Častá konzumace slazených nápojů je spojená s vyšším rizikem předčasného úmrtí, varuje studie

Lidé, kteří si pravidelně dopřávají slazené nápoje, mají o sedmnáct procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří se tomuto typu pití vyhýbají. Upozornila na to rozsáhlá studie, kterou publikoval odborný časopis Internal Medicine. Daný trend se přitom podle vědců týká konzumace cukrem i uměle slazených nápojů. Experti proto doporučují, aby lidé upřednostňovali vodu.

Nová studie analyzovala data více než 450 tisíc lidí z deseti evropských zemí. Vědci během ní spočítali, že lidí, kteří pili méně než jednu čtvrtlitrovou sklenici sladkého nápoje za měsíc, zemřelo po dobu studie 9,3 procenta. Respondentů, kteří si dopřávali dvě a více sklenic tohoto druhu pití denně, zemřelo více – 11,5 procenta.

Po zohlednění dalších faktorů výzkumníci došli k závěru, že lidé, kteří holdují slazeným nápojům často, mají o 17 procent vyšší riziko předčasného úmrtí než ti, kteří pijí tento druh tekutin méně než jednou za měsíc. Daný trend přitom autoři našli jak u nápojů s cukrem, tak u uměle slazených nealkoholických drinků. Výsledky se u obou pohlaví příliš nelišily. 

Samotná studie probíhala tak, že na jejím začátku se autoři ptali svých respondentů na řadu otázek týkající se jejich životosprávy. Zajímali se tak například o tělesný pohyb, kouření, váhu nebo stravovací návyky. Jeden z dotazů se pak týkal konzumace slazených nealkoholických nápojů, ovocných sirupů nebo energetických drinků. Na pití ovocných džusů se dotazníky neptaly. 

Skupinu respondentů ze sedmdesáti procent tvořily ženy. Jednotlivci se do studie zapojili mezi lety 1992 až 2000, většině z nich bylo v té době okolo padesáti let. V průměru pak byli sledováni šestnáct let a za tu dobu zemřelo víc než 41 tisíc z nich.

Do analýzy nebyli zahrnuti lidé, kteří už na začátku studie trpěli zdravotními problémy, jako je například rakovina, diabetes nebo srdeční onemocnění.

Vědci doporučují nahradit sladké nápoje vodou

I když studie netvrdí, že konzumace sladkých nápojů je přímou příčinou úmrtí, její výsledky podle autorů podporují současné společenské snahy o omezení jejich konzumace.

„Naše zjištění týkající se nealkoholických nápojů slazených cukrem poskytují další argumenty pro omezení spotřeby a jejich nahrazení jinými zdravějšími nápoji – nejlépe vodou,“ uvedl podle Guardianu jeden z tvůrců výzkumu Neil Murphy z Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny, která je součástí Světové zdravotnické organizace (WHO).

„Pokud jde o uměle slazené nealkoholické nápoje, naše práce je třetí velkou letos zveřejněnou studií, která ukázala jejich spojení se smrtí způsobenou všemi možnými příčinami,“ dodal Murhpy. Podle něj je ale potřeba provést další výzkum, který by odhalil konkrétní mechanismy, jak umělá sladidla škodí zdraví.

Riziko úmrtí na Parkinsona

Když tým zkoumal konkrétní příčiny smrti, zjistil, že častá konzumace uměle slazených nealkoholických nápojů byla spojena s vyšším rizikem úmrtí na nemoci oběhového systému. U pravidelného pití nápojů s cukrem zase vědci našli souvislost s častějším úmrtím na onemocnění trávicího ústrojí. 

Slazené nápoje obecně vědci v neposlední řadě také spojují s vyšším nebezpečím úmrtí na Parkinsonovu chorobu.  

Zatímco někteří odborníci výsledky studie vítají, jiní poukazují na její nedostatky. Mezi ně patří například to, že respondenti byli dotazováni na jejich pitný režim pouze jednou a že se studie spoléhá pouze na jejich vlastní odpovědi. 

Zdraví nebezpečný cukr

Na nebezpečí nadměrné konzumace cukru upozorňují vědci a lékaři dlouhodobě. Už před několika lety navrhl šéf zdravotní služby v nizozemském Amsterdamu Paul van der Velpen, aby obaly sladkých nápojů obsahovaly podobná varování jako krabičky cigaret. Cukr je totiž podle něj nejnebezpečnější drogou současnosti. 

Některé země navíc v rámci boje proti slazeným nápojům zavedly takzvanou cukrovou daň. Loni v dubnu tak učinila například Velká Británie. Podobné opatření už v minulosti spustila také Francie, Norsko nebo Mexiko. 

Studie se ale nezaměřují pouze na dopady konzumace cukru na fyzické zdraví člověka, dva roky stará  mezinárodní studie například poukázala na to, že muži, kteří konzumují příliš mnoho cukru, se častěji potýkají s depresemi. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 15 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.