Vědec strana 4 z 5

Náctiletí jsou méně ochotní spolupracovat a snažit se splnit požadavky rodičů, pokud jsou pronesené ovládajícím tónem hlasu. Popsal to rozsáhlý výzkum na více než tisíci mladých lidech.

Biologové z Kalifornského technologického institutu objevili nový druh „červa“, který žije v extrémním prostředí jezera Mono. Tvor, který dostal prozatímní jméno Auanema sp., je podle objevitelů velmi bizarní: má tři pohlaví a užívá si jedovatého arzenu.

Napříč celým Rakouskem, ale i částí Česka, Slovenska, Francie nebo Itálie vědci rozmístili šest stovek nových seismografů. Každý přístroj pokrývá oblast o velikosti 50 kilometrů čtverečních a expertům má pomoci s určováním oblastí, které mohou v budoucnu častěji zasahovat sesuvy půdy nebo zemětřesení. Za četnějšími otřesy bude podle vědců stát změna klimatu.

Nová studie biologů z Oregonské státní univerzity prozkoumala, jaký vztah si jsou kočky schopné vytvořit se svými lidskými majiteli. Vědci tvrdí, že je podobně silný, jako mají k lidem psi, nebo dokonce děti ke svým pěstounům.

Zamyslet se nad stavem přírody a ekologickými tématy nebo mezilidskou komunikací budou moci návštěvníci Noci vědců, při které se v pátek večer lidem otevře 64 vědeckých institucí po celé republice. Na návštěvníky čekají přednášky, diskuse, experimenty, zábavná vědecká show nebo třeba filmové projekce. Letošní téma zní: Šetrně k planetě.

Astronomové vůbec poprvé pozorovali trojici supermasivních černých děr, které se spolu v budoucnosti srazí. Podle autorů výzkumu je přitom mimořádně obtížné trojici černých děr ve vesmíru najít, protože je ukrývá obří prachový oblak. Vědci tak museli zkombinovat data z několika teleskopů na Zemi i ve vesmíru.

Malé děti pily mléko z lahviček už před více než 3000 lety, zjistili archeologové na základě stop zvířecího tuku uvnitř nádobek vyrobených z hlíny. Informovala o tom britská BBC. Na základě tohoto zjištění je možné usuzovat, že malé děti v době bronzové a železné dostávaly jako doplněk k mateřskému mléku i mléko zvířat a to pak mohlo přispět k nárůstu populace. Od jakých zvířat mléko z hliněných nádobek pocházelo, není jasné, ale šlo zřejmě o krávy nebo kozy.

Většina paleontologických nálezů pravěkých savců má jedno společné: pocházejí od samců. Pro vědce je to záhada, která možná ukazuje, jak moc se způsob života obou pohlaví liší. O jejím luštění napsali v článku, který vyšel v září v odborném žurnálu PNAS.

Evropský tým vedený vědci z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) v Praze bude mapovat, jak se bakterie odolné účinku antibiotik šíří v odpadních vodách. Současně bude zjišťovat typy genů, které rezistenci způsobují. Cílem tříletého projektu je zabránit šíření odolných bakterií způsobujících neléčitelné choroby.

„Obchodníci ale i třeba vědci, kteří chtějí v Číně působit a mají význam pro (čínskou) zpravodajskou službu, musí počítat s tím, že budou mít patřičnou pozornost, a to od sledování po napadení veškerých komunikačních zařízení,“ řekl šéf Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka při středečním veřejném slyšení v Senátu.

Nejrůznějšími chorobami zvěře, ryb a včel se zabývají vědci a studenti na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně, třeba ve výzkumu nemoci netopýrů jsou na světové úrovni. Teď jim k bádání poslouží nově otevřený pavilon. Dělníci ho opravovali přes dva roky, proměna vyšla na 89 milionů korun. VFU je jedinou školou v Česku, kde lze studovat veterinární lékařství.

Nový přístroj, který vyvinuli vědci z brněnského institutu CEITEC, dokáže poznat hnilobu včelího plodu přímo u včel – rychle a relativně levně. Výzkumu bakteriálních nákaz se tamní experti věnují dlouho, nedávno pole svého zájmu rozšířili právě na včely. A to kvůli jejich významu pro krajinu i člověka.

Ještě nenarozené děti jsou přímo vystavené částicím ze znečištěného ovzduší. Poukázal na to nový výzkum, který publikoval časopis Nature Communications. Vědci během něj našli částice černého uhlíku v plodové části placenty. Zjištění by mohlo pomoct vysvětlit, proč je pobyt na špatném vzduchu spojený se zvýšeným nebezpečím potratů, předčasných porodů nebo nízkou porodní váhou.

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

Archeolog a prehistorik Michal Ernée, fyzikální chemik Martin Kalbáč a odborník na výzkum složitých systémů Milan Paluš získali grant Akademická prémie. Každý dostane až 30 milionů korun, které mohou čerpat v dalších šesti letech na výzkum, mzdy či technické vybavení. Slavnostní ceremoniál se ve středu uskutečnil v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze, laureáty ocenila předsedkyně Eva Zažímalová.

V pátek se vydá ze severonorského přístavu Tromsö do Arktidy německý ledoborec Polarstern s desítkami expertů na palubě, kteří budou po dobu více než jednoho roku v arktické oblasti studovat klimatické změny. Půjde o nejrozsáhlejší polární výpravu v dějinách.

Globální oteplování bude pravděpodobně rychlejší, než se dosud předpokládalo, a nárůst teplot ve srovnání s předindustriálními časy by mohl do konce století dosáhnout až sedmi stupňů Celsia. Takové varování přinesli přední francouzští odborníci, jejichž nová klimatická simulace poslouží jako podklad pro příští zprávu panelu OSN pro změny klimatu (IPCC). Pouze jeden z osmi zkoumaných scénářů počítá s udržením oteplování pod hranicí dvou stupňů Celsia.

Romantičtější příběh archeologie nezná: Dva lidé, kteří leží společně v jednom hrobě, se drží něžně za ruce. Pohřbeni byli před šestnácti sty lety v italské Modeně, vědci je našli roku 2009, dvojice se stala okamžitě slavnou a přezdívalo se jí Romeo a Julie z Modeny. Nový průzkum ale prokázal, že Romeo i Julie byli muži.

Astronomové poprvé objevili vodu v atmosféře planety, která se nachází v takzvané obyvatelné zóně vzdálené hvězdy. Na planetě s označením K2-18b by se tak mohl vyskytovat život. Nyní budou vědci zkoumat, zda jsou na místě plyny produkované živými organismy. S pomocí vyspělých teleskopů by to bylo možné zjistit zhruba do deseti let.

Delfíni žijící v Lamanšském průlivu jsou vystaveni směsici chemických látek, které se usazují v jejich tělech. Vyplývá to ze studie, kterou v pátek zveřejnili vědci po analýze vzorků z více než osmi desítek delfínů skákavých, informovala agentura AFP. V tělech mořských savců žijících u francouzského pobřeží se našla především zvýšená hladina rtuti a polychlorovaných bifenylů (PCB).

Na Harvardově univerzitě v USA udělil humoristický vědecký časopis Annals of Improbable Research neboli Anály nepravděpodobného výzkumu každoroční Ig Nobelovy ceny. Předávají se těm nejšílenějším a nejabsurdnějším vědeckým studiím roku.

Nově objevený druh úhoře, který dostal jméno Electrophorus voltai, dokáže vyrobit nejsilnější elektrický výboj v přírodě. Doposud držel rekord druh úhoře s výbojem o síle 650 voltů, nový druh ale umí až 860 voltů. Vědci na něj přišli díky výzkumu DNA, pomocí kterého odhalili dva nové druhy v Amazonii.

Tým vědců z ČR, USA a Nizozemska objevil geny umožňující rostlinám symbiózu s půdními houbami, které jim poskytují vodu a minerální živiny. Působí prostřednictvím rostlinných hormonů zvaných strigolaktony. Tyto hormony mohou být využity například v zemědělství v boji proti plevelům. Článek s výsledky výzkumu zveřejnil odborný časopis Nature Plants.

Italská společnost Avantea oznámila přelomový úspěch v záchraně nosorožců severních bílých. Na světě už nežije jediný samec a existují poslední dvě samice. Italové nyní oznámili, že dvě oplodněná embrya se vyvinula do stadia, aby mohla být zamražena a později vložena do náhradní matky.