovy ceny
První Ig Nobelovy ceny byly uděleny v roce 1991. Cílem této satirické akce bylo ocenit objevy, které „nemohou nebo by neměly být opakovány“. Později se však cíle změnily, nyní je mottem ohodnotit objevy, které mají „nejdříve rozesmát a poté je donutit zamyslet se“. Smyslem tedy není ukázat, že vědci zkoumají nesmysly, ale že i zdánlivě absurdní výzkum může přinést velmi užitečné znalosti.
Laureáti si kromě ceny odnesou domů i finanční ohodnocení – také letos to bylo deset bilionů zimbabwských dolarů (v přepočtu jedna desetitisícina amerického dolaru).
Česká stopa
Z českých vědců získali v roce 2014 Ig Nobelovu cenu Jaroslav Flegr, Jan Havlíček a Jitka Hanušová-Lindová za výzkum toxoplazmózy. Porota tehdy ocenila jejich práci na téma, jestli vlastnictví koček ohrožuje duševní zdraví.
Ve stejném roce získali Ig Nobelovu cenu také další čeští výzkumníci Vlastimil Hart, Petra Nováková, Erich Pascal Malkemper, Sabine Begall, Vladimír Hanzal, Miloš Ježek, Tomáš Kušta, Veronika Němcová, Jana Adámková, Kateřina Benediktová, Jaroslav Červený a Hynek Burda za výzkum magnetorecepce živočichů, tedy důkladné zdokumentování toho, že když psi defekují nebo urinují, upřednostňují orientaci tělní osy podle siločár magnetického pole v severo-jižním směru.
