Studie: Škodlivé částice z ovzduší se mohou přes placentu dostat přímo k lidskému plodu

Ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené částicím ze znečištěného ovzduší. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Communications. Vědci během něj našli částice černého uhlíku v plodové části placenty. Zjištění by mohlo pomoct vysvětlit, proč je pobyt na špatném vzduchu spojený se zvýšeným nebezpečím potratů, předčasných porodů nebo nízkou porodní váhou.

Na možný negativní vliv znečištěného ovzduší na zdraví lidského plodu poukázali vědci už dříve. Nová studie belgických výzkumníků naznačuje, že příčinou může být už samotná přítomnost částic a nejenom zánětlivá reakce, kterou v těle matky způsobují.  

Během výzkumu skupina vědců z belgické Hasselt University zkoumala placenty celkem osmadvaceti nekuřaček. Ve třiadvaceti případech tyto ženy porodily v řádném termínu, v pěti předčasně.  

Pomocí zobrazovací metody pak akademici zjistili, že částice černého uhlíku ve všech případech pronikly přímo do té části placenty, která živí vyvíjející se plod.

Počet těchto částic přitom odpovídal úrovním znečištění ovzduší, ve kterém se ženy během těhotenství pohybovaly. V placentách rodiček, které žily poblíž hlavních silnic, vědci našli v průměru dvacet tisíc nanočástic na krychlový milimetr tkáně. U žen, které bydlely dále od cest, byl pak tento průměr o deset tisíc nanočástic nižší.

Částice k plodu zřejmě putují z matčiných plic

Podle BBC se jedná o první studii, která ukázala, že placentární bariérou mohou proniknout škodliviny vdechované matkou. „Naše výsledky ukazují, že lidská placentární bariéra není pro částice nepropustná,“ uvedl k závěrům své práce tým vědců, který vedl profesor Tim Nawrot.

Výzkumníci se domnívají, že černý uhlík se do placenty dostává z matčiných plic. Jejich výzkum tak podle nich dokazuje, že i ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené škodlivinám, které produkuje motorový provoz a spalování paliva. „U dalšího výzkumu bude potřeba zjistit, zda částice opouští placentu a dostávají se přímo do těla plodu,“ dodali vědci.  

Profesor Jonathan Grigg z londýnské Queen Mary University, který se dopady znečištění ovzduší zabývá, studii vítá. „Existují velmi silné důkazy, že když jsou matky vystavené částicím znečišťujícím ovzduší, pojí se to s nepříznivými následky, jako je například potrat,“ uvedl Grigg. 

„Malé částice vznikající například z kouření mohou způsobovat některá onemocnění související s placentou. Nálezy daných částic v placentě představují problém,“ domnívá se profesor porodnictví z King's College London Andrew Shennan. Podle něj je ale v této oblasti potřeba provést ještě další výzkumy. 

Podle vědců jsou nutné politické kroky

Vědci mají pro těhotné ženy několik doporučení, jak vystavení daným škodlivinám snížit. „Je velmi těžké dát lidem praktické rady, protože dýchat musí každý,“ poznamenal profesor Nawrot. Těhotným ženám v té souvislosti nicméně doporučil, aby se raději vyhýbaly rušným silnicím. Množství znečišťujících částic ve vzduchu může být totiž jen pouhých pár metrů od nich nižší. 

Dále Narwot radí, aby ženy bydlící u frekventované cesty omezily větrání, a na procházky a cyklovýlety upřednostňovaly klidnější lokality. 

Zároveň vědci podotýkají, že by budoucí matky neměly panikařit. „Ženy by neměly být ohledně tohoto rizika příliš paranoidní. Měly by se ale zamyslet nad tím, jak své vystavení znečištěnému vzduchu omezit,“ uvedl profesor Grigg.

V první řadě je ale podle Nawrota a jeho kolegů nutné problém znečištění ovzduší řešit na politické úrovni. Za boj s tímto problémem totiž mají odpovědnost vlády, poznamenal vědec.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 1 hhodinou

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 3 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 5 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 14 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
před 22 hhodinami

Archeologové nově přiblížili příběh lékaře, který zahynul v Pompejích

Stále existuje mnoho příběhů, které čekají na to, až budou vyprávěny, a které se vynořují z obrovského množství nálezů, jež pod vrstvami sopečných vyvrženin zůstaly v Pompejích. A řadu příběhů rozvíjí a zpřesňují opakovaná prostudování. Teď se to podařilo v jednom z nejlépe prozkoumaných míst – slavné Zahradě utečenců. Výpočetní tomografie pomohla vědcům přiblížit příběh lékaře.
včera v 10:26

Kamenný vrták, nemocný neandertálec a párátko. Experti popsali první operaci zubu

První známý zubařský zákrok se odehrál asi před šedesáti tisíci lety. Provedl ho neandertálec na jiném neandertálci – podle nové studie britských a ruských vědců „určitě úspěšně“.
včera v 07:30

NASA: Části mexického hlavního města se propadají o dva centimetry měsíčně

Některé části mexického hlavního města Mexico City se propadají o více než dva centimetry měsíčně, uvedl americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) s odkazem na nové měření z vesmíru.
17. 5. 2026
Načítání...