Tři čeští vědci dostali velkorysý grant. Na výzkum mohou použít až 30 milionů

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

Ernée se zaměřuje zejména na výzkum počátků doby bronzové v Evropě a aplikaci přírodovědných metod v archeologii. Od roku 2002 působí v archeologickém ústavu. Věnoval se výzkumu pravěkých terénních stratigrafií (vědní obor studující vztahy geologických těles), nyní se soustředí na analýzu pohřebišť ze závěru doby měděné a počátků doby bronzové a otázky spojené s výzkumem staré DNA. Grant chce využít právě pro tento výzkum.

Kalbáč působí v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského jako vedoucí oddělení nízkodimenzionálních systémů a zástupce ředitele. Ve výzkumu se zabývá zejména dvojdimenzionálními materiály, což jsou v podstatě oboustranně přístupné samonosné povrchy, které se dají modifikovat a jejichž vlastnosti jsou velmi citlivé na bezprostřední okolí.

Světoví vědci se snaží využít vlastností těchto materiálů například u senzorů, v nanoelektronice, optoelektronice, kvantových technologiích nebo umělé inteligenci. Ve svém projektu se Kalbáč bude snažit vytvořit funkční hybridy dvojdimenzionálních materiálů, které by byly stabilní i v reálném prostředí.

Algoritmy pro zimní sezonu

Paluš ve svém výzkumu kombinuje metody informatiky, matematiky a statistické fyziky a snaží se vyvíjet netradiční matematické modely a metody, které umožňují pochopit a předpovídat složité jevy týkající se například atmosféry a klimatu Země, finančních trhů nebo lidského mozku.

Palušovy práce už našly využití ve fyzice, meteorologii, klimatologii, při řešení znečištění ovzduší, v neurologii či psychiatrii. Grant chce Paluš použít k vývoji algoritmů, které by mohly předpovídat charakter zimní sezony ve střední Evropě, událostí El Niňo a dalších klimatických extrémů, případně i intenzitu monzunových srážek v jihovýchodní Asii. S partnery chce také pokračovat ve výzkumu lidského mozku.

Akademická prémie se udílí 13. rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život. O udělení grantu rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Život osídlí lávu jen pár hodin poté, co vychladne

„Život si vždycky najde cestu,“ zní slavná věta z filmu Jurský park. Nový výzkum života na sopkách ukazuje, jak pravdivý výrok z pera spisovatele Michaela Crichtona je. Tým ekologů popsal v odborném časopise Communications Biology, jak bleskurychle se vrhají mikrobi na čerstvou lávu, prakticky okamžitě po jejím vyhřeznutí na povrch. Sotva láva ztuhne a začne chladnout, hned se na ní objevují první kolonie.
před 2 hhodinami

Mlhoviny, galaxie, hvězdy. To nejlepší z kosmického teleskopu Jamese Webba

Před čtyřmi roky, na Vánoce roku 2021, vypustila evropská raketa Ariane 5 do kosmu Vesmírný dalekohled Jamese Webba. Evropská vesmírná agentura k tomuto výročí zveřejnila video, které ukazuje ty nejkrásnější pohledy tohoto přístroje na vzdálené hvězdy, rozlehlé mlhoviny, podivné „porodnice hvězd“, ale také na ta nejvzdálenější místa, kam kdy lidské oko dohlédlo.
před 7 hhodinami

Šíření spalniček v USA kvůli poklesu proočkovanosti pokračuje

Spojené státy ani na konci roku nedokázaly zastavit šíření nakažlivých spalniček. Naopak, počet nakažených překonal dva tisíce a stále se tvoří další ohniska, což naznačuje, že Světová zdravotnická organizace (WHO) příští rok odejme Spojeným státům status země bez spalniček.
před 8 hhodinami

Můry srkají losům slzy přímo z očí. Láká je „minerálka“

Když američtí přírodovědci studovali, jak žijí ve vermontských lesích losi, narazili na videopastech na něco pozoruhodného – na můry, které se těmto sudokopytníkům pohybují kolem očí.
včera v 15:50

Nadávkami k úspěchu. Klení podle vědců pomáhá lidem překračovat vlastní hranice

Když člověk při sportovním výkonu nadává, zvyšuje to jeho úspěšnost podobně, jako by si pomáhal zakázanými substancemi – podle nové studie tento psychologický trik umožňuje lidem prorazit vlastní zábrany.
včera v 14:07

Zátěžový test klimatu Británie upozornil, na co se připravovat

Oficiální vědecká zpráva pro britskou vládu ukazuje, na jaké scénáře se Spojené království musí připravit ohledně klimatické změny. Dosavadní adaptační opatření jsou podle ní nedostatečná, týkají se totiž zatím jen scénářů oteplení do dvou stupňů Celsia. Možný je ale ještě extrémnější vývoj.
včera v 12:40

Lední medvědice adoptovala sirotka. Vědci popsali výjimečný případ

Vědci v severní Kanadě pořídili videozáznam volně žijící samice ledního medvěda, která kromě svého vlastního mláděte pečuje o další, adoptované mládě. Podobné případy jsou přitom velmi vzácné, informovala agentura AFP.
včera v 09:50

Bezhlavá těla ve slovenském pravěkém „velkoměstě“ jsou objev dekády, říká vědkyně

Většinou přízemní domy, malebný kostelík, továrna na automobilové díly. Ve slovenském městě Vráble ležícím asi dvacet kilometrů jihovýchodně od Nitry nic neukazuje na to, že se právě tady nacházelo jedno z největších osídlení pravěkého světa a lokalita z doby kamenné, která poslední roky vydává jeden zajímavý archeologický objev za druhým. Začalo to přitom nenápadně.
28. 12. 2025
Načítání...