Tři čeští vědci dostali velkorysý grant. Na výzkum mohou použít až 30 milionů

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

Ernée se zaměřuje zejména na výzkum počátků doby bronzové v Evropě a aplikaci přírodovědných metod v archeologii. Od roku 2002 působí v archeologickém ústavu. Věnoval se výzkumu pravěkých terénních stratigrafií (vědní obor studující vztahy geologických těles), nyní se soustředí na analýzu pohřebišť ze závěru doby měděné a počátků doby bronzové a otázky spojené s výzkumem staré DNA. Grant chce využít právě pro tento výzkum.

Kalbáč působí v Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského jako vedoucí oddělení nízkodimenzionálních systémů a zástupce ředitele. Ve výzkumu se zabývá zejména dvojdimenzionálními materiály, což jsou v podstatě oboustranně přístupné samonosné povrchy, které se dají modifikovat a jejichž vlastnosti jsou velmi citlivé na bezprostřední okolí.

Světoví vědci se snaží využít vlastností těchto materiálů například u senzorů, v nanoelektronice, optoelektronice, kvantových technologiích nebo umělé inteligenci. Ve svém projektu se Kalbáč bude snažit vytvořit funkční hybridy dvojdimenzionálních materiálů, které by byly stabilní i v reálném prostředí.

Algoritmy pro zimní sezonu

Paluš ve svém výzkumu kombinuje metody informatiky, matematiky a statistické fyziky a snaží se vyvíjet netradiční matematické modely a metody, které umožňují pochopit a předpovídat složité jevy týkající se například atmosféry a klimatu Země, finančních trhů nebo lidského mozku.

Palušovy práce už našly využití ve fyzice, meteorologii, klimatologii, při řešení znečištění ovzduší, v neurologii či psychiatrii. Grant chce Paluš použít k vývoji algoritmů, které by mohly předpovídat charakter zimní sezony ve střední Evropě, událostí El Niňo a dalších klimatických extrémů, případně i intenzitu monzunových srážek v jihovýchodní Asii. S partnery chce také pokračovat ve výzkumu lidského mozku.

Akademická prémie se udílí 13. rokem. Jejím smyslem je finančně i morálně podporovat vědeckou excelenci a vytvořit vědcům podmínky, aby mohli rozvinout svůj potenciál ve prospěch Akademie věd ČR i celé české vědy. Obdržet ji mohou pouze jednou za život. O udělení grantu rozhoduje předsedkyně AV ČR s poradní komisí domácích i zahraničních odborníků na základě dosažených výsledků a s ohledem na budoucí perspektivu výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
včera v 11:25

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...