Tři čeští vědci dostali velkorysý grant. Na výzkum mohou použít až 30 milionů

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

Ernée se zaměřuje zejména na výzkum počátků doby bronzové v Evropě a aplikaci přírodovědných metod v archeologii. Od roku 2002 působí v archeologickém ústavu. Věnoval se výzkumu pravěkých terénních stratigrafií (vědní obor studující vztahy geologických těles), nyní se soustředí na analýzu pohřebišť ze závěru doby měděné a počátků doby bronzové a otázky spojené s výzkumem staré DNA. Grant chce využít právě pro tento výzkum.

Kalbáč působí v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského jako vedoucí oddělení nízkodimenzionálních systémů a zástupce ředitele. Ve výzkumu se zabývá zejména dvojdimenzionálními materiály, což jsou v podstatě oboustranně přístupné samonosné povrchy, které se dají modifikovat a jejichž vlastnosti jsou velmi citlivé na bezprostřední okolí.

Světoví vědci se snaží využít vlastností těchto materiálů například u senzorů, v nanoelektronice, optoelektronice, kvantových technologiích nebo umělé inteligenci. Ve svém projektu se Kalbáč bude snažit vytvořit funkční hybridy dvojdimenzionálních materiálů, které by byly stabilní i v reálném prostředí.

Algoritmy pro zimní sezonu

Paluš ve svém výzkumu kombinuje metody informatiky, matematiky a statistické fyziky a snaží se vyvíjet netradiční matematické modely a metody, které umožňují pochopit a předpovídat složité jevy týkající se například atmosféry a klimatu Země, finančních trhů nebo lidského mozku.

Palušovy práce už našly využití ve fyzice, meteorologii, klimatologii, při řešení znečištění ovzduší, v neurologii či psychiatrii. Grant chce Paluš použít k vývoji algoritmů, které by mohly předpovídat charakter zimní sezony ve střední Evropě, událostí El Niňo a dalších klimatických extrémů, případně i intenzitu monzunových srážek v jihovýchodní Asii. S partnery chce také pokračovat ve výzkumu lidského mozku.

Akademická prémie se udílí 13. rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život. O udělení grantu rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 21 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 22 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...