Prasata dokážou používat nástroje, překvapilo vědce

Prasata jsou chytřejší, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný žurnál Mammalian Biology. Podle ní tento druh inteligentních savců umí používat nástroje ke kopání děr a budování svých hnízd. Doposud přitom pozorovatelé něco podobného u žádného z druhů prasat nezaznamenali.

Prasata se obecně řadí do skupiny nejchytřejších zvířat. Některé výzkumy je – co se inteligence týká – dokonce staví na úroveň tříletého dítěte. 

Nová studie ovšem naznačila, že tento druh savců je ještě chytřejší, než si vědci doposud mysleli. Během pozorování rodiny kriticky ohrožených prasat visajanských totiž poprvé v historii zjistili, že tato zvířata kopou díry a staví si hnízda pomocí klacků.

  • Prase visajanské je kriticky ohrožený druh, který žije pouze na Filipínách. Prasata visajanská nejvíce ohrožuje ztráta životního prostředí. Žijí v deštných lesích, které rychle mizí kvůli přeměně hlavně na zemědělskou půdu. Další hrozbou je pro ně nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. 
  • Zvířata se živí především hlízami, kořínky, nejrůznějšími plody, ale také drobnými bezobratlými živočichy. Potravu hledají přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. 
  • V Česku je prase visajanské k vidění například v ostravské zoo.
  • Zdroj: ČTK

Tohoto chování si nejdřív všimla spoluautorka studie Meredith Root-Bernsteinová během své návštěvy pařížské zoo. Ekoložka byla svědkem toho, jak dospělá samice prasete visajanského pojmenovaná Priscilla přehrabovala zeminu kusem dřeva.

Prasnice klacek používala poměrně energicky

„Přenášela listí z místa na místo a hrabala čumákem,“ popsala Root-Bernsteinová. „Poté uchopila do tlamy plochý kus dřeva o velikosti asi 10 krát 40 centimetrů a začala s ním hrabat,“ dodala Root-Bernsteinová s tím, že Priscilla se dřevem pracovala poměrně energicky a rychle. Prasnice ji zaujala natolik, že ji v letech 2015, 2016 a 2017 s kolegy navštívila hned několikrát.

Jejich studie je prvním důkazem, že prasata ke kopání děr a budování hnízd používají klacky. Doposud pozorovatelé něco takového u žádného z druhů prasat nezaznamenali.  

Používání nástrojů se už dříve podařilo prokázat například u delfínů, slonů, opic či ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Archeologové našli v Plzni zbytky vojenského tábora s polní nemocnicí

Vůbec poprvé v Evropě se archeologům podařilo přesně lokalizovat a prozkoumat relikty vojenského tábora spojeného s polní nemocnicí. V plzeňském Borském parku odhalil tým Fakulty filozofické Západočeské univerzity v Plzni pozůstatky zázemí 109. evakuační nemocnice Armády Spojených států, která v roce 1945 hrála klíčovou roli při osvobození města. Mezi nálezy zaujme odznak U.S. Army Nurse Corps – symbol obětavosti amerických zdravotnic.
před 6 hhodinami

Břečka, nebo budoucnost? AI obrázky v sobě mají morbidní odér, říká expert

Reklamy na plakátech, titulní stránky časopisů, ale i lidskoprávní kampaně – to všechno lze vytvořit pomocí obrazových generátorů, které nahrazují práci kreativců, grafiků či fotografů. Jejich práci ale předtím bez souhlasu vytěžily, podotýká v rozhovoru pro ČT24 reklamní fotograf Adam Bartas. Vizuální kultura se podle něj nenávratně mění, což prý přinese i inflaci tohoto syntetického obsahu.
před 8 hhodinami

Trumpova administrativa zrušila program podporující neslyšící vědce

Programy podporující diverzitu ve vědě čelí odporu vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Teď došlo i na ty, které pomáhaly talentovaným neslyšícím studentům.
včera v 09:00

Odtahovaly raněné přímo z boje. Na východní frontě bojovaly i patnáctileté dívky

Obsluhovaly protiletadlová děla, zachraňovaly raněné vojáky přímo uprostřed boje, a dokonce ostřelovaly nepřítele – ženy, které za druhé světové války byly na východní frontě, se do bojů zapojily naplno. A bylo mezi nimi dokonce zhruba tisíc statečných Čechoslovaček. Do armády a přímo mezi svištící bomby a granáty některé vstupovaly dokonce už v 15 letech. A také ony musely mnohdy snášet obtěžování od sovětských vojáků. Jejich touha bojovat byla ale silnější – přesto stále zůstávají ve stínu mužů.
7. 5. 2025

Muž se nechal 200krát uštknout, aby vznikla nejúčinnější protilátka proti hadímu jedu

Hadí uštknutí ročně připraví o život až přes sto tisíc lidí. Vědci hledají už desetiletí univerzální protilátku, která by dokázala chránit proti více druhům těchto toxinů. Nyní to vypadá, že jsou na správné cestě.
7. 5. 2025

Zdivočelá země se vrací. Na temnou minulost republiky se zaměří výzkumný projekt

Nacistická a komunistická totalita zanechaly své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na tato místa v době kritických desetiletí dvacátého století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem cíleně hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu České televize.
7. 5. 2025

Horské rostliny nemají kam ustoupit. Studie ukazuje, jak je zasáhne klimatická změna

Devět let studovali botanici rostlinku jménem řeřišnice Drummondova, která roste v horském prostředí. Nyní na základě výzkumu tvrdí, že mnoho horských rostlin se nedokáže dostatečně rychle přizpůsobit zvyšujícím se teplotám, aby přežily v podmínkách globálního oteplování.
7. 5. 2025

Východní parašutisté už za války připravovali Československo pro nástup komunistů

Parašutisty za války nevysílala do protektorátu jen exilová vláda z Londýna. Dostávali se na toto území i z Východu – z pověření nejen Československé vojenské mise, ale i komunistické strany nebo sovětské rozvědky. Kromě zpravodajských a sabotážních úkolů měli někteří parašutisté ke konci války také pomáhat zakládat národní výbory a připravovat půdu pro nástup komunistů k moci v Československu. O jejich osudech toho přitom stále příliš nevíme – také kvůli nedostupnosti ruských archivů i snaze ruského režimu účelově interpretovat historii.
7. 5. 2025
Načítání...