Klimatické změny lidstvu způsobují spousty problémů. Teď vědci upozornili na další: zatímco většina druhů zvířat bude mít s adaptací na teplejší planetu problém, škodlivý hmyz v tomto prostředí bude prosperovat.
Klimatická změna přeje škodlivému hmyzu. Může zničit až pětinu úrody, varuje studie
Hmyz a změna klimatu (zdroj: ČT24)
Vlna veder jen v posledních pěti letech zničila až desetinu světové úrody kukuřice, slunečnic nebo ječmene. Další tisíce tun plodin spásla nekonečná hejna parazitujícího hmyzu. Ten se podle výzkumného týmu Washingtonské univerzity může stát novým postrachem lidstva.
Jak se bude zesilovat klimatická změna, bude přibývat také ztrát na obilí a dalších plodinách, které jsou zásadní pro přežití lidstva. Teplejší klima totiž podle nové studie pomůže metabolismu hmyzích škůdců, kteří mohou výnosy snižovat.
„Rychlost růstu hmyzí populace závisí na teplotě. Začali jsme hmyz chovat v relativně chladném prostředí a postupně jsme zvyšovali teplotu. A čím bylo tepleji, tím více se hmyz množil,“ komentuje výsledky práce klimatolog Curtis Deutsch z University of Washington.
Souhlasí s ním i hlavní autor studie, biolog Scott Merrill: „Klimatická změna bude mít na plodiny negativní dopad.“
Kdo nám žere zásoby
Hmyz každý rok zdevastuje zhruba 10 procent světové zemědělské produkce. Pokud se oteplování planety nezpomalí, budou podle tohoto výzkumu nálety sarančat a dalšího druhu hmyzu ještě častější.
Curtis Deutsch se obává, že na konci tohoto století by hmyz mohl zdevastovat až pětinu veškeré úrody. V roce 2100 by se mohla průměrná teplota na Zemi zvýšit o 2 stupně – nejen že se tak výrazně zvětší celé hmyzí kolonie, podle výzkumníků se ale také zvýší jejich chuť k jídlu.
„Pokud dáte členovce do teplejšího prostředí, spálí mnohem více kalorií. A když máte větší výdej, musíte více jíst. A když jste hmyz, který se živí plodinami důležitými pro člověka, tak je vám to jedno a prostě ty plodiny sníte,“ uvedl Curtis Deutsch.
Tím výčet výzev spojených se změnami klimatu, které musí lidstvo do budoucna vyřešit, ani zdaleka nekončí. Vědci také upozorňují na to, že čím více vegetace zničí nálety býložravého hmyzu, tím méně zbude květů, které by mohly opylovat včely. Jejich počty se po celém světě tenčí už teď – a bez opylení nové plody nevyrostou.
Podle autorů studie už se zemědělci klimatické změně přizpůsobují dnes – hledají se nové odrůdy rostlin, které lépe odolávají suchům a vlnám veder. Nyní se úkol pro biology a zemědělce ještě zvětší: budou muset pátrat po odrůdách, které současně budou odolávat i přemnoženým škůdcům.