Sluneční energie

Experiment amerických vědců dokázal poprvé dostat z vesmíru energii na Zemi. Pokus inženýrů z Caltechu má nadějné výsledky, jeho autoři by v něm proto chtěli pokračovat.

V metropolích bývá mnohem větší horko než na venkově. Je to způsobené efektem takzvaných tepelných ostrovů, které na oteplující se planetě způsobují obyvatelům měst hlavně v létě spoustu nepohody, zejména kvůli nesnesitelně teplým nocím.

Spotřeba uhlí ve Spojených státech rychle klesá, naopak rostou obnovitelné zdroje energie. Hlavně proto, že se snižují jejich ceny, upozornila analýza americké energetiky.

Technologie umožňující změny v slunečním záření by mohly v budoucnosti posloužit při snahách omezit růst teploty zemské atmosféry. Zatím nad nimi ale panuje příliš mnoho otázek a nemohou být alternativou ke snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), o které informuje stanice Sky. Tvůrci těchto technologií slibují odrazit část energie ze slunečního záření do vesmíru, čímž by se omezilo oteplování atmosféry.

Evropská vesmírná agentura pracuje na technologiích, které by mohly lidstvu zajistit dostatek energie z kosmu. Zatím je tento projekt v začátku, plán ale říká, že první výsledky by měly být už kolem poloviny století.

Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji – vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.

Jordánsko a Izrael uzavřely pod záštitou USA a Spojených arabských emirátů významnou ekonomickou dohodu. V Jordánsku má vyrůst obří solární elektrárna, která bude zásobovat i Izrael. Židovský stát zase postaví u moře odsolovací zařízení, které poskytne pitnou vodu sousednímu království. Informoval o tom zpravodaj ČT na Blízkém východě David Borek.

Sázení lesů a ochrana těch stávajících jsou klíčové faktory pro ochranu lidstva před příliš velkou změnou klimatu, ukazuje nový výzkum. Až doposud totiž vědci nebyli schopni do modelů zahrnout vliv oblaků, které nad lesy vznikají.

Sen o tom, že lidstvo ovládne umělou fotosyntézu, se nedaří naplnit už víc než půl století. Nové výzkumy ale přináší naději, že se to možná brzy povede.

Neexistuje jedna konkrétní hranice oteplení, za kterou přijde pohroma, říká ředitel Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR Radan Huth. Jasné podle něj ale je, že čím více teplota stoupne, tím horší budou negativní důsledky. Cestou jsou větší investice do výzkumu, domnívá se. Klimatolog byl hostem pořadu Hyde Park Civilizace.

Indická společnost Coal India, která je největším těžařem uhlí na světě, se nově výrazně soustředí na sluneční energii. Bude i nadále zavírat menší doly, píše BBC. Indie nyní ročně spotřebuje miliardu tun uhlí, což z ní dělá po Číně druhého největšího spotřebitele této suroviny na světě. Pálení uhlí přímo poškozuje zdraví lidí v okolí a také významně přispívá ke změně klimatu. Většina států se proto od něj postupně odklání.

Aktuálně je u nás UV index na stupni 8, to znamená, že je vysoký, celkové množství atmosférického ozonu je podprůměrné. Pro člověka to má značné důsledky. Kůže při pobytu na přímém slunci v poledních hodinách reaguje zrudnutím nebo pigmentací už přibližně po třiceti minutách.

Vědec Josef Komenda z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR získal od Evropské výzkumné rady (ERC) grant 2,5 milionu eur (přibližně 64,6 milionu korun) na výzkum fotosyntézy. Na projektu PhotoRedesign bude spolupracovat s vědci z Německa a Velké Británie. Cílem výzkumu je zlepšit schopnost rostlin pohlcovat energii slunečního záření.