V Amazonii našli nový druh elektrického úhoře. Dává nejsilnější rány v přírodě

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Tento objev je podle biologů zajímavý také v tom, že ukazuje, jak obrovská je biodioverzita v Amazonském deštném pralese – i jak málo o této stále ohroženější oblasti víme.

„Přes veškerý dopad lidské činnosti na Amazonii v posledních padesáti letech zde stále můžeme objevovat obří ryby, jako jsou tyto nové druhy elektrických úhořů,“ uvedl zoolog David Santana, který výzkum vedl.

Podle něj tento výzkum naznačuje, jak velké množství druhů zvířat stále ještě čeká na to, aby bylo v Amazonském pralese objeveno. „A mnoho z nich v sobě může ukrývat léky na nemoci nebo inspirovat technologické inovace,“ dodal výzkumník.

Je to i případ elektrického úhoře – výzkum tohoto tvora byl v minulosti jednou z inspirací pro vynález elektrické baterie.

Aby vědci pochopili, jak jsou úhoři rozšířeni a jak se od sebe liší, posbírali 107 vzorků těchto zvířat z nejrůznějších oblastí Amazonie a porovnali jejich DNA. Na první pohled to vypadalo, že se jedná o zástupce jediného druhu, ale detailnější analýza prokázala, že ve skutečnosti jde o tři druhy – původního Electrophorus electricus (paúhoř elektrický), ale také nově objevené Electrophorus voltai a Electrophorus varii.

Když biologové zkoumali úhoře ještě blíž, podařilo se jim prokázat, že Electrophorus voltai je schopen vypálit elektrický výboj o síle 860 voltů, což je o čtvrtinu víc než u původního úhoře elektrického. Díky tomu se jedná o zdaleka nejsilnější bioelektrický generátor, jaký věda zná.
Tento výzkum byl zveřejněný v odborném časopise Nature Communications.

Autoři výzkumu spekulují, že všechny tři druhy měly společného předka a vyvinuly se z něj před miliony let. Dnes jsou populace všech tří druhů výrazně geograficky rozdělené: electricus žije v oblasti Guyanské vysočiny, voltai v horách v Brazílii a varii zase v pomalu tekoucích tocích v nížinách. 

Mají už také hypotézu, která by mohla vysvětlovat, proč má nově objevený druh úhoře tak silný výboj: žije v horských vodách, které mají nižší vodivost.

Úhoře detailně popsal Alexander von Humboldt

Celá staletí si vědci mysleli, že existuje jediný druh elektrického úhoře, který je rozšířený po celé oblasti Amazonie. Věřil tomu i jeden z prvních vědců, který tohoto tvora zkoumal, slavný německý přírodovědec Alexander von Humboldt, jeden ze zakladatelů moderní přírodovědy.

Když v letech 1777–1804 podnikl velkou výpravu do Jižní Ameriky, narazil na řeku plnou těchto tvorů. Obával se ale k nim přiblížit, protože věděl, jak nebezpečný může být jejich výboj. A tak nechal do řeky nahnat stádo asi tří desítek koní, kteří úhoře vyplašili. Ryby do nich začaly vypouštět svou elektřinu, Humboldt byl hrůzným divadlem podle svých vzpomínek fascinován.

Když se úhoři vyčerpali, unavená zvířata pak posbíral a pitval. I při tom ale utrpěl řadu poranění elektrickým proudem, stal se však prvním, kdo úhoře detailně popsal.

Už Humboldt si všiml, že úhoři používají výboje k různým účelům, ať už je to lov, nebo obrana. Novější výzkumy odhalily i další využití – například pro orientace v bahnitých vodách amazonských řek. Tyto ryby mají pro vznik proudu tři specializované orgány.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 8 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...