Prasata dokážou používat nástroje, překvapilo vědce

Prasata jsou chytřejší, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný žurnál Mammalian Biology. Podle ní tento druh inteligentních savců umí používat nástroje ke kopání děr a budování svých hnízd. Doposud přitom pozorovatelé něco podobného u žádného z druhů prasat nezaznamenali.

Prasata se obecně řadí do skupiny nejchytřejších zvířat. Některé výzkumy je – co se inteligence týká – dokonce staví na úroveň tříletého dítěte. 

Nová studie ovšem naznačila, že tento druh savců je ještě chytřejší, než si vědci doposud mysleli. Během pozorování rodiny kriticky ohrožených prasat visajanských totiž poprvé v historii zjistili, že tato zvířata kopou díry a staví si hnízda pomocí klacků.

  • Prase visajanské je kriticky ohrožený druh, který žije pouze na Filipínách. Prasata visajanská nejvíce ohrožuje ztráta životního prostředí. Žijí v deštných lesích, které rychle mizí kvůli přeměně hlavně na zemědělskou půdu. Další hrozbou je pro ně nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. 
  • Zvířata se živí především hlízami, kořínky, nejrůznějšími plody, ale také drobnými bezobratlými živočichy. Potravu hledají přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. 
  • V Česku je prase visajanské k vidění například v ostravské zoo.
  • Zdroj: ČTK

Tohoto chování si nejdřív všimla spoluautorka studie Meredith Root-Bernsteinová během své návštěvy pařížské zoo. Ekoložka byla svědkem toho, jak dospělá samice prasete visajanského pojmenovaná Priscilla přehrabovala zeminu kusem dřeva.

Prasnice klacek používala poměrně energicky

„Přenášela listí z místa na místo a hrabala čumákem,“ popsala Root-Bernsteinová. „Poté uchopila do tlamy plochý kus dřeva o velikosti asi 10 krát 40 centimetrů a začala s ním hrabat,“ dodala Root-Bernsteinová s tím, že Priscilla se dřevem pracovala poměrně energicky a rychle. Prasnice ji zaujala natolik, že ji v letech 2015, 2016 a 2017 s kolegy navštívila hned několikrát.

Jejich studie je prvním důkazem, že prasata ke kopání děr a budování hnízd používají klacky. Doposud pozorovatelé něco takového u žádného z druhů prasat nezaznamenali.  

Používání nástrojů se už dříve podařilo prokázat například u delfínů, slonů, opic či ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
před 6 hhodinami

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
před 9 hhodinami

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
před 9 hhodinami

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
před 12 hhodinami

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
před 13 hhodinami

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
před 16 hhodinami

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
včera v 14:53

Lidé si ochočili oheň o 350 tisíc let dříve, než se předpokládalo, hlásí vědci

Objev zažehnutí ohně měl prehistorického člověka vrhnout na dráhu směřující k modernímu lidstvu. Doposud se vědci domnívali, že se toto odehrálo relativně nedávno. Nový objev ale posouvá „zkrocení“ tohoto živlu o statisíce let dál do minulosti.
včera v 12:42
Načítání...