Častá konzumace slazených nápojů je spojená s vyšším rizikem předčasného úmrtí, varuje studie

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.

Nová studie analyzovala data více než 450 tisíc lidí z deseti evropských zemí. Vědci během ní spočítali, že lidí, kteří pili méně než jednu čtvrtlitrovou sklenici sladkého nápoje za měsíc, zemřelo po dobu studie 9,3 procenta. Respondentů, kteří si dopřávali dvě a více sklenic tohoto druhu pití denně, zemřelo více – 11,5 procenta.

Po zohlednění dalších faktorů výzkumníci došli k závěru, že lidé, kteří holdují slazeným nápojům často, mají o 17 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří pijí tento druh tekutin méně než jednou za měsíc. Daný trend přitom autoři našli jak u nápojů s cukrem, tak u uměle slazených nealkoholických drinků. Výsledky se u obou pohlaví příliš nelišily. 

Samotná studie probíhala tak, že na jejím začátku se autoři ptali svých respondentů na řadu otázek týkající se jejich životosprávy. Zajímali se tak například o tělesný pohyb, kouření, váhu nebo stravovací návyky. Jeden z dotazů se pak týkal konzumace slazených nealkoholických nápojů, ovocných sirupů nebo energetických drinků. Na pití ovocných džusů se dotazníky neptaly. 

Skupinu respondentů ze sedmdesáti procent tvořily ženy. Jednotlivci se do studie zapojili mezi lety 1992 až 2000, většině z nich bylo v té době okolo padesáti let. V průměru pak byli sledováni šestnáct let a za tu dobu zemřelo víc než 41 tisíc z nich.

Do analýzy nebyli zahrnuti lidé, kteří už na začátku studie trpěli zdravotními problémy, jako je například rakovina, diabetes nebo srdeční onemocnění.

Vědci doporučují nahradit sladké nápoje vodou

I když studie netvrdí, že konzumace sladkých nápojů je přímou příčinou úmrtí, její výsledky podle autorů podporují současné společenské snahy o omezení jejich konzumace.

„Naše zjištění týkající se nealkoholických nápojů slazených cukrem poskytují další argumenty pro omezení spotřeby a jejich nahrazení jinými zdravějšími nápoji – nejlépe vodou,“ uvedl podle Guardianu jeden z tvůrců výzkumu Neil Murphy z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Pokud jde o uměle slazené nealkoholické nápoje, naše práce je třetí velkou letos zveřejněnou studií, která ukázala jejich spojení se smrtí způsobenou všemi možnými příčinami,“ dodal Murhpy. Podle něj je ale potřeba provést další výzkum, který by odhalil konkrétní mechanismy, jak umělá sladidla škodí zdraví.

Riziko úmrtí na Parkinsona

Když tým zkoumal konkrétní příčiny smrti, zjistil, že častá konzumace uměle slazených nealkoholických nápojů byla spojena s vyšším rizikem úmrtí na nemoci oběhového systému. U pravidelného pití nápojů s cukrem zase vědci našli souvislost s častějším úmrtím na onemocnění trávicího ústrojí. 

Slazené nápoje obecně vědci v neposlední řadě také spojují s vyšším nebezpečím úmrtí na Parkinsonovu chorobu.  

Zatímco někteří odborníci výsledky studie vítají, jiní poukazují na její nedostatky. Mezi ně patří například to, že respondenti byli dotazováni na jejich pitný režim pouze jednou a že se studie spoléhá pouze na jejich vlastní odpovědi. 

Zdraví nebezpečný cukr

Na nebezpečí nadměrné konzumace cukru upozorňují vědci a lékaři dlouhodobě. Už před několika lety navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen, aby obaly sladkých nápojů obsahovaly podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž podle něj nejnebezpečnější drogou současnosti. 

Některé země navíc v rámci boje proti slazeným nápojům zavedly takzvanou cukrovou daň. Loni v dubnu tak učinila například Velká Británie. Podobné opatření už v minulosti spustila také Francie, Norsko nebo Mexiko. 

Studie se ale nezaměřují pouze na dopady konzumace cukru na fyzické zdraví člověka, dva roky stará  mezinárodní studie například poukázala na to, že muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, se častěji potýkají s depresemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
před 6 hhodinami

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
před 7 hhodinami

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
před 8 hhodinami

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
před 9 hhodinami

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 13 hhodinami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 15 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
včera v 15:00

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
včera v 13:15
Načítání...