Čeští vědci přišli na to, jak se rostliny přátelí s houbami. Našli gen, který je za to zodpovědný

Tým vědců z ČR, USA a Nizozemska objevil geny umožňující rostlinám symbiózu s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Tyto hormony mohou být využity například v zemědělství v boji proti plevelům. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Nature Plants.

U většiny rostlin se vyskytuje takzvaná arbuskulární mykorhiza. Jde o symbiózu s některými druhy hub, při níž houbová vlákna pronikají do buněk v kořeni. Soužití je pro rostlinu výhodné, protože jí houba dodává z půdy vodu a minerály, k nimž by se kořeny nedostaly.

Rostlina naopak poskytuje houbě cukry a jiné organické živiny. Musí proto kontrolovat, zda se houbová vlákna nerozrůstají v kořeni víc, než je nutné. Jinak by soužití rostlině spíše škodilo.

Vědci k objasnění tohoto procesu použili jako pokusnou rostlinu tolici, blízce příbuznou vojtěšce. Zkoumali, jak se mění intenzita mykorhizy v závislosti na hladině fosforu nebo na předchozí kolonizaci kořenů houbou.

Podařilo se jim identifikovat geny, které reagují na studované podněty a v případě potřeby tlumí rozvoj mykorhizy. Působí přitom prostřednictvím strigolaktonů, snižují jejich koncentraci v kořenech, což potlačuje růst houbových vláken.

Hormony mohou pomoct v boji s parazitickým plevelem

„Striglaktony byly jako rostlinné hormony popsány teprve roku 2008 a od té doby postupně vychází najevo, co všechno v rostlinách ovlivňují,“ uvedla Kristýna Floková, která působí v olomoucké Laboratoři růstových regulátorů. „Strigolaktony mají navíc i potenciál pro praktické využití například v zemědělství v boji proti parazitickým plevelům, které napadají hospodářsky významné plodiny a způsobují obrovské ztráty na výnosech, zejména v oblastech centrální Afriky, jižní a východní Evropy,“ dodala vědkyně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 2 hhodinami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 4 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 5 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 7 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...