Český botanik Filip Kolář se stal jedním z více než čtyř stovek mladých evropských vědců, kteří získali granty v rámci programu Evropské výzkumné rady (ERC). Ta podpoří jeho výzkum znásobování genetické informace u rostlin, který může mít praktický význam i pro zemědělce. Kolářovu projektu nazvanému Double Adapt přidělila rada téměř dva miliony eur (asi 52 milionů korun) na pětiletou práci.
Mladý český vědec dostal v prestižním grantu padesát milionů na výzkum rostlinných genů
Čtyřiatřicetiletý vědec z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy uspěl s projektem, který bude u rostlin zkoumat evoluční význam zdvojení genomu, tedy počtu chromozomových sad. Dvojnásobný nebo vyšší počet chromozomů označovaný jako polyploidní genom má velká část zemědělských plodin, například brambory, pšenice či rýže. Vědci ale zatím neznají všechny okolnosti, které jsou s množením genomu spojené.
„Nevíme, jak na tento způsob množení reagují celé populace,“ řekl Kolář, podle něhož by výzkum mohl přispět k rozšíření znalostí o přirozených evolučních procesech ve zmíněných i dalších plodinách. Význam by to mohlo mít i pro zemědělskou praxi.
„Člověk si kdysi polyploidizaci nevědomky ochočil k tomu, aby získal další pro sebe využitelné rostliny,“ vysvětluje Kolář s tím, že lidské vědomosti o vícenásobném genomu od počátků zemědělství příliš nepokročily. Vědci se totiž kvůli složitosti genomů polyploidních rostlin jejich zkoumání spíše vyhýbají, což chce mladý Čech změnit.
Filip Kolář, Ph.D., se dlouhodobě zabývá evolucí rostlin. Ve své práci kombinuje tradiční znalosti ekologie a biogeografie flóry v Evropě s novými populačně genomickými přístupy. Díky tomu si dovede vybrat vhodné modelové skupiny pro odpovědi na různé otázky evoluční biologie rostlin (a zároveň zůstat aspoň částečně při své práci v terénu). Kromě důsledků genomové duplikace zkoumá význam refugií pro vznik nových druhů, a to jak edafických (hadce), tak historických (glaciální refugia). Zabývá se i adaptací druhů na výzvy měnícího se prostředí v horských oblastech Evropy, Afriky i Jižní Ameriky. Je zapojen do národních i mezinárodních týmů, z nichž řadu pomohl sestavit. Intenzivně se věnuje i výuce na katedře botaniky PřF UK, zejména školení studentů magisterského a doktorského studia. Mnoho let byl spoluorganizátorem soutěží pro středoškolské studenty v rámci Biologické olympiády.
Filip Kolář
Po dobu pětiletého projektu proto bude srovnávat vzorky vícegenomových rostlin z volné přírody a vzorky uměle namnožené v laboratorních podmínkách. K jejich získávání bude Kolářův tým používat alkaloid kolchicin obsažený v ocúnech, který zastavuje buněčné dělení a stimuluje umělé množení genomu. „Záměrně jsem do studie vybral ty druhy, které mají malý genom a všechny se vyskytují v regionu střední Evropy. Představují tak srovnatelné přírodní laboratoře umožňující nám zkoumat důsledky této mutace v přirozených podmínkách,“ popsal Kolář.
Granty ERC mají zlepšit evropskou vědu
Vedle jeho projektu získalo granty ERC dalších více než čtyři sta vědců a týmů z 51 nejen evropských zemí, nejvíce z Německa, Británie a Nizozemska. Rozdělí si mezi sebe příspěvky v celkové výši 621 milionů eur (přes 16 miliard korun).
„Je zásadní, aby Evropská unie pro svůj budoucí úspěšný rozvoj nadále přitahovala a podporovala výjimečné vědce z celého světa. My v ERC jsme hrdí, že k tomu můžeme přispět podporou některých smělých a tvůrčích vědeckých talentů,“ uvedl v tiskovém prohlášení prezident ERC Jean-Pierre Bourguignon, podle něhož je letošní počet zemí od začátku udělování grantů pro mladé vědce vůbec nejvyšším. Podle odhadů ERC by letošní granty mohly přispět k vytvoření až 2500 pracovních míst v nově vzniklých vědeckých týmech.
