Blíží se konec plomb? Vědci testují gel, pomocí kterého se zubní sklovina dokáže sama obnovit

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.

Zubní kaz je v lidské populaci velmi rozšířený. Podle dat z roku 2016 jej na svém trvalém chrupu měly téměř dvě a půl miliardy lidí. 

Skupina vědců z čínské Čeťiangské univerzity v současnosti vyvinula speciální gel, díky kterému se narušená zubní sklovina dokáže sama opravit.

Složitou strukturu zubní skloviny se přitom podle nich až doposud nepodařilo uměle duplikovat. Dentisté proto používají například keramické nebo amalgámové zubní výplně. U těch ale hrozí, že se po čase uvolní. 

Nový objev, který umožňuje znovu vypěstovat zubní sklovinu, by podle autorů mohl v budounosti přispět ke konci plomb a stát se novým způsobem léčby zubních kazů. Domnívají se totiž, že jejich materiál je levný a bylo by možné ho vyrábět ve velkém množství.

„Po intenzivní diskuzi se zubními lékaři věříme, že tato nová metoda by mohla mít v budoucnosti široké využití,“ řekl podle Guardianu jeden z autorů výzkumu Čao-ming Liou. 

Obnovení skloviny za 48 hodin

Vědci zatím vyzkoušeli produkt na vyjmutých lidských zubech, které udržovali v roztoku připomínajícím prostředí úst. Díky gelu, který obsahuje shluky fosforečnanu vápenatého, se během pouhých 48 hodin sklovina na zubu obnovila.  

Nedostatkem gelu je ale skutečnost, že se mu podařilo vytvořit pouze velmi tenkou vrstvu, která je asi 400krát tenčí než nepoškozená sklovina. Tým výzkumníků proto teď hledá způsoby, jak tento problém vyřešit.

V současnosti experti testují gel na myších a doufají, že v rozmezí jednoho až dvou let metodu vyzkouší i na lidských dobrovolnících.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Doporučujeme

Nářečí má na mozek podobně pozitivní vliv jako cizí jazyk, tvrdí němečtí vědci

Učení se cizím jazykům bystří mozek a udržuje ho v kondici, to samé ale platí i pro dialekty. Tvrdí to vědci z univerzity v západoněmeckém Marburgu, kteří takovou studii zveřejnili v odborném magazínu Nature Scientific Reports, jak upozornila regionální veřejnoprávní stanice MDR.
17. 7. 2026

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.