Archeologické překvapení: Slavní „milenci z Modeny“ byli muži

Romantičtější příběh archeologie nezná: Dva lidé, kteří leží společně v jednom hrobě, se drží něžně za ruce. Pohřbeni byli před šestnácti sty lety v italské Modeně, vědci je našli roku 2009, dvojice se stala okamžitě slavnou a přezdívalo se jí Romeo a Julie z Modeny. Nový průzkum ale prokázal, že Romeo i Julie byli muži.

Při objevení byla dvojice nebožtíků ve velmi špatném stavu, takže se z nich nedalo odvodit pohlaví zesnulých. Vědci usoudili, že se jedná o hrob muže a ženy z pátého století – a že jejich gesto naznačuje symboliku jejich věčné lásky.

Roku 2018 archeologové slavené kosterní pozůstatky ze severní Itálie prozkoumali znovu a tentokrát k tomu použili metodu hmotnostní spektrometrie, která dokáže odhalit chemické složení hmoty. V modenském případě pak svedla odlišit chromozomy X (mají ho muži i ženy) a Y (mají ho jen muži) – a spolu s tím přinést i nečekané sdělení.

Výzkumníci z Boloňské univerzity ve vědeckém časopise Scientific Reports popsali, že obě těla byla na základě této analýzy bezpochyby mužského pohlaví.

Otázky bez odpovědí

Objev ovšem přináší více otázek než odpovědí. Autoři výzkumu varují před zjednodušeným prohozením znamének – tedy, že příběh zůstává stejný, ale milenci byli dva biologičtí muži. I to se podle nich nedá vyloučit, ale je to jen jedna z mnoha možností, a zřejmě ta nejméně pravděpodobná.

„V současné době neznáme žádný jiný pohřeb tohoto typu,“ uvedl hlavní autor studie Federico Lugli. „V minulosti jsme už narazili na několik hrobů, kde se dva jedinci drželi po smrti za ruce – ale ve všech případech se jednalo o muže a ženu.“ Jaké bylo spojení mezi modenskou dvojicí, tedy není jasné. „Zůstává to momentálně záhadou,“ dodal vědec.

Kosterní pozůstatky „milenců“, kteří se drží za ruce, pocházejí z celého světa. Slavná dvojice „milenců z Valdara“ pochází z Itálie z doby kolem roku 4000 před naším letopočtem. Z podobné doby jsou i kosti dvacetiletých milenců z Řecka, v sibiřské vesnici Starij Tartas jich bylo objeveno dokonce několik, pocházejí z doby před asi čtyřmi tisíci lety. Další podobné objevy zná věda z Turecka nebo Rumunska – vždy se ale jednalo o muže a ženu.

Význam objevu

Podle profesora Lugliho je modenský nález výjimečný. „V literatuře nejsou žádné případy dvou mužů pohřbených vedle sebe držících se za ruce: rozhodně to tehdy nebyla běžná praktika. Myslíme si, že tento případ symbolizuje zvláštní vztah mezi dvěma jedinci, ale nevíme jaký,“ přiznává vědec.

Lugli nepovažuje za pravděpodobné, že by se jednalo o vztah romantický. Křesťanská společnost v té době totiž takové vztahy hlasitě odsuzovala a zavrhovala. Expert se domnívá, že se jednalo spíše o „dobrovolné vyjádření vztahu mezi dvěma jednotlivci, kteří mohli být sourozenci, bratranci nebo dokonce vojáci, kteří společně zemřeli v boji.“

Interpretace ale podle něj není ani zdaleka tak důležitá, jako úspěšné použití hmotnostní spektrometrie pro analýzu koster. Věří, že by se dala používat pro mnoho dalších výzkumů; archeologie totiž doposud jen velmi špatně určovala pohlaví u fragmentů starých kostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 52 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 2 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 3 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 5 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 7 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 9 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 19 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...