Studie: Škodlivé částice z ovzduší se mohou přes placentu dostat přímo k lidskému plodu

Ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené částicím ze znečištěného ovzduší. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Communications. Vědci během něj našli částice černého uhlíku v plodové části placenty. Zjištění by mohlo pomoct vysvětlit, proč je pobyt na špatném vzduchu spojený se zvýšeným nebezpečím potratů, předčasných porodů nebo nízkou porodní váhou.

Na možný negativní vliv znečištěného ovzduší na zdraví lidského plodu poukázali vědci už dříve. Nová studie belgických výzkumníků naznačuje, že příčinou může být už samotná přítomnost částic a nejenom zánětlivá reakce, kterou v těle matky způsobují.  

Během výzkumu skupina vědců z belgické Hasselt University zkoumala placenty celkem osmadvaceti nekuřaček. Ve třiadvaceti případech tyto ženy porodily v řádném termínu, v pěti předčasně.  

Pomocí zobrazovací metody pak akademici zjistili, že částice černého uhlíku ve všech případech pronikly přímo do té části placenty, která živí vyvíjející se plod.

Počet těchto částic přitom odpovídal úrovním znečištění ovzduší, ve kterém se ženy během těhotenství pohybovaly. V placentách rodiček, které žily poblíž hlavních silnic, vědci našli v průměru dvacet tisíc nanočástic na krychlový milimetr tkáně. U žen, které bydlely dále od cest, byl pak tento průměr o deset tisíc nanočástic nižší.

Částice k plodu zřejmě putují z matčiných plic

Podle BBC se jedná o první studii, která ukázala, že placentární bariérou mohou proniknout škodliviny vdechované matkou. „Naše výsledky ukazují, že lidská placentární bariéra není pro částice nepropustná,“ uvedl k závěrům své práce tým vědců, který vedl profesor Tim Nawrot.

Výzkumníci se domnívají, že černý uhlík se do placenty dostává z matčiných plic. Jejich výzkum tak podle nich dokazuje, že i ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené škodlivinám, které produkuje motorový provoz a spalování paliva. „U dalšího výzkumu bude potřeba zjistit, zda částice opouští placentu a dostávají se přímo do těla plodu,“ dodali vědci.  

Profesor Jonathan Grigg z londýnské Queen Mary University, který se dopady znečištění ovzduší zabývá, studii vítá. „Existují velmi silné důkazy, že když jsou matky vystavené částicím znečišťujícím ovzduší, pojí se to s nepříznivými následky, jako je například potrat,“ uvedl Grigg. 

„Malé částice vznikající například z kouření mohou způsobovat některá onemocnění související s placentou. Nálezy daných částic v placentě představují problém,“ domnívá se profesor porodnictví z King's College London Andrew Shennan. Podle něj je ale v této oblasti potřeba provést ještě další výzkumy. 

Podle vědců jsou nutné politické kroky

Vědci mají pro těhotné ženy několik doporučení, jak vystavení daným škodlivinám snížit. „Je velmi těžké dát lidem praktické rady, protože dýchat musí každý,“ poznamenal profesor Nawrot. Těhotným ženám v té souvislosti nicméně doporučil, aby se raději vyhýbaly rušným silnicím. Množství znečišťujících částic ve vzduchu může být totiž jen pouhých pár metrů od nich nižší. 

Dále Narwot radí, aby ženy bydlící u frekventované cesty omezily větrání, a na procházky a cyklovýlety upřednostňovaly klidnější lokality. 

Zároveň vědci podotýkají, že by budoucí matky neměly panikařit. „Ženy by neměly být ohledně tohoto rizika příliš paranoidní. Měly by se ale zamyslet nad tím, jak své vystavení znečištěnému vzduchu omezit,“ uvedl profesor Grigg.

V první řadě je ale podle Nawrota a jeho kolegů nutné problém znečištění ovzduší řešit na politické úrovni. Za boj s tímto problémem totiž mají odpovědnost vlády, poznamenal vědec.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 6 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
před 19 hhodinami

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
před 22 hhodinami

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
před 23 hhodinami

Data: Proti chřipce nejsou očkované tři čtvrtiny lékařů a drtivá většina sester

Evropská unie doporučuje, aby bylo očkovaných nejméně 75 procent pracovníků ve zdravotnictví. Aktuální údaje z Česka ale ukazují, že tohoto čísla v případě vakcíny proti chřipce nedosahuje ani jediná skupina zdravotníků a proočkovanost je mezi nimi výrazně nižší.
27. 4. 2026

Vědci sestavili obří mapu vesmíru, naznačili zpochybnění Einsteinovy konstanty

Pět let trvalo, než vznikla nejkvalitnější mapa kosmu, která zachycuje 47 milionů galaxií. Vědci ji chtějí využít pro pochopení toho, jak se chová a jak je rozložená takzvaná temná energie, která tvoří většinu vesmíru. Sběr dat reálně trval kratší dobu, než bylo v plánu, celý proces totiž narušila covidová pandemie.
27. 4. 2026

Svět padá do AI pasti, tvrdí ekonomové

Umělé inteligence (AI) rychle zvyšují automatizaci v mnoha oborech. Rychlost a rozsah těchto změn jsou tak velké, že to dle nového výzkumu může ohrozit i samotné firmy. V rozhovoru pro ČT24 autoři nové studie popsali, jak by nastíněný celosvětový problém řešili právě oni.
27. 4. 2026
Načítání...