Evropský grant pro českou vědu. Mikrobiolog Komenda bude zkoumat, jak vylepšit fotosyntézu

Vědec Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR získal od Evropské výzkumné rady (ERC) grant 2,5 milionu eur (přibližně 64,6 milionu korun) na výzkum fotosyntézy. Na projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s vědci z Německa a Velké Británie. Cílem výzkumu je zlepšit schopnost rostlin pohlcovat energii slunečního záření.

Josef Komenda se zaměřuje na skládání fotosyntetických komplexů proteinů s pigmenty, které hrají důležitou roli ve využití sluneční energie. Na pracovišti v Třeboni pracuje se sinicemi, které při zkoumání fotosyntézy využívá jako modelový organismus.

„Získání grantu dokládá vysokou úroveň naší dosavadní vědecké činnosti, která se orientuje především na základní výzkum fotosyntézy,“ uvedl oceněný mikrobiolog. Grant podle něj významně přispěje k dalšímu rozvoji třeboňského pracoviště. „Díky úzké spolupráci s laboratořemi v Německu a Velké Británii pomůže začlenit do naší práce nové směry výzkumu, jako je syntetická biologie,“ dodal.

Josef Komenda
Zdroj: ČTK

Fotosyntéza je proces přeměny energie slunečního záření v rostlinách, který je důležitý pro vývoj kyslíku a tvorbu biomasy. Rostliny, řasy a sinice však dokážou absorbovat pouze část této energie a během fotosyntézy u nich dochází k energetickým ztrátám.

Vědci se proto snaží nalézt způsob, jak tento proces zefektivnit a ochránit fotosyntetický aparát rostlin před světelným poškozením. Mohla by se tak zlepšit produkce jídla a energie, ale také pohlcování oxidu uhličitého na Zemi.

Na projektu PhotoRedesign bude Komenda spolupracovat s Dariem Leisterem z univerzity v Mnichově, který se zaměřuje na regulaci fotosyntézy u rostlin, a profesorem biochemie na Sheffieldské univerzitě Neilem Hunterem, specialistou na bakterie provádějící zvláštní druh fotosyntézy bez vzniku kyslíku.

„Tito vědci, kteří patří mezi špičky fotosyntetického výzkumu na světě, získali každý pro své pracoviště v rámci šestiletého grantu ERC Synergy 2 500 000 eur,“ uvedla Akademie věd ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 1 hhodinou

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
16. 1. 2026

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
16. 1. 2026
Načítání...