Astronomové objevili u Saturnu dvacet neznámých měsíců. Celkem jich tak má nejvíc ve Sluneční soustavě

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Tři nové družice jsou drobné, jejich průměr dosahuje pouze tří až šesti kilometrů. Za pomoci havajského teleskopu je objevil tým vedený Američanem Scottem Sheppardem z Carnegieho vědeckého institutu ve Washingtonu. „Saturn je měsíční král,“ uvedl Sheppard v prohlášení.

Vědci odhadují, že měsíce jsou pozůstatky jiných, větších družic, které se před dávnými časy roztříštily po střetu s asteroidem nebo kometou. „Tyto nové měsíce dokazují, že Sluneční soustava bývala kdysi velmi chaotickým místem,“ řekl Sheppard, podle kterého většinu menších těles buď formující se planety pohltily, nebo je odmrštily mimo své gravitační pole.

Oběžné dráhy nových měsíců Saturnu
Zdroj: Carnegie Institute

Většina nových měsíců obíhá prstencovou planetu v opačném směru, než se Saturn točí. Ve směru otáčení planety, jak je tomu většinou zvykem, se pohybují pouze tři. Jedno z nově objevených těles obíhá Saturn v neuvěřitelné vzdálenosti 24 milionů kilometrů. Pro srovnání, Měsíc se nachází 386 tisíc kilometrů od Země.

Další měsíce čekají na objevení

Podle autorů výzkumu je velmi pravděpodobné, že se měsíců kolem Saturnu podaří objevit ještě mnohem více, ale zřejmě už ne současnými technologiemi. Další generace dalekohledů, jako bude například Velký Magellanův dalekohled vznikající v Chile na observatoři Las Campanas, by ale měla ukázat okolí vnějších planet mnohem detailněji.

Ačkoliv se donedávna mělo za to, že nejvíce družic má Jupiter, vědci vždy Saturnovy měsíce považovali za velmi zajímavé. Aby je učinili pro veřejnost ještě zajímavějšími, umožnili, aby jména pro nově objevená tělesa mohl navrhnout kdokoli.

Voda na měsících

Ledový měsíc Europa u Jupitera je podle NASA jedním z nejslibnějších míst v naší soustavě, které by mohlo obsahovat život – pod silnou vrstvou ledu se na jednom z pólu pravděpodobně nachází celý oceán. Zmrzlý povrch, který by mohl ukrývat životodárnou tekutinu, má i největší Saturnův měsíc Titan nebo gejzíry posetý Enceladus, který také obíhá kolem Saturnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 1 hhodinou

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 19 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...