Prasata dokážou používat nástroje, překvapilo vědce

Prasata jsou chytřejší, než se doposud předpokládalo. Vyplývá to z nové studie, kterou publikoval odborný žurnál Mammalian Biology. Podle ní tento druh inteligentních savců umí používat nástroje ke kopání děr a budování svých hnízd. Doposud přitom pozorovatelé něco podobného u žádného z druhů prasat nezaznamenali.

Prasata se obecně řadí do skupiny nejchytřejších zvířat. Některé výzkumy je – co se inteligence týká – dokonce staví na úroveň tříletého dítěte. 

Nová studie ovšem naznačila, že tento druh savců je ještě chytřejší, než si vědci doposud mysleli. Během pozorování rodiny kriticky ohrožených prasat visajanských totiž poprvé v historii zjistili, že tato zvířata kopou díry a staví si hnízda pomocí klacků.

  • Prase visajanské je kriticky ohrožený druh, který žije pouze na Filipínách. Prasata visajanská nejvíce ohrožuje ztráta životního prostředí. Žijí v deštných lesích, které rychle mizí kvůli přeměně hlavně na zemědělskou půdu. Další hrozbou je pro ně nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. 
  • Zvířata se živí především hlízami, kořínky, nejrůznějšími plody, ale také drobnými bezobratlými živočichy. Potravu hledají přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. 
  • V Česku je prase visajanské k vidění například v ostravské zoo.
  • Zdroj: ČTK

Tohoto chování si nejdřív všimla spoluautorka studie Meredith Root-Bernsteinová během své návštěvy pařížské zoo. Ekoložka byla svědkem toho, jak dospělá samice prasete visajanského pojmenovaná Priscilla přehrabovala zeminu kusem dřeva.

Prasnice klacek používala poměrně energicky

„Přenášela listí z místa na místo a hrabala čumákem,“ popsala Root-Bernsteinová. „Poté uchopila do tlamy plochý kus dřeva o velikosti asi 10 krát 40 centimetrů a začala s ním hrabat,“ dodala Root-Bernsteinová s tím, že Priscilla se dřevem pracovala poměrně energicky a rychle. Prasnice ji zaujala natolik, že ji v letech 2015, 2016 a 2017 s kolegy navštívila hned několikrát.

Jejich studie je prvním důkazem, že prasata ke kopání děr a budování hnízd používají klacky. Doposud pozorovatelé něco takového u žádného z druhů prasat nezaznamenali.  

Používání nástrojů se už dříve podařilo prokázat například u delfínů, slonů, opic či ptáků.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025

Osamělost zvyšuje riziko srdečních onemocnění

Nedostatek sociálních vazeb a osamělost mají vliv na riziko srdečního onemocnění. Lidé s omezenými sociálními kontakty čelí podle dlouhodobých studií o zhruba třicet procent vyššímu riziku úmrtí na srdeční a cévní onemocnění, upozornili zástupci České kardiologické společnosti.
12. 12. 2025

Mezi bobrem a surikatou. Člověk patří mezi nejmonogamnější savce, ukázal výzkum

Studie vědců z Cambridge se pokusila sestavit žebříček nejvíce monogamních druhů savců. Podle starších odhadů patří člověk na hranu mezi monogamními a polygamními druhy, nový detailnější výzkum ho nicméně řadí pod vrchol pomyslné „hitparády“ monogamie.
12. 12. 2025

Alkohol poškozuje DNA a působí rakovinu, buňky se mu brání, ukazuje český výzkum

Alkohol poškozuje lidskou DNA a způsobuje rakovinu, zjistila studie vědců z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB). Buňky se dle výzkumu poškození brání a DNA opravují, u některých lidí ale méně účinně. Článek o studii zveřejnil časopis Communications Biology ze skupiny Nature, uvedl ÚOCHB. V míře, která poškozuje zdraví, pije podle výzkumů alkohol 1,5 milionu Čechů.
11. 12. 2025
Načítání...