Naděje pro ochrnuté? Izraelci testují revoluční léčbu přerušené míchy

Nahrávám video

Ochrnutí v důsledku přerušené míchy obrátí člověku život vzhůru nohama. Naději teď přináší revoluční léčba, za níž stojí izraelští vědci. Ti obnovují funkci míchy pomocí kmenových buněk. Léčba zabrala u necelé poloviny testovaných zvířat.

Experti z Telavivské univerzity a Izraelského technologického institutu v Haifě použili kmenové buňky dospělého člověka, které následně ve speciální biologické konstrukci umístili tam, kde byla mícha přerušená.

Zraněné místo se tak podařilo obejít a pokyny z mozku dostat do zbytku těla. Léčba zabrala u 40 procent testovaných zvířat. Krysám se dokonce vrátil cit do ochrnutých částí těla.

„Bylo úžasné vidět, že zvířata začala po dvou nebo třech týdnech znovu chodit. Začala chodit téměř normálně. Bylo velmi vzrušující to sledovat,“ podotkla profesorka Shulamit Levenbergová z Izraelského technologického institutu.

Testovaná krysa
Zdroj: ČT24

Každý rok si podle Světové zdravotnické organizace míchu poškodí přes čtvrt milionu lidí. Nová léčba by je mohla vysvobodit z kolečkového křesla, pokud by ji podstoupili bezprostředně po zranění.

Experti varují před předčasným optimismem

S odstupem času se ale šance na uzdravení snižuje. „Naší vizí je, že na operačním sále budou zmražené buňky, které budou po přijetí pacienta s kompletně přerušenou míchou transplantovány do místa zranění a snad pacienta uzdraví,“ říká profesor Daniel Offen z Telavivské univerzity.

Ke klinickému testování na lidech ale vede ještě dlouhá cesta. „Doufáme, že se nám podaří dosáhnout podobných výsledků u lidí. Ale samozřejmě jsme na začátku výzkumu a zatím nevíme, jak to bude u lidí fungovat,“ upozornila profesorka Levenbergová.

Experti zkoumají i možnost elektrostimulace přerušené části míchy. Tímto způsobem se švýcarskému týmu v roce 2012 podařilo přimět chodit jinou ochrnutou krysu. Loni podobné výsledky dosáhl také u opice.

Používány jsou také exoskelety. „Ta cesta povede spíš nějakými neuroprotézami, kdy počítač nahradí de facto relé, které převede vzruchy seshora z mozku dolů do těla a naopak. Mícha je neuvěřitelně složitý orgán a zatím si myslím, že jsme odkázáni na kolečková křesla,“ poznamenal neurochirurg Vladimír Beneš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 3 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 17 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...