Vědci našli gen, který pomůže ječmenu přečkat sucha. Milovníci piva si mohou oddechnout

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Izolace genu HvMYB1 trvala vědcům ze skotské Heriot-Wattovy univerzity přes pět let. Ječmen má totiž genů devětatřicet tisíc a najít ten správný se ukázalo být velmi složité. 

„Tím, že jsme zesílili projevy tohoto konkrétního genu v testovaných rostlinách a pak jsme simulovali sucho, byli jsme schopní prokázat, že ty z nich, kde je gen HvMYB1 silnější, jsou mnohem schopnější přežívat dlouhodobá období sucha,“ popisuje genetik Peter Morris, který výzkumný tým vedl.

Sucha ohrožují úrodu v Evropě už dnes, nejvíce se to u obilnin projevilo v roce 2018. Dlouhé, suché a horké léto loni negativně ovlivnilo výnosy po celém kontinentu. Klimatické modely předvídají, že se zesilující klimatickou změnou bude podobných a ještě extrémnějších stavů přibývat, a na nové poměry se bude třeba adaptovat. 

Když nyní zemědělci znají gen, který udělá rostlinky ječmene odolnější vůči nedostatku vody, mohou je začít cíleně šlechtit. Není zapotřebí ani genetického inženýrství, stačí normální šlechtitelské postupy známé celá staletí. S odolnějším ječmenem například bude možné i v budoucnosti vyrábět pivo podobné kvality i ceny jako dnes. 

Před dopady klimatických změn na ječmen přitom nedávno varovala rozsáhlá studie vydaná v odborném žurnálu Nature Plants. Produkce ječmene se podle ní v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, ztráty mohou dosáhnout až 17 procent ve srovnání s nynější úrovní.

Cena piva by se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobila. V některých zemích, například v Irsku, by podle odhadů vzrostla až trojnásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 11 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 13 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 15 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 15 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 16 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 18 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...