Síť seismologických stanic hlídá Evropu a čeká častější zemětřesení. Kvůli změnám klimatu

3 minuty
Síť seismologických stanic
Zdroj: ČT24

Napříč celým Rakouskem, ale i částí Česka, Slovenska, Francie nebo Itálie vědci rozmístili šest stovek nových seismografů. Každý přístroj pokrývá oblast o velikosti 50 kilometrů čtverečních a expertům má pomoci s určováním oblastí, které mohou v budoucnu častěji zasahovat sesuvy půdy nebo zemětřesení. Za četnějšími otřesy bude podle vědců stát změna klimatu.

Seismologické stanice jsou překvapivě drobné a jednoduché – musí totiž vydržet dlouhou dobu v extrémních podmínkách. Platí to i o té, která stojí na jednom z vrcholků štýrských Alp a stará se o ni seismolog Florian Fuchs.

Zařízení, kvůli kterému do hor pravidelně dochází, je extrémně citlivé. Měří záchvěvy půdy v okolí padesáti kilometrů. Graf, který tento přístroj ukazuje, spolehlivě prokáže, že otřesy země má na svědomí příroda, a ne třeba jen auto projíždějící po nedaleké silnici. Pozná se to podle tvaru amplitudy, v databázi mají vědci uložené všechny možnosti, takže jde přesně určit původce signálu.

Florian Fuchs si celý systém pochvaluje. V nedávné době se díky němu podařilo předpovědět i několik menších zemětřesení, dokáže taky spočítat, kde může dojít k příštím sesuvům půdy. Výsledky z terénu se potom vyhodnocují v laboratoři Vídeňské univerzity. Celkem tu mají data z 36 podobných stanic rozmístěných po celém Rakousku. Systém ale funguje i v okolních zemích včetně části Česka.

„Díky těmto datům získáme celkový obraz o jevech, jako jsou třeba i sesuvy půdy. A díky tomu můžeme do jisté míry predikovat, kde se budou vyskytovat v budoucnu,“ vysvětluje Goetz Bokelmann, který toto pracoviště ve Vídni vede.

Na základě svého bádání vědci ale nenabízeji pozitivní předpovědi. V horách totiž tají ledovce a uvolňuje se obří masa půdy. Otřesů tak podle nich bude dále přibývat a nové se budou objevovat také na místech, kde doteď byla zemětřesení nepředstavitelná. Ohrožené nebudou jen horské vesnice jako doposud, ale také turisty oblíbený Salzburg, Kitzbühel nebo Hallstatt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 2 mminutami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026
Načítání...