Archeologické překvapení: Slavní „milenci z Modeny“ byli muži

Romantičtější příběh archeologie nezná: Dva lidé, kteří leží společně v jednom hrobě, se drží něžně za ruce. Pohřbeni byli před šestnácti sty lety v italské Modeně, vědci je našli roku 2009, dvojice se stala okamžitě slavnou a přezdívalo se jí Romeo a Julie z Modeny. Nový průzkum ale prokázal, že Romeo i Julie byli muži.

Při objevení byla dvojice nebožtíků ve velmi špatném stavu, takže se z nich nedalo odvodit pohlaví zesnulých. Vědci usoudili, že se jedná o hrob muže a ženy z pátého století – a že jejich gesto naznačuje symboliku jejich věčné lásky.

Roku 2018 archeologové slavené kosterní pozůstatky ze severní Itálie prozkoumali znovu a tentokrát k tomu použili metodu hmotnostní spektrometrie, která dokáže odhalit chemické složení hmoty. V modenském případě pak svedla odlišit chromozomy X (mají ho muži i ženy) a Y (mají ho jen muži) – a spolu s tím přinést i nečekané sdělení.

Výzkumníci z Boloňské univerzity ve vědeckém časopise Scientific Reports popsali, že obě těla byla na základě této analýzy bezpochyby mužského pohlaví.

Otázky bez odpovědí

Objev ovšem přináší více otázek než odpovědí. Autoři výzkumu varují před zjednodušeným prohozením znamének – tedy, že příběh zůstává stejný, ale milenci byli dva biologičtí muži. I to se podle nich nedá vyloučit, ale je to jen jedna z mnoha možností, a zřejmě ta nejméně pravděpodobná.

„V současné době neznáme žádný jiný pohřeb tohoto typu,“ uvedl hlavní autor studie Federico Lugli. „V minulosti jsme už narazili na několik hrobů, kde se dva jedinci drželi po smrti za ruce – ale ve všech případech se jednalo o muže a ženu.“ Jaké bylo spojení mezi modenskou dvojicí, tedy není jasné. „Zůstává to momentálně záhadou,“ dodal vědec.

Kosterní pozůstatky „milenců“, kteří se drží za ruce, pocházejí z celého světa. Slavná dvojice „milenců z Valdara“ pochází z Itálie z doby kolem roku 4000 před naším letopočtem. Z podobné doby jsou i kosti dvacetiletých milenců z Řecka, v sibiřské vesnici Starij Tartas jich bylo objeveno dokonce několik, pocházejí z doby před asi čtyřmi tisíci lety. Další podobné objevy zná věda z Turecka nebo Rumunska – vždy se ale jednalo o muže a ženu.

Význam objevu

Podle profesora Lugliho je modenský nález výjimečný. „V literatuře nejsou žádné případy dvou mužů pohřbených vedle sebe držících se za ruce: rozhodně to tehdy nebyla běžná praktika. Myslíme si, že tento případ symbolizuje zvláštní vztah mezi dvěma jedinci, ale nevíme jaký,“ přiznává vědec.

Lugli nepovažuje za pravděpodobné, že by se jednalo o vztah romantický. Křesťanská společnost v té době totiž takové vztahy hlasitě odsuzovala a zavrhovala. Expert se domnívá, že se jednalo spíše o „dobrovolné vyjádření vztahu mezi dvěma jednotlivci, kteří mohli být sourozenci, bratranci nebo dokonce vojáci, kteří společně zemřeli v boji.“

Interpretace ale podle něj není ani zdaleka tak důležitá, jako úspěšné použití hmotnostní spektrometrie pro analýzu koster. Věří, že by se dala používat pro mnoho dalších výzkumů; archeologie totiž doposud jen velmi špatně určovala pohlaví u fragmentů starých kostí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Globální oteplování urychluje stárnutí, ukazují výzkumy

Horko prokazatelně škodí lidskému zdraví, hlavně při vlnách veder. Dlouhodobé dopady nadměrného tepla pak urychlují komplex procesů, jimž se zjednodušeně říká stárnutí.
před 17 hhodinami

Hitler nezemřel, tvrdili Sověti. Ze záměrné lži je usvědčily zuby

Vůdce padl – hlásaly noviny celého světa po 30. dubnu, kdy si Adolf Hitler vzal život ve svém berlínském bunkru. Sotva ale lidé stačili v květnu oslavit konec války, už se objevily spekulace, že největší zločinec světa má být stále naživu. A stopy prý vedou do Jižní Ameriky, kam se měli vytratit i jiní vrcholní nacisté. Tuto dezinformaci, která přerostla v několik desetiletí trvající konspirační teorii, přitom cíleně vypustili Sověti.
10. 5. 2025

Nejbohatší lidé mají zásadní vliv na změny klimatu, popsal výzkum

Deset procent nejbohatších lidí na světě přispělo od roku 1990 ke dvěma třetinám globálního oteplování. Kdyby měl svět emise jako polovina chudších, tak by se změna klimatu v podstatě nekonala, konstatovala nová studie.
10. 5. 2025

Muži, ženy i děti. V Rovensku pod Troskami vyvraždili před osmdesáti lety 356 lidí

V Rovensku pod Troskami v Českém ráji se před osmdesáti lety, 10. května 1945, odehrál jeden z nejhorších válečných zločinů na severu Čech. Sovětští vojáci s partyzány a některými místními tu u školy zastřelili celkem 365 neozbrojených německých vojáků, civilistů, žen a dětí. Pravděpodobným motivem byla msta.
10. 5. 2025

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
9. 5. 2025

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
9. 5. 2025

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
8. 5. 2025

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025
Načítání...