Do konce století tepleji o sedm stupňů? Francouzští vědci varují před intenzivnějším ohříváním planety

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Na nové simulaci podle agentury AFP pracovala stovka badatelů, mimo jiné ze Státního ústředí vědeckého výzkumu (CNRS) či z francouzské meteorologické služby Météo-France. Vědci vytvořili dva různé klimatické modely a do výsledků následně zapracovali různé scénáře socioekonomického vývoje.

„Při nejhorším zvažovaném scénáři dosahuje k (roku) 2100 nárůst průměrných teplot na planetě 6,5 až sedm stupňů,“ píše se v závěrech studie. Zmíněná varianta počítala s rychlým růstem ekonomiky podporovaným využíváním fosilních paliv. Ve zprávě IPCC z roku 2014 podle AFP nejpesimističtější scénář předpovídal oteplení o 4,8 stupně Celsia.

Kvalitnější modely lépe popisují skleníkový efekt

Zhoršená předpověď je podle jednoho z autorů studie výsledkem modelů, které „lépe vystihují pozorované klima“. „Jedním z důvodů je silnější zpětné působení vodní páry. Teplejší svět je zároveň vlhčím světem, jenže vodní pára vytváří skleníkový efekt, který posiluje globální oteplování,“ řekl deníku Le Monde Olivier Boucher z klimatologického institutu IPSL.

Pařížská klimatická dohoda z roku 2015 stanovila cíl udržet zvyšování teploty výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně. Splnění tohoto cíle předpovídá pouze nejoptimističtější z osmi scénářů francouzské simulace. Podle Le Monde ale cesta k takovému vyústění vede přes „drastické“ kroky, zejména omezení emisí oxidu uhličitého do takové míry, že by kolem roku 2060 nastal na globální úrovni stav klimatické neutrality.

Sázka na technologie, které neexistují

Podle AFP vědci dospěli k závěru, že dvoustupňové oteplení by se v dlouhodobém horizontu „jen tak tak“ podařilo odvrátit při „silné mezinárodní spolupráci s důrazem na udržitelný rozvoj“. Součástí tohoto scénáře je ovšem i zachycování oxidu uhličitého z ovzduší, a to v rozsahu, jaký současné technologie neumožňují.

„Průměrná teplota na planetě na konci století tudíž výrazně závisí na klimatických opatřeních, která budou v dalším průběhu 21. století uplatněna,“ konstatují francouzští odborníci. Ať už ale bude vývoj jakýkoli, bude podle nich nejméně do roku 2040 pokračovat trend rostoucí intenzity a frekvence období veder.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Močovina uvázlá v Hormuzu by ohrozila světové zemědělství

Po uzavření Hormuzského průlivu se rychle zvýšily ceny ropy a zemního plynu, což svět sleduje s obavami. Experti na potravinovou bezpečnost varují před možným zpomalením dodávek močoviny, která se používá jako hnojivo.
před 14 hhodinami

Chirurg v Londýně, pacient na Gibraltaru. První britská operace na dálku uspěla

Chirurg z Londýna provedl první robotickou operaci na dálku v Británii, pacient se při ní nacházel 2400 kilometrů daleko na Gibraltaru. Operace, při níž byla pacientovi odstraněna prostata, byla součástí zkušebního programu a využila robotický systém Toumai.
před 18 hhodinami

Vědci objevili vakoveverky s bizarně dlouhými prsty. Pokládali je za vyhynulé

Tým vedený australským vědcem Timem Flannerym objevil v deštných pralesích v odlehlé oblasti Nové Guineje dva druhy vačnatců, kteří byli pokládáni za tisíce let vyhynulé. Jde o vzácné případy druhů, které vědci znali jen z fosilních nálezů, ale pak se zjistilo, že přežily.
před 20 hhodinami

Čeští vědci testují léčbu deprese u lidí s roztroušenou sklerózou psychedeliky

S roztroušenou sklerózou žije na světě odhadem 2,9 milionu lidí, počet případů dlouhodobě roste. V Česku se s tímto onemocněním léčí více než dvacet tisíc lidí. Řadu z nich postihují příznaky deprese nebo úzkosti. Vědci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) teď začali přijímat dobrovolníky do studie PsyPal. Ta zkoumá možné léčebné využití psilocybinu při léčbě deprese právě při onemocnění roztroušenou sklerózou.
před 21 hhodinami

Je neposedné a vyrušuje. Možná jen nikdo neví, že je to nadané dítě

Nadané děti bývají často vystaveny dlouhodobému stresu plynoucímu z jejich odlišnosti. Podle psycholožky Šárky Portešové takové děti nepotřebují speciální zacházení, ale podmínky, které jim umožní zdravý rozvoj. Národní centrum podpory nadání Invenio otevřelo v Brně pracoviště, které bude mapovat stresové reakce a emoční obtíže nadaných dětí. Nese název Výzkumná stanice Jacoba Hansena podle chlapce, kterého duševní problémy související s nadáním dovedly k sebevraždě.
před 23 hhodinami

Samé královny, žádní poddaní. Vědci popsali bizarní druh mravence

Že se mravenci téměř obejdou bez samců, se dobře ví. Teď ale němečtí vědci prokázali, že jeden asijský druh nepotřebuje dokonce ani dělnice. Celá kolonie se tedy skládá jen z geneticky stejných královen.
8. 3. 2026

KVÍZ: Vyznáte se v nářečích češtiny?

Nářečí češtiny v sobě odrážejí tisíc let vývoje tohoto jazyka. Zachovaly se v nich dodnes některé středověké prvky, proto mohou být někdy nesnadno srozumitelná. Mizejícímu světu tuzemských nářečí se teď věnuje výstava Kriticky ohrožené jevy našich nářečí v Galerii Věda a umění Akademie věd ČR na pražské Národní třídě.
8. 3. 2026

Hladiny oceánů stouply víc, než se předpokládalo, dokazuje výzkum

Nová studie, která vyšla v odborném časopise Nature, ukazuje, že hladina moře podél pobřeží po celém světě je výrazně vyšší, než se dosud předpokládalo. V některých místech dokonce téměř o jeden metr – podle autorů svět podceňuje rozsah této hrozby i rychlost změn.
7. 3. 2026
Načítání...