Francouzští vědci vyvinuli exoskelet, díky kterému dokáže člověk poprvé myšlenkou ovládat všechny čtyři končetiny. Klinické využití je zatím v nedohlednu. Technologie potřebuje zdokonalit, aby fungovala i mimo laboratoř. Vědci ale věří, že se vydali správnou cestou, na jejímž konci bude samostatný pohyb pro ochrnuté pacienty.
Vědci představili pomůcku, díky které by ochrnutí lidé mohli v budoucnu znovu chodit
Horizont: Francouzští vědci představili převratný prototyp pomůcky pro paralyzované lidi (zdroj: ČT24)
Thibault je už čtyři roky kompletně ochrnutý po pádu z patnáctimetrové výšky. Díky exoskeletu řízenému myšlenkami je schopný stát a chodit. „Zapomněl jsem, jaké to je, když stojím. Že jsem většinou býval nejvyšší v místnosti,“ uvedl pro BBC třicetiletý Thibault.
Francouzští vědci mu do místa ovládajícího pohyb, které je na povrchu mozku, voperovali dva implantáty. Čtyřiašedesát elektrod na každém z nich čte aktivitu, počítač pak mozkové vlny převede na řetězec příkazů a vyšle je externí kostře.
- Robotický exoskelet (vnější kostra) je zařízení určené k podpoře svalů člověka při chůzi nebo práci, například pro zdravotní nebo také vojenské účely. Skládá se z vnějšího rámu (kostry), která je ovládána člověkem pomocí hydrauliky a motorů.
- Zdroj: Wikipedie
Operace musí proběhnout velmi rychle – od myšlenky po pohyb do 350 milisekund – jinak by kvůli zpoždění bylo velmi obtížné pohyb řídit.
Aby mozek dokázal s implantáty pracovat, chce to cvik. Thibault se je učil prostřednictvím videohry ovládat rok. V současnosti už myšlenkou dokáže řídit všechny čtyři končetiny. Zatím se ovšem nejedná o plynulý pohyb – z bezpečnostních důvodů je mladý muž připojený ke stropu laboratoře.
Klinické využití je ještě daleko
„Ještě jsme daleko od skutečně autonomní chůze, ale dokázali jsme, že princip je v pořádku. Že umíme pacienty rozhýbat. Toto je směr, který vede k lepší kvalitě života,“ uvedl Alim-Louis Benabid, prezident výzkumného centra Clinatec.
Benabidův tým v současnosti pracuje na zdokonalování technologie. Zaměřuje se třeba na zvýšení počtu dat, která implantáty dokážou z mozku přečíst. Chtějí taky vyvinout samostatnou konstrukci pro dlaň a prsty.
Celý koncept je ale stále daleko od možného klinického využití. Jeho cena navíc bude natolik vysoká, že si jej ne všichni budou moct dovolit.
Potenciál exoskeletů
Cestu stejným směrem už roky prošlapávají i další týmy po světě. Exoskelety mají totiž využití v mnoha odvětvích – třeba v průmyslu, kde by mohly v budoucnosti posílit dělníky.
Například ve Slovinsku pak vědci v rámci výzkumného projektu Evropské unie vyvíjejí konstrukci, která nositele posílí a zafunguje jako prevence před namožením zad, nebo i jako pomoc pro ty, kteří už problémy mají.
Vylepšené schopnosti zdravých lidí jsou navíc velkým lákadlem pro armády – exoskelety by měly zajistit vyšší výkon a odolnost budoucích supervojáků.