Tři čeští vědci dostali velkorysý grant. Na výzkum mohou použít až 30 milionů

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

Ernée se zaměřuje zejména na výzkum počátků doby bronzové v Evropě a aplikaci přírodovědných metod v archeologii. Od roku 2002 působí v archeologickém ústavu. Věnoval se výzkumu pravěkých terénních stratigrafií (vědní obor studující vztahy geologických těles), nyní se soustředí na analýzu pohřebišť ze závěru doby měděné a počátků doby bronzové a otázky spojené s výzkumem staré DNA. Grant chce využít právě pro tento výzkum.

Kalbáč působí v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského jako vedoucí oddělení nízkodimenzionálních systémů a zástupce ředitele. Ve výzkumu se zabývá zejména dvojdimenzionálními materiály, což jsou v podstatě oboustranně přístupné samonosné povrchy, které se dají modifikovat a jejichž vlastnosti jsou velmi citlivé na bezprostřední okolí.

Světoví vědci se snaží využít vlastností těchto materiálů například u senzorů, v nanoelektronice, optoelektronice, kvantových technologiích nebo umělé inteligenci. Ve svém projektu se Kalbáč bude snažit vytvořit funkční hybridy dvojdimenzionálních materiálů, které by byly stabilní i v reálném prostředí.

Algoritmy pro zimní sezonu

Paluš ve svém výzkumu kombinuje metody informatiky, matematiky a statistické fyziky a snaží se vyvíjet netradiční matematické modely a metody, které umožňují pochopit a předpovídat složité jevy týkající se například atmosféry a klimatu Země, finančních trhů nebo lidského mozku.

Palušovy práce už našly využití ve fyzice, meteorologii, klimatologii, při řešení znečištění ovzduší, v neurologii či psychiatrii. Grant chce Paluš použít k vývoji algoritmů, které by mohly předpovídat charakter zimní sezony ve střední Evropě, událostí El Niňo a dalších klimatických extrémů, případně i intenzitu monzunových srážek v jihovýchodní Asii. S partnery chce také pokračovat ve výzkumu lidského mozku.

Akademická prémie se udílí 13. rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život. O udělení grantu rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 40 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...