Astronomové objevili u Saturnu dvacet neznámých měsíců. Celkem jich tak má nejvíc ve Sluneční soustavě

Vědci objevili dvacet nových měsíců, jež obíhají Saturn. Tento plynný obr je díky tomu planetou s největším počtem měsíců ve Sluneční soustavě. Dosud měli odborníci za to, že s počtem 79 měsíců je na prvním místě Jupiter, při započítání nově objevených jich ale má Saturn o tři více, informovala agentura Reuters.

Tři nové družice jsou drobné, jejich průměr dosahuje pouze tří až šesti kilometrů. Za pomoci havajského teleskopu je objevil tým vedený Američanem Scottem Sheppardem z Carnegieho vědeckého institutu ve Washingtonu. „Saturn je měsíční král,“ uvedl Sheppard v prohlášení.

Vědci odhadují, že měsíce jsou pozůstatky jiných, větších družic, které se před dávnými časy roztříštily po střetu s asteroidem nebo kometou. „Tyto nové měsíce dokazují, že Sluneční soustava bývala kdysi velmi chaotickým místem,“ řekl Sheppard, podle kterého většinu menších těles buď formující se planety pohltily, nebo je odmrštily mimo své gravitační pole.

Oběžné dráhy nových měsíců Saturnu
Zdroj: Carnegie Institute

Většina nových měsíců obíhá prstencovou planetu v opačném směru, než se Saturn točí. Ve směru otáčení planety, jak je tomu většinou zvykem, se pohybují pouze tři. Jedno z nově objevených těles obíhá Saturn v neuvěřitelné vzdálenosti 24 milionů kilometrů. Pro srovnání, Měsíc se nachází 386 tisíc kilometrů od Země.

Další měsíce čekají na objevení

Podle autorů výzkumu je velmi pravděpodobné, že se měsíců kolem Saturnu podaří objevit ještě mnohem více, ale zřejmě už ne současnými technologiemi. Další generace dalekohledů, jako bude například Velký Magellanův dalekohled vznikající v Chile na observatoři Las Campanas, by ale měla ukázat okolí vnějších planet mnohem detailněji.

Ačkoliv se donedávna mělo za to, že nejvíce družic má Jupiter, vědci vždy Saturnovy měsíce považovali za velmi zajímavé. Aby je učinili pro veřejnost ještě zajímavějšími, umožnili, aby jména pro nově objevená tělesa mohl navrhnout kdokoli.

Voda na měsících

Ledový měsíc Europa u Jupitera je podle NASA jedním z nejslibnějších míst v naší soustavě, které by mohlo obsahovat život – pod silnou vrstvou ledu se na jednom z pólu pravděpodobně nachází celý oceán. Zmrzlý povrch, který by mohl ukrývat životodárnou tekutinu, má i největší Saturnův měsíc Titan nebo gejzíry posetý Enceladus, který také obíhá kolem Saturnu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 13 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 17 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 20 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...