Síť seismologických stanic hlídá Evropu a čeká častější zemětřesení. Kvůli změnám klimatu

Nahrávám video
Síť seismologických stanic
Zdroj: ČT24

Napříč celým Rakouskem, ale i částí Česka, Slovenska, Francie nebo Itálie vědci rozmístili šest stovek nových seismografů. Každý přístroj pokrývá oblast o velikosti 50 kilometrů čtverečních a expertům má pomoci s určováním oblastí, které mohou v budoucnu častěji zasahovat sesuvy půdy nebo zemětřesení. Za četnějšími otřesy bude podle vědců stát změna klimatu.

Seismologické stanice jsou překvapivě drobné a jednoduché – musí totiž vydržet dlouhou dobu v extrémních podmínkách. Platí to i o té, která stojí na jednom z vrcholků štýrských Alp a stará se o ni seismolog Florian Fuchs.

Zařízení, kvůli kterému do hor pravidelně dochází, je extrémně citlivé. Měří záchvěvy půdy v okolí padesáti kilometrů. Graf, který tento přístroj ukazuje, spolehlivě prokáže, že otřesy země má na svědomí příroda, a ne třeba jen auto projíždějící po nedaleké silnici. Pozná se to podle tvaru amplitudy, v databázi mají vědci uložené všechny možnosti, takže jde přesně určit původce signálu.

Florian Fuchs si celý systém pochvaluje. V nedávné době se díky němu podařilo předpovědět i několik menších zemětřesení, dokáže taky spočítat, kde může dojít k příštím sesuvům půdy. Výsledky z terénu se potom vyhodnocují v laboratoři Vídeňské univerzity. Celkem tu mají data z 36 podobných stanic rozmístěných po celém Rakousku. Systém ale funguje i v okolních zemích včetně části Česka.

„Díky těmto datům získáme celkový obraz o jevech, jako jsou třeba i sesuvy půdy. A díky tomu můžeme do jisté míry predikovat, kde se budou vyskytovat v budoucnu,“ vysvětluje Goetz Bokelmann, který toto pracoviště ve Vídni vede.

Na základě svého bádání vědci ale nenabízeji pozitivní předpovědi. V horách totiž tají ledovce a uvolňuje se obří masa půdy. Otřesů tak podle nich bude dále přibývat a nové se budou objevovat také na místech, kde doteď byla zemětřesení nepředstavitelná. Ohrožené nebudou jen horské vesnice jako doposud, ale také turisty oblíbený Salzburg, Kitzbühel nebo Hallstatt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sněhová kalamita v květnu. Před sedmdesáti lety napadly desítky centimetrů sněhu

Letošní květen zatím přináší převážně teplotně nadprůměrné dny a sníh roztál během uplynulého týdne už i v Krkonoších. To před 73 lety byla situace dramaticky odlišná – ledoví muži tehdy sice dorazili o pár dnů dříve, ale s o to větší intenzitou, a dokonce s sebou přinesli i sněhovou kalamitu. Šlo o mimořádně silné ochlazení s mrazy, sněžením i v nížinách a rozsáhlými škodami na vegetaci a zemědělství.
včera v 09:00

Strach z krásy, strach ze vztahu. Vědci popsali roli femme fatale v mýtech

Jednou z nejčastějších překážek, jimž mužský hrdina čelí na své cestě ke smysluplnému konci svého příběhu, není drak ani jiná lítá bestie. Je to krásná žena označovaná jako femme fatale. Právě tento archetyp teď vědci prozkoumali.
včera v 08:02

VideoGynekologické operace i bez řezů do břicha. Lékaři rozšiřují šetrnější postupy

Lékaři rozšiřují možnosti miniinvazivních gynekologických zákroků, při nichž lze i velké operace provádět bez řezů do břišní stěny a pod kontrolou kamery. Šetrnější postupy mají snižovat riziko komplikací, infekcí nebo vzniku kýly a mohou pomoci například pacientkám po opakovaných břišních zákrocích. Odstranění dělohy ročně v Česku podstoupí téměř dvacet tisíc žen.
8. 5. 2026

David Attenborough slaví sté narozeniny. Změnil pohled lidí na svět

Britský přírodovědec, spisovatel a filmař sir David Attenborough patří k nejznámějším popularizátorům vědy. Jeho přírodovědná díla jako Modrá planeta či Život na Zemi, která už od poloviny padesátých let připravoval hlavně pro BBC, lákaly k obrazovkám miliony diváků po celém světě. Dokázal poutavě vyprávět jak o existujících zvířatech, tak o dávno vyhynulých dinosaurech a své pořady přetvářel i v úspěšné knihy. V pátek 8. května slaví sté narozeniny.
8. 5. 2026

České přehrady se rychle oteplují. Dopady se už projevují

Povrchová voda v českých nádržích se za posledních třicet let výrazně oteplila, oznámili vědci z Biologického centra Akademie věd. Ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za desetiletí. Největší teplotní skok je v případě jednotlivých měsíců patrný v dubnu, kdy je to dokonce o jeden stupeň. Dlouhodobá studie hydrobiologů potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a lidmi způsobeným oteplováním klimatu. Upozorňuje také na možné dopady na kvalitu vody i hospodaření v nádržích.
7. 5. 2026

481 metrů. Aljaškou se vloni přehnala druhá největší megatsunami

Loňská megatsunami vznikla po sesuvu části aljašské hory do moře. Podle studie, která vyšla na začátku května, jde o druhou nejvyšší vlnu, jakou kdy vědci zaznamenali. Autoři výzkumu zdůrazňují, že je spojená s riziky změny klimatu a táním ledovců.
7. 5. 2026

Archeologové ohlásili nález ztraceného města Bílý jaguár

Marná pátrání po stovky let zmizelém mayském městě Sac Balam (v překladu Bílý jaguár) vystřídala naděje. Během posledních vykopávek v mexické džungli se našlo tolik důkazů, že archeologové teď na tiskové konferenci oznámili, že ho našli.
7. 5. 2026

Vědci vyvrátili jeden z nejznámějších mýtů o kukačkách. Vejce v zobáku nenosí

Mezinárodní tým ornitologů pod vedením Tomáše Grima z Ostravské univerzity jako první pořídil záznamy kladení kukaček obecných do hostitelských hnízd v dutinách. Díky tomu vědci přinesli nové poznatky o jejich chování a vyvrátili mýtus, že kukačky nosí vejce v zobáku, o němž se spekulovalo už od starověku.
6. 5. 2026
Načítání...