Vědci našli gen, který pomůže ječmenu přečkat sucha. Milovníci piva si mohou oddechnout

Objev genu, který je u ječmene zodpovědný za odolnost vůči suchu, pomůže v budoucnu zajistit, aby byl této plodiny dostatek i ve světě, jehož klima se mění. Zhruba pětina celosvětové sklizně ječmene se používá pro výrobu piva. Objev genetiků tak zřejmě zajistí, že bude zlatavého moku i nadále dostatek.

Izolace genu HvMYB1 trvala vědcům ze skotské Heriot-Wattovy univerzity přes pět let. Ječmen má totiž genů devětatřicet tisíc a najít ten správný se ukázalo být velmi složité. 

„Tím, že jsme zesílili projevy tohoto konkrétního genu v testovaných rostlinách a pak jsme simulovali sucho, byli jsme schopní prokázat, že ty z nich, kde je gen HvMYB1 silnější, jsou mnohem schopnější přežívat dlouhodobá období sucha,“ popisuje genetik Peter Morris, který výzkumný tým vedl.

Sucha ohrožují úrodu v Evropě už dnes, nejvíce se to u obilnin projevilo v roce 2018. Dlouhé, suché a horké léto loni negativně ovlivnilo výnosy po celém kontinentu. Klimatické modely předvídají, že se zesilující klimatickou změnou bude podobných a ještě extrémnějších stavů přibývat, a na nové poměry se bude třeba adaptovat. 

Když nyní zemědělci znají gen, který udělá rostlinky ječmene odolnější vůči nedostatku vody, mohou je začít cíleně šlechtit. Není zapotřebí ani genetického inženýrství, stačí normální šlechtitelské postupy známé celá staletí. S odolnějším ječmenem například bude možné i v budoucnosti vyrábět pivo podobné kvality i ceny jako dnes. 

Před dopady klimatických změn na ječmen přitom nedávno varovala rozsáhlá studie vydaná v odborném žurnálu Nature Plants. Produkce ječmene se podle ní v budoucnu v důsledku klimatických změn sníží, ztráty mohou dosáhnout až 17 procent ve srovnání s nynější úrovní.

Cena piva by se v důsledku tohoto trendu v průměru zdvojnásobila. V některých zemích, například v Irsku, by podle odhadů vzrostla až trojnásobně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kosti jako nástroje, mozek odebraný z hlavy. Skotští archeologové luští hádanku

Jeden z nejpodivnějších nálezů z poslední doby oznámili archeologové z Velké Británie. Popsali hrob dvou lidí, z nichž jeden měl velmi netypická poškození kostí. A s největší pravděpodobností mu byl odstraněn krátce po smrti mozek.
před 10 hhodinami

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
včera v 09:00

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026
Načítání...