V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Tento objev je podle biologů zajímavý také v tom, že ukazuje, jak obrovská je biodioverzita v Amazonském deštném pralese – i jak málo o této stále ohroženější oblasti víme.

„Přes veškerý dopad lidské činnosti na Amazonii v posledních padesáti letech zde stále můžeme objevovat obří ryby, jako jsou tyto nové druhy elektrických úhořů,“ uvedl zoolog David Santana, který výzkum vedl.

Podle něj tento výzkum naznačuje, jak velké množství druhů zvířat stále ještě čeká na to, aby bylo v Amazonském pralese objeveno. „A mnoho z nich v sobě může ukrývat léky na nemoci nebo inspirovat technologické inovace,“ dodal výzkumník.

Je to i případ elektrického úhoře – výzkum tohoto tvora byl v minulosti jednou z inspirací pro vynález elektrické baterie.

Aby vědci pochopili, jak jsou úhoři rozšířeni a jak se od sebe liší, posbírali 107 vzorků těchto zvířat z nejrůznějších oblastí Amazonie a porovnali jejich DNA. Na první pohled to vypadalo, že se jedná o zástupce jediného druhu, ale detailnější analýza prokázala, že ve skutečnosti jde o tři druhy – původního Electrophorus electricus (paúhoř elektrický), ale také nově objevené Electrophorus voltai a Electrophorus varii.

Když biologové zkoumali úhoře ještě blíž, podařilo se jim prokázat, že Electrophorus voltai je schopen vypálit elektrický výboj o síle 860 voltů, což je o čtvrtinu víc než u původního úhoře elektrického. Díky tomu se jedná o zdaleka nejsilnější bioelektrický generátor, jaký věda zná.
Tento výzkum byl zveřejněný v odborném časopise Nature Communications.

Autoři výzkumu spekulují, že všechny tři druhy měly společného předka a vyvinuly se z něj před miliony let. Dnes jsou populace všech tří druhů výrazně geograficky rozdělené: electricus žije v oblasti Guyanské vysočiny, voltai v horách v Brazílii a varii zase v pomalu tekoucích tocích v nížinách. 

Mají už také hypotézu, která by mohla vysvětlovat, proč má nově objevený druh úhoře tak silný výboj: žije v horských vodách, které mají nižší vodivost.

Úhoře detailně popsal Alexander von Humboldt

Celá staletí si vědci mysleli, že existuje jediný druh elektrického úhoře, který je rozšířený po celé oblasti Amazonie. Věřil tomu i jeden z prvních vědců, který tohoto tvora zkoumal, slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt, jeden ze zakladatelů moderní přírodovědy.

Když v letech 1777–1804 podnikl velkou výpravu do Jižní Ameriky, narazil na řeku plnou těchto tvorů. Obával se ale k nim přiblížit, protože věděl, jak nebezpečný může být jejich výboj. A tak nechal do řeky nahnat stádo asi tří desítek koní, kteří úhoře vyplašili. Ryby do nich začaly vypouštět svou elektřinu, Humboldt byl hrůzným divadlem podle svých vzpomínek fascinován.

Když se úhoři vyčerpali, unavená zvířata pak posbíral a pitval. I při tom ale utrpěl řadu poranění elektrickým proudem, stal se však prvním, kdo úhoře detailně popsal.

Už Humboldt si všiml, že úhoři používají výboje k různým účelům, ať už je to lov, nebo obrana. Novější výzkumy odhalily i další využití – například pro orientace v bahnitých vodách amazonských řek. Tyto ryby mají pro vznik proudu tři specializované orgány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 17 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
13. 6. 2026

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...