Vědci objevili nové druhy hmyzu v jantaru. Pošvatky pojmenovali po Rolling Stones

Tříčlenný mezinárodní tým entomologů z Čech, Německa a USA se rozhodl vzdát poctu světové rockové legendě. Sedm nově objevených starobylých druhů hmyzu nazvali vědci podle jmen všech – současných i bývalých – členů skupiny Rolling Stones.

„Jedná se o dosud neznámé fosílie řádu pošvatek, které byly nalezené v takzvaném barmském jantaru, jehož stáří se odhaduje přibližně na 100 milionů let,“ říká entomolog a jeden z autorů objevu Pavel Sroka z Biologického centra Akademie věd ČR. Díky tomu, že hmyz spočíval bezpečně zakonzervován v přírodní pryskyřici, bylo i přes obrovské stáří zkamenělin možné určit jeho znaky a příbuznost s dnešními skupinami hmyzu.

Kamenný hmyz

Pojmenování zkamenělin po slavné rockové skupině přitom není náhodné. „Pošvatky jsou jednou z nejstarších skupin vodního okřídleného hmyzu, larvy žijí pod kameny v potocích a jejich anglický název je ‚stoneflies‘. Spojení mimořádně starých zkamenělin těchto ‚stoneflies‘ a snad nejstarší dosud hrající rockové skupiny Rolling Stones se tak přímo nabízelo,“ vysvětluje Pavel Sroka s tím, že s nápadem pojmenovat fosílie po členech Rolling Stones přišel jeho kolega a velký fanoušek této kapely Arnold Staniczek z Přírodovědného muzea ve Stuttgartu.

Ačkoli fosílie pocházejí z dob, kdy po Zemi chodili dinosauři, druhohorní pošvatky se od těch dnešních na první pohled výrazně neliší, mají přibližně i stejnou velikost. Odlišnosti spočívají v detailech, jako je žilnatina křídel nebo struktura ústního ústrojí. „Popsali jsme vedlejší vývojovou větev řádu pošvatek, což nám prozrazuje mnoho o evoluci tohoto hmyzu,“ dodává Pavel Sroka. Vědecký význam objevu spočívá především v tom, že přináší nové poznatky o vývoji a rozmanitosti hmyzu v jantarových lesech z období křídy. 

Členové skupiny Rolling Stones se k objevu zatím nevyjádřili. Pokud by si však chtěli své zkamenělé jmenovce prohlédnout, mohou při svém evropském turné navštívit Přírodovědné muzeum ve Stuttgartu, kde jsou vzácné jantarové exponáty vystaveny.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 7 mminutami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 3 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 10 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 23 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
včera v 11:30

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
včera v 10:28

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026
Načítání...