Nejpašovanější zvíře světa je úhoř. V Evropě jich za třicet let ubylo až 90 procent

Kriticky ohrožení úhoři za miliardy eur se každoročně pašují z Evropy směrem na východ. Většina z nich skončí na čínských a japonských stolech, varují experti na životní prostředí. Podle některých se dokonce jedná o nejhorší zločin týkající se přírody.

Stačilo třicet let a počty úhořů říčních se v Evropě snížily o devadesát procent. Hlavní příčinou jsou změny řek, kde tyto unikátní ryby žily, ale významný podíl mají také kriminální aktivity spojené s pašováním úhořů z evropských zemí. Přírodovědci se obávají, že by právě tlak pytláků a pašeráků mohl hrát kritickou roli a změnit stav úhořů z „kriticky ohrožený“ na „vyhynulý“.

Ochránci přírody i biologové sice burcují na poplach, v Evropě se ale přesto každoročně ilegálně uloví a odvezou stovky tun úhořů. Ve Francii, kde je tento problém na kontinentu nejhorší, se už situací začali zabývat dokonce i politici.

„V současné době máme asi deset procent úhořů oproti době před třiceti roky; hlavně kvůli tomu, jak jsme změnili jejich migrační koridory v Evropě,“ uvedl pro agenturu AFP Andrew Kerr z neziskové organizace Sustainable Eel Group (SEG), která o záchranu úhořů usiluje.

Mladý úhoř
Zdroj: Reuters

Europol: Z Unie se za rok pašuje sto tun úhořího potěru

Některé vlády i jejich represivní složky se snaží pro záchranu úhořů něco udělat a situaci jim usnadňuje, že úhoři říční jsou nyní na seznamu CITES, který reguluje obchodování s některými druhy organismů. Státy tak mohou lov těchto ryb kontrolovat a omezovat.

Jádro problému se podle Michela Vignauda, který se věnuje regulaci rybolovu ve Francii, nachází v Asii, kde v posledních letech prudce stoupá poptávka po úhořím mase. Tamní obyvatelstvo na něm oceňuje nejen jeho delikátní chuť, ale také údajné afrodiziakální vlastnosti; má prý povzbuzovat potenci. „Legálně úhoře nemůžeme do Asie vyvážet, ale jejich ceny se tam pohybují na úplně jiné úrovni. Je tam opravdu obrovská poptávka,“ uvedl.

Podle Organizace pro výživu a zemědělství roku 2016 v Číně vyprodukovali asi čtvrt milionu tun úhořů na jídlo, což je výrazně více než v Evropské unii nebo Japonsku. Pro Japonce je konzumace úhořího masa spojená s tím, že má údajně přinášet štěstí a plodnost.

Údaje EUROPOLu zase uvádějí, že se každoročně pašuje ze zemí Evropské unie asi sto tun úhořího potěru, jemuž se říká pro jejich vzhled „sklovití úhoři“ – česky se jim také říká původně francouzským termínem monté. To odpovídá asi 350 milionům ryb.

„Pašování skleněných úhořů spočívá v kriminalitě v oblasti životního prostředí, pašeráctví, falšování úředních listin, neplacení daní a praní špinavých peněz,“ popsal složitost problému mluvčí této organizace pro agenturu AFP.

Úhoři na prodej na asijském trhu
Zdroj: Reuters

Pašerácká úhoří cesta vede přes východ Evropy

Živí úhoři jsou nejčastěji chytáni v západoevropských zemích, pak se převážejí náklaďáky nebo dodávkami dál na východ. Často maskovaní za obyčejné ryby, které ohrožené nejsou. Z letišť ve východní Evropě jsou pak úhoři převáženi do Asie letadly v kufrech; do jednoho se vejde asi 50 tisíc rybek.

Tak se pak nechávají na speciálních farmách dorůst na „konzumní velikosti“, tedy asi půldruhého metru. Jejich životní cyklus končí na tržištích, kde se prodávají masa chtivým zákazníkům. Ceny jsou přitom pohyblivé, pohybují se kolem 250 až 300 korun za zvíře. „Protože je jich takové množství, mluvíme o miliardách eur. Čistě finančně je to nejhorší zločin na přírodě,“ komentoval tato čísla Andrew Kerr. „Úhoř je nejvíc pašované zvíře na planetě.“

Uhynulí úhoři
Zdroj: ČT24

Dlouhá cesta úhoře

Úhoři říční se třou v Sargasovém moři v Atlantském oceánu, odkud mláďata odnáší Golfský proud ke břehům Evropy, kde putují dva roky proti proudům řek a potoků. Tam pak mladí úhoři žijí do věku asi pětadvacet let, přičemž se živí larvami a červy. Když dospějí, opět se vydávají na dlouhou, až 6500 kilometrů dlouhou cestu zpět do Karibiku, kde narodili. Tam se vytřou a umírají.

Úhoři jsou na červeném seznamu kriticky ohrožených živočichů. Nejnovější český výzkum ukázal, že téměř devadesát procent z nich v České republice uhyne v lopatkách vodních elektráren. Hrozbu pro ně ale znamená také znečištění vody.

Migrace všech ryb v Evropě se kvůli regulaci toků výrazně zhoršila. Zatímco v historii se vyskytovalo na území České republiky dvanáct druhů ryb, které migrují mezi mořem a řekami, v současnosti evidují odborníci pouze dva druhy – úhoře říčního a lososa obecného. Populaci živočichů a rostlin totiž negativně ovlivňuje budování staveb a přehrazování toků, například proti povodním. Zpráva o životním prostředí na to poprvé upozornila už v roce 2013.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali 230 neznámých obřích virů

Skupina obřích virů patří k tomu nejpodivnějšímu, co věda zná. Ví o nich ale jen velmi málo. Teď se podařilo popsat dvě stovky nových, zatím neznámých zástupců této skupiny.
před 3 hhodinami

Loňská mořská vlna veder postihla oblast pětkrát větší než Austrálie

Světová meteorologická organizace zveřejnila výsledky měření teplot v Tichomoří. Podle dat se tam stále silněji projevovaly dopady klimatických změn.
před 5 hhodinami

Peru výrazně zmenšilo chráněnou plochu na planině Nazca

Peruánská vláda téměř o polovinu zmenšila chráněné území kolem záhadných obřích obrazců, takzvaných geoglyfů, na planině Nazca, které jsou od roku 1994 zapsány na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO a jejichž stáří se odhaduje na dva tisíce let. Za tento krok čelí kabinet kritice od archeologů, kteří se obávají, že památku ohrozí těžaři. Ti už v oblasti Nazca na jihu Peru řadu let nelegálně působí.
před 8 hhodinami

Červi staví věže z vlastních těl, mohou tak i vzlétnout

Hlístice jsou prastará skupina tvorů, kteří připomínají červy. Patří mezi ně například roupi, tasemnice nebo škrkavky, ale také mnohem menší červíci. Němečtí biologové teď poprvé popsali, že jeden druh hlístic, hádě Caenorhabditis, dokáže něco, co u nich nikdy dříve v přírodě nepozorovali. Splétají svá těla tak, že z nich umí postavit věž, kterou pak využijí k tomu, aby překonávali překážky.
před 8 hhodinami

Lidi s depresí by mohla již brzy vytáhnout „ze dna“ i psychedelika

V Česku aktuálně chybí některá antidepresiva včetně přípravku Anafranil. Ten pomáhá i pacientům se záchvaty paniky, fóbiemi či obsedantně-kompulzivní poruchou. Lidí s duševními obtížemi přibývá, brzy se jim ale mohou otevřít nové možnosti. Poslanci totiž schválili léčbu pomocí psilocybinu – halucinogenní látky, která se vyskytuje v lysohlávkách. Substance některým pacientům pomáhá v tuzemsku už nyní v rámci různých studií.
před 11 hhodinami

Uprchlí gestapáci se v 50. letech přestali skrývat. Aby za mlácení Čechů dostali důchod

Příslušníci gestapa byli ochotní s koncem války udat kde koho, aby si vysloužili co nejmenší trest. Bývalí kolegové, kteří šest let trýznili české obyvatele, na sebe navzájem donášeli. Některým se podařilo uniknout za hranice a žít pod falešnou identitou. K té pravé se ale často vraceli už v 50. letech. Většinou z pragmatického důvodu – aby nepřišli o důchod za léta, kdy pomáhali stíhat a vraždit Čechy.
včera v 09:00

Archeologové rekonstruovali středověký zločin a trest z břehů Temže

Na pohled obyčejná stará kostra. Nový výzkum, na kterém spolupracovali britští archeologové a historici a využili pro něj nejmodernější technologie, ale díky ní odvyprávěl dramatický příběh ženy z doby středověku, který se označuje jako temný.
7. 6. 2025

Teorie, že náraz planetky vedl k vyhynutí dinosaurů, zprvu vyvolávala skepsi

S všeobecně přijímanou teorií o konci éry dinosaurů přišli vědci přesně před 45 lety. Jedno z největších vymírání v historii mělo podle týmu kolem geologa Waltera Alvareze a jeho otce Luise příčinu pocházející mimo Zemi. Mohla za něj asi desetikilometrová planetka, která do Země narazila zhruba před 66 miliony let. Paleontologové byli ze začátku k teorii skeptičtí, a to až dokud se nepodařilo najít kráter po dopadu obřího asteroidu na pobřeží poloostrova Yucatán.
6. 6. 2025
Načítání...