Blíží se konec plomb? Vědci testují gel, pomocí kterého se zubní sklovina dokáže sama obnovit

Zubní výplně by se mohly stát minulostí. Čínští vědci totiž vyvinuli gel, který dokáže obnovit sklovinu. Nový prostředek, o němž informoval odborný časopis Science Advances, se v současnosti testuje na myších.

Zubní kaz je v lidské populaci velmi rozšířený. Podle dat z roku 2016 jej na svém trvalém chrupu měly téměř dvě a půl miliardy lidí. 

Skupina vědců z čínské Čeťiangské univerzity v současnosti vyvinula speciální gel, díky kterému se narušená zubní sklovina dokáže sama opravit.

Složitou strukturu zubní skloviny se přitom podle nich až doposud nepodařilo uměle duplikovat. Dentisté proto používají například keramické nebo amalgámové zubní výplně. U těch ale hrozí, že se po čase uvolní. 

Nový objev, který umožňuje znovu vypěstovat zubní sklovinu, by podle autorů mohl v budounosti přispět ke konci plomb a stát se novým způsobem léčby zubních kazů. Domnívají se totiž, že jejich materiál je levný a bylo by možné ho vyrábět ve velkém množství.

„Po intenzivní diskuzi se zubními lékaři věříme, že tato nová metoda by mohla mít v budoucnosti široké využití,“ řekl podle Guardianu jeden z autorů výzkumu Čao-ming Liou. 

Obnovení skloviny za 48 hodin

Vědci zatím vyzkoušeli produkt na vyjmutých lidských zubech, které udržovali v roztoku připomínajícím prostředí úst. Díky gelu, který obsahuje shluky fosforečnanu vápenatého, se během pouhých 48 hodin sklovina na zubu obnovila.  

Nedostatkem gelu je ale skutečnost, že se mu podařilo vytvořit pouze velmi tenkou vrstvu, která je asi 400krát tenčí než nepoškozená sklovina. Tým výzkumníků proto teď hledá způsoby, jak tento problém vyřešit.

V současnosti experti testují gel na myších a doufají, že v rozmezí jednoho až dvou let metodu vyzkouší i na lidských dobrovolnících.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...