Častá konzumace slazených nápojů je spojená s vyšším rizikem předčasného úmrtí, varuje studie

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.

Nová studie analyzovala data více než 450 tisíc lidí z deseti evropských zemí. Vědci během ní spočítali, že lidí, kteří pili méně než jednu čtvrtlitrovou sklenici sladkého nápoje za měsíc, zemřelo po dobu studie 9,3 procenta. Respondentů, kteří si dopřávali dvě a více sklenic tohoto druhu pití denně, zemřelo více – 11,5 procenta.

Po zohlednění dalších faktorů výzkumníci došli k závěru, že lidé, kteří holdují slazeným nápojům často, mají o 17 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří pijí tento druh tekutin méně než jednou za měsíc. Daný trend přitom autoři našli jak u nápojů s cukrem, tak u uměle slazených nealkoholických drinků. Výsledky se u obou pohlaví příliš nelišily. 

Samotná studie probíhala tak, že na jejím začátku se autoři ptali svých respondentů na řadu otázek týkající se jejich životosprávy. Zajímali se tak například o tělesný pohyb, kouření, váhu nebo stravovací návyky. Jeden z dotazů se pak týkal konzumace slazených nealkoholických nápojů, ovocných sirupů nebo energetických drinků. Na pití ovocných džusů se dotazníky neptaly. 

Skupinu respondentů ze sedmdesáti procent tvořily ženy. Jednotlivci se do studie zapojili mezi lety 1992 až 2000, většině z nich bylo v té době okolo padesáti let. V průměru pak byli sledováni šestnáct let a za tu dobu zemřelo víc než 41 tisíc z nich.

Do analýzy nebyli zahrnuti lidé, kteří už na začátku studie trpěli zdravotními problémy, jako je například rakovina, diabetes nebo srdeční onemocnění.

Vědci doporučují nahradit sladké nápoje vodou

I když studie netvrdí, že konzumace sladkých nápojů je přímou příčinou úmrtí, její výsledky podle autorů podporují současné společenské snahy o omezení jejich konzumace.

„Naše zjištění týkající se nealkoholických nápojů slazených cukrem poskytují další argumenty pro omezení spotřeby a jejich nahrazení jinými zdravějšími nápoji – nejlépe vodou,“ uvedl podle Guardianu jeden z tvůrců výzkumu Neil Murphy z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Pokud jde o uměle slazené nealkoholické nápoje, naše práce je třetí velkou letos zveřejněnou studií, která ukázala jejich spojení se smrtí způsobenou všemi možnými příčinami,“ dodal Murhpy. Podle něj je ale potřeba provést další výzkum, který by odhalil konkrétní mechanismy, jak umělá sladidla škodí zdraví.

Riziko úmrtí na Parkinsona

Když tým zkoumal konkrétní příčiny smrti, zjistil, že častá konzumace uměle slazených nealkoholických nápojů byla spojena s vyšším rizikem úmrtí na nemoci oběhového systému. U pravidelného pití nápojů s cukrem zase vědci našli souvislost s častějším úmrtím na onemocnění trávicího ústrojí. 

Slazené nápoje obecně vědci v neposlední řadě také spojují s vyšším nebezpečím úmrtí na Parkinsonovu chorobu.  

Zatímco někteří odborníci výsledky studie vítají, jiní poukazují na její nedostatky. Mezi ně patří například to, že respondenti byli dotazováni na jejich pitný režim pouze jednou a že se studie spoléhá pouze na jejich vlastní odpovědi. 

Zdraví nebezpečný cukr

Na nebezpečí nadměrné konzumace cukru upozorňují vědci a lékaři dlouhodobě. Už před několika lety navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen, aby obaly sladkých nápojů obsahovaly podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž podle něj nejnebezpečnější drogou současnosti. 

Některé země navíc v rámci boje proti slazeným nápojům zavedly takzvanou cukrovou daň. Loni v dubnu tak učinila například Velká Británie. Podobné opatření už v minulosti spustila také Francie, Norsko nebo Mexiko. 

Studie se ale nezaměřují pouze na dopady konzumace cukru na fyzické zdraví člověka, dva roky stará  mezinárodní studie například poukázala na to, že muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, se častěji potýkají s depresemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní medicína proti rakovině nepomáhá. Ani v kombinaci s moderní léčbou

Lidé, kteří kombinují alternativní metody s těmi, jež přináší moderní lékařství, mají nižší pravděpodobnost přežití rakoviny než ti, kteří se léčí jen klasicky. Prokázal to americký výzkum na více než dvou milionech pacientkách.
před 12 hhodinami

Íránský jaderný program spustily západní země. Hrozbou se stal až s ajatolláhy

Už třetinu století čelí Írán podezření, že se snaží získat jadernou zbraň. Obávají se toho nejen velké západní velmoci a Izrael, ale také – a možná ještě víc – jeho sousedé. Jeho snaha o ovládnutí energie z jádra začala ještě v době, kdy ajatolláhové Persii nevládli.
před 13 hhodinami

Tři klíčové grafiky o demografii Íránu ukazují mladou a rozdělenou zemi

Útok Spojených států a Izraele na Írán souvisí s dynamickými změnami, které v této zemi probíhají. Velká data ukazují, jak velkou roli tato země hraje na Blízkém východě.
před 17 hhodinami

Analýza genomu přiblížila sexuální vztahy moderních lidí a neandertálců

Nová analýza genomu dvou skupin pravěkých lidí poprvé ukázala, jak vypadaly sexuální vztahy pravěkých lidí a neandertálců. Pro Českou televizi to popsal americký genetik Alexander Platt, který nový výzkum vedl: „Objevili jsme vzorec naznačující pohlavní nerovnováhu: genový tok probíhal převážně mezi neandertálskými muži a anatomicky moderními lidskými ženami.“ Zjednodušeně – neandertálští muži souložili častěji s moderními ženami než moderní muži s neandertálkami.
před 18 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
4. 3. 2026

Pompejské zdi odhalují dosud nerozluštitelné vzkazy

Krátká zeď u pompejského divadla sloužila jako obdoba současných sociálních sítí. Vědci teď pomocí nových technologií rekonstruují vzkazy, které tam zanechali lidé před dvěma tisíci lety.
4. 3. 2026

Velké bahnotoky a mury mohou vznikat i v Česku, varují výzkumníci

Vědci Ostravské univerzity (OU) potvrdili, že i středně vysoká pohoří v Česku mohou být při extrémním počasí vážně ohrožena sesuvy, erozí i ničivými proudy bahna a kamení. Opírají se o terénní výzkum a analýzu dat z Hrubého Jeseníku po povodních v předloňském roce. Podle vědců by bylo vhodné se systematičtěji zaměřit na preventivní opatření, která by dokázala těmto ničivým událostem předcházet.
4. 3. 2026

Testosteron jako byznys? Influenceři zneužívají mužské nejistoty

S myšlenkou, že testosteron je klíč k tomu být opravdový muž, doporučují někteří influenceři na sociálních sítích hlavně mladým mužům, aby si nechali otestovat hladinu tohoto hormonu. A případně pak kupovali přípravky, které ho mají zvýšit. Podle nové studie bývají takové výzvy nepodložené a jediným cílem je finanční prospěch. Výzkumníci i lékaři varují, že nekontrolované užívání testosteronu je spojeno s vážnými zdravotními riziky.
4. 3. 2026
Načítání...