Astronomové objevili u Saturnu dvacet neznámých měsíců. Celkem jich tak má nejvíc ve Sluneční soustavě

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Tři nové družice jsou drobné, jejich průměr dosahuje pouze tří až šesti kilometrů. Za pomoci havajského teleskopu je objevil tým vedený Američanem Scottem Sheppardem z Carnegieho vědeckého institutu ve Washingtonu. „Saturn je měsíční král,“ uvedl Sheppard v prohlášení.

Vědci odhadují, že měsíce jsou pozůstatky jiných, větších družic, které se před dávnými časy roztříštily po střetu s asteroidem nebo kometou. „Tyto nové měsíce dokazují, že Sluneční soustava bývala kdysi velmi chaotickým místem,“ řekl Sheppard, podle kterého většinu menších těles buď formující se planety pohltily, nebo je odmrštily mimo své gravitační pole.

Oběžné dráhy nových měsíců Saturnu
Zdroj: Carnegie Institute

Většina nových měsíců obíhá prstencovou planetu v opačném směru, než se Saturn točí. Ve směru otáčení planety, jak je tomu většinou zvykem, se pohybují pouze tři. Jedno z nově objevených těles obíhá Saturn v neuvěřitelné vzdálenosti 24 milionů kilometrů. Pro srovnání, Měsíc se nachází 386 tisíc kilometrů od Země.

Další měsíce čekají na objevení

Podle autorů výzkumu je velmi pravděpodobné, že se měsíců kolem Saturnu podaří objevit ještě mnohem více, ale zřejmě už ne současnými technologiemi. Další generace dalekohledů, jako bude například Velký Magellanův dalekohled vznikající v Chile na observatoři Las Campanas, by ale měla ukázat okolí vnějších planet mnohem detailněji.

Ačkoliv se donedávna mělo za to, že nejvíce družic má Jupiter, vědci vždy Saturnovy měsíce považovali za velmi zajímavé. Aby je učinili pro veřejnost ještě zajímavějšími, umožnili, aby jména pro nově objevená tělesa mohl navrhnout kdokoli.

Voda na měsících

Ledový měsíc Europa u Jupitera je podle NASA jedním z nejslibnějších míst v naší soustavě, které by mohlo obsahovat život – pod silnou vrstvou ledu se na jednom z pólu pravděpodobně nachází celý oceán. Zmrzlý povrch, který by mohl ukrývat životodárnou tekutinu, má i největší Saturnův měsíc Titan nebo gejzíry posetý Enceladus, který také obíhá kolem Saturnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 8 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 9 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 11 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 13 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 16 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled