Studie: Dým z elektronických cigaret přivodil myším rakovinu plic

Výpary z takzvaných e-cigaret můžou u myší vyvolávat rakovinu plic. Potvrdil to výzkum, který v říjnu publikoval odborný časopis Proceedings of National Academy of Sciences (PNAS). Podle vědců je ale potřeba ještě dalších výzkumů k tomu, aby se dalo určit, zda tento účinek může mít takzvané vapování i na lidi.

Na to, jestli vapování e-cigaret může způsobovat rakovinu, se zaměřil tým vědců z americké Newyorské univerzity. 

Pro svou studii využili výzkumníci několik desítek myší. Ty na více než rok vystavili výparům z e-cigaret. Před začátkem výzkumu přitom hlodavce rozdělili do dvou skupin – čtyřicet myší bylo během studie vystaveno výparům z e-cigaret s nikotinem, dalších dvacet pak bylo naopak obklopeno dýmem, který tuto látku neobsahoval. 

Zatímco ve skupině myší vystavené nikotinovému dýmu se po dobu studie rozvinula rakovina plic u devíti z nich, ve druhé skupině vědci žádný případ tohoto typu karcinomu nezaznamenali. 

U hlodavců, kteří byli obklopeni výpary s nikotinem, se navíc ve třiadvaceti případech rozvinula hyperplazie močového měchýře. Tento stav představuje rizikový faktor pro vznik rakoviny. U druhé skupiny se tento druh hyperplazie rozvinul pouze v jednom případě.  

  • Hyperplazie či hyperplázie je stav, kdy dochází ke zmnožení buněk a tkání. Objevuje se ve tkáních s větší mitotickou aktivitou (žlázách, kůži, sliznicích). Společně s hypertrofií (zvětšení objemu buněk) a hyperregenerací patří mezi atypicky probíhající progresivní změny tkáně.
  • Zdroj: Wikipedie

Podle hlavního autora studie Moon-Shong Tanga – molekulárního biologa na Newyorské univerzitě – tým také zjistil, že v těle myší se po vystavení nikotinovým výparům tvořily nitrosaminy. Tyto látky přitom představují známé karcinogeny. „Existuje proto vysoká pravděpodobnost, že e-cigaretový dým představuje také lidský karcinogen,“ vysvětlil Tang pro Gizmodo. 

Limity studie

Studie má ovšem některé výrazné nedostatky. Myší organizmus se od toho lidského výrazně liší. Tangův tým navíc pro svůj výzkum použil typ hlodavců, který je během svého krátkého života náchylnější ke vzniku rakoviny než jiné myši.

Takže i když tato studie ukazuje, že nikotinové výpary z e-cigaret můžou být pro tyto hlodavce karcinogenní, nemusí to ještě znamenat, že to samé platí i pro lidi. 

Odborníci navíc doposud spolehlivě neporovnali zdravotní rizika vapování s nebezpečím, které představuje kouření klasických cigaret. Autoři v té souvislosti uvedli, že jejich studie by neměla vést k tomu, aby údajnou škodlivost vapingu lidé přirovnávali ke kouření. 

„Trvá to nejméně dvě dekády, než se u celoživotního kuřáka rozvine rakovina plic,“ poznamenal Moon-Shong Tang. Užívání e-cigaret přitom představuje relativně nový fenomén. Proto podle vědců až příští desetiletí ukážou, jestli u lidí zvyšují riziko vzniku této smrtelné choroby.

Studie nicméně podporuje hlasy, že ani elektronické cigarety nemusí představovat zcela bezpečnou alternativu. Loni byla v USA zveřejněna zpráva, ve které se odborníci shodli, že vapování může být návykové, přestože vznik dlouhodobé závislosti jiné studie zatím neprokázaly.

Dospívající, kteří tyto přístroje používají, stojí podle vědců také před větším rizikem, že přejdou ke kouření klasických cigaret. V USA jsou navíc v poslední době e-cigarety spojovány se stovkami případů vážného onemocnění dýchacích cest.

V obavách z možných zdravotních rizik v současnosti některé země zavádějí zákazy těchto výrobků (například Indie) nebo o nich uvažují. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Parapsychologové v Československu proutky hledali uran a rukama rakovinu

V komunistickém Československu v 80. let minulého století fungovaly dvě laboratoře na výzkum parapsychologie, které byly placené z veřejného rozpočtu. Jednu z nich vedl Zdeněk Rejdák, druhou František Kahuda. Každý z nich měl k dispozici desítky externích spolupracovníků, léčitelů, lékařů nebo důlních expertů. Ti například pomocí proutků zkoumali, jaké typy rud se nachází v konkrétním dole, nebo se v nemocnicích snažili pomocí rukou diagnostikovat vážné nemoci, jako byla třeba rakovina, kterou pak léčili pomocí přírodních preparátů. Popsal to ve svém výzkumu Pavel Horák z Etnologického ústavu Akademie věd.
před 6 hhodinami

Lídři v oblasti AI čekají na „AIpokalypsu“. Obávají se hněvu veřejnosti

Ředitelé společností Anthropic, OpenAI a dalších firem zabývajících se umělou inteligencí (AI) v soukromí zvažují možné scénáře veřejné a politické vzpoury, k níž by mohlo dojít po katastrofické události spojené s AI – taková událost se někdy označuje jako AIpokalypsa. Očekávají rozsáhlou událost, pravděpodobně kybernetický útok znemožňující přístup k finančním službám, k připojení k internetu, nebo dokonce k dodávkám elektřiny a vody, napsal web Axios.
před 9 hhodinami

Bilance: Zemědělská půda kvůli degradaci nezachytává vodu, prohlubuje tak sucho

Česká zemědělská půda dokáže průměrně zadržet pouhých 60 procent vody, kterou by zachytávala, kdyby byla zcela zdravá. Potýká se s dopady dlouhodobého průmyslového hospodaření, úbytkem organické hmoty a narušením své přirozené struktury. Data vychází z údajů Výzkumného ústavu monitoringu a ochrany půdy a expertů, které oslovil reportážní pořad ČT Bilance. Zlepšit kvalitu půdy i retenční potenciál může takzvané regenerativní hospodaření, které ale zatím vláda nepodporuje.
před 10 hhodinami

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
před 12 hhodinami

Před sto lety vstoupili do československé vlády Němci. Historik: Pozitivní dopady cítíme dodnes

Doba první republiky se mnohdy považuje za čas soupeření mezi Čechy a Němci. Po většinu její existence se ale německá menšina aktivně podílela na vládnutí. Klíčovým dnem se stal 13. říjen 1926, kdy byla jmenována československá vláda, v níž byli i dva němečtí ministři. Jak se to stalo, vysvětluje historik Jaroslav Šebek.
před 13 hhodinami

Plodiny za půl století ztratily půlku nutriční hodnoty, varuje zpráva

Moderní zemědělství dokáže sice vyprodukovat obrovské množství potravin, ale jejich kvalita už není, co bývala. Potvrzují to tvrdá data, která shromáždili autoři zprávy, již vydal think tank Deep Science Ventures. Podle dokumentu mají základní plodiny jako pšenice, jablka a mrkve v současné době asi o polovinu nižší nutriční hodnotu než mívaly v 60. letech minulého století. Příčinou je hlavně dramatický pokles v kvalitě půdy – rostliny z ní už nejsou schopné získávat tolik zdrojů jako v minulosti.
před 14 hhodinami

Nobelovu cenu za ekonomii získali Robert E. Hall a Michael Woodford

Královská švédská akademie věd v pondělí oznámila nové nositele Nobelovy ceny za ekonomii. Stali se jimi Robert E. Hall a Michael Woodford. Ocenění získali za „mikroekonomické základy makroekonomické stabilizace“, oznámila akademie. Skončilo tak vyhlašování letošních laureátů tohoto prestižního ocenění po týdnu, kdy byli postupně zveřejňováni držitelé Nobelovy ceny za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
včeraAktualizovánovčera v 15:46‌‌

Pokroky v AI přivádějí matematiky do „existenční krize“

V posledních měsících dosáhly nekomerční modely umělé inteligence (AI) významného pokroku v matematice a jejich tvůrci tvrdí, že vyřešily stovky dosud nevyřešených problémů. To vyvolalo řadu otázek v celosvětové vědecké komunitě.
včera v 14:42‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.