Studie: Škodlivé částice z ovzduší se mohou přes placentu dostat přímo k lidskému plodu

Ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené částicím ze znečištěného ovzduší. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Communications. Vědci během něj našli částice černého uhlíku v plodové části placenty. Zjištění by mohlo pomoct vysvětlit, proč je pobyt na špatném vzduchu spojený se zvýšeným nebezpečím potratů, předčasných porodů nebo nízkou porodní váhou.

Na možný negativní vliv znečištěného ovzduší na zdraví lidského plodu poukázali vědci už dříve. Nová studie belgických výzkumníků naznačuje, že příčinou může být už samotná přítomnost částic a nejenom zánětlivá reakce, kterou v těle matky způsobují.  

Během výzkumu skupina vědců z belgické Hasselt University zkoumala placenty celkem osmadvaceti nekuřaček. Ve třiadvaceti případech tyto ženy porodily v řádném termínu, v pěti předčasně.  

Pomocí zobrazovací metody pak akademici zjistili, že částice černého uhlíku ve všech případech pronikly přímo do té části placenty, která živí vyvíjející se plod.

Počet těchto částic přitom odpovídal úrovním znečištění ovzduší, ve kterém se ženy během těhotenství pohybovaly. V placentách rodiček, které žily poblíž hlavních silnic, vědci našli v průměru dvacet tisíc nanočástic na krychlový milimetr tkáně. U žen, které bydlely dále od cest, byl pak tento průměr o deset tisíc nanočástic nižší.

Částice k plodu zřejmě putují z matčiných plic

Podle BBC se jedná o první studii, která ukázala, že placentární bariérou mohou proniknout škodliviny vdechované matkou. „Naše výsledky ukazují, že lidská placentární bariéra není pro částice nepropustná,“ uvedl k závěrům své práce tým vědců, který vedl profesor Tim Nawrot.

Výzkumníci se domnívají, že černý uhlík se do placenty dostává z matčiných plic. Jejich výzkum tak podle nich dokazuje, že i ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené škodlivinám, které produkuje motorový provoz a spalování paliva. „U dalšího výzkumu bude potřeba zjistit, zda částice opouští placentu a dostávají se přímo do těla plodu,“ dodali vědci.  

Profesor Jonathan Grigg z londýnské Queen Mary University, který se dopady znečištění ovzduší zabývá, studii vítá. „Existují velmi silné důkazy, že když jsou matky vystavené částicím znečišťujícím ovzduší, pojí se to s nepříznivými následky, jako je například potrat,“ uvedl Grigg. 

„Malé částice vznikající například z kouření mohou způsobovat některá onemocnění související s placentou. Nálezy daných částic v placentě představují problém,“ domnívá se profesor porodnictví z King's College London Andrew Shennan. Podle něj je ale v této oblasti potřeba provést ještě další výzkumy. 

Podle vědců jsou nutné politické kroky

Vědci mají pro těhotné ženy několik doporučení, jak vystavení daným škodlivinám snížit. „Je velmi těžké dát lidem praktické rady, protože dýchat musí každý,“ poznamenal profesor Nawrot. Těhotným ženám v té souvislosti nicméně doporučil, aby se raději vyhýbaly rušným silnicím. Množství znečišťujících částic ve vzduchu může být totiž jen pouhých pár metrů od nich nižší. 

Dále Narwot radí, aby ženy bydlící u frekventované cesty omezily větrání, a na procházky a cyklovýlety upřednostňovaly klidnější lokality. 

Zároveň vědci podotýkají, že by budoucí matky neměly panikařit. „Ženy by neměly být ohledně tohoto rizika příliš paranoidní. Měly by se ale zamyslet nad tím, jak své vystavení znečištěnému vzduchu omezit,“ uvedl profesor Grigg.

V první řadě je ale podle Nawrota a jeho kolegů nutné problém znečištění ovzduší řešit na politické úrovni. Za boj s tímto problémem totiž mají odpovědnost vlády, poznamenal vědec.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pod mezinárodním tlakem Čína zavřela tábory pro Ujgury, píše český vědec

Čína se prezentuje jako imunní vůči mezinárodnímu tlaku, především v otázce lidských práv. Praxe ale ukazuje, že Peking je ve skutečnosti na mezinárodní tlak citlivý, ukazuje nový výzkum Jana Švece z Ústavu mezinárodních vztahů. Právě tento tlak měl podle něj vést k tomu, že Čína zrušila většinu táborů, kde věznila milion Ujgurů, a zadržené propustila nebo je přesunula jinam.
před 2 hhodinami

Projekt Akademie věd má zajistit peníze výzkumu a vynálezy veřejnosti

Nově vznikající dceřiná akciová společnost Akademie věd ČR (AV ČR) má za cíl propojit výzkum s investory. Společnost je plně v rukou ústavů AV ČR, oznámil předseda Akademie Radomír Pánek. Základem bude inkubační program, který propojí vědecké týmy se strategickými partnery. Program je zaměřen na komplexní přípravu vzniku nových start-upů.
před 18 hhodinami

Roje AI mohou rozvrátit demokracie, varují výzkumníci

Schopnosti umělých inteligencí (AI) mohou být rizikem mnoha různými způsoby. Na novou hrozbu pro samotnou podstatu demokracie teď upozornila skupina německých vědců. Roje AI agentů by mohly zaplavit komunikační platformy a cíleně měnit náladu v zasažených zemích, tvrdí výzkumníci v rozhovoru pro ČT24.
před 20 hhodinami

Čínské AI modely vykradly ty americké, zlobí se firma

Umělé inteligence (AI) vznikly mnohdy na základě toho, že jejich provozovatelé je trénovali na nelegálně získaných datech. Tato praktika funguje dál a cílí na samotné modely AI. Vývojáři společnosti Anthropic tento týden upozornili, že tři čínské společnosti zabývající se umělou inteligencí „nelegálně získaly“ schopnosti modelu Claude. Ten je považovaný za jednu z nejvyspělejších AI současnosti.
před 22 hhodinami

Přichází jaro v zimě. Teploty se mohou přiblížit osmnácti stupňům

Po týdnech, kdy člověk na obloze nezahlédl Slunce a z nebe padal sníh nebo déšť, se počasí nad Evropou v posledním únorovém týdnu dramaticky mění. Velká část kontinentu už zažívá nebo zažije teplotně výrazně nadprůměrné dny a také velkou oblačnost v mnoha oblastech vystřídá slunečnější ráz počasí. V některých oblastech teplota letos poprvé dokonce dosáhne nebo přesáhne hranici dvaceti stupňů. Závěr klimatologické zimy tak přinese poměrně výraznou ochutnávku pravého jara.
včera v 08:00

Vědci se domnívají, že našli prastarého předchůdce písma

První písmo podle učebnic dějepisu vzniklo na Blízkém východě, někdy kolem roku 3400 před naším letopočtem. Němečtí vědci ze Saarlandské univerzity teď ale tvrdí, že našli důkazy o tom, že historie písma je mnohem, mnohem starší. Možná dokonce o desítky tisíc let.
24. 2. 2026

USA se na Trumpův pokyn vrací ke glyfosátu. Ministr Kennedy otočil

Prezident Donald Trump minulý týden vydal exekutivní příkaz, kterým se rozhodl podpořit domácí produkci fosforu a herbicidu glyfosátu. Chemikálii řada organizací viní z negativních dopadů na lidské zdraví, i kvůli možnému riziku rakoviny. Aktivně proti ní v minulosti vystupoval i současný ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy mladší. Ve vládním angažmá otočil s tím, že na glyfosátu je závislé americké zemědělství.
24. 2. 2026

Bouba a kiki fungují i u kuřat. Vědci boří jeden z pilířů jazykovědy

Nový výzkum italských psychologů zjistil, že jedno z univerzálních pravidel v lidském jazyce zřejmě nemá nic společného s řečí. Funguje totiž také u kuřat, která od lidí dělí tři sta milionů let evoluce.
24. 2. 2026
Načítání...