Když svět opustí fosilní paliva do roku 2050, ušetří biliony, ukazuje studie z Oxfordu

Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji – vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.

Dvanáct bilionů dolarů – to je částka, kterou by svět mohl ušetřit, kdyby se mu podařilo přejít na systém bez spalování fosilních paliv, ve srovnání se současným stavem jejich využívání. 

Výzkum ukazuje scénář, který je výhodný pro všechny strany a v němž rychlý přechod na čistou energii vede k nižším nákladům na energetický systém než ten založený na fosilních palivech. A současně poskytuje více energie světové ekonomice a rozšiřuje přístup k energii pro více lidí.

Rychlý přechod – dobrý přechod

Scénář „rychlého přechodu“ ukazuje reálně možnou budoucnost energetického systému bez fosilních paliv přibližně do roku 2050. Světový energetický systém by ale přitom dokázal lidstvu poskytovat o 55 procent více energie než dnes. Ve studii je založený na energetickém mixu složeném ze solární energie, větrné energie, baterií, elektrických vozidel a čistých paliv, jako je například „zelený“ vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny.

Hlavní autor studie Rupert Way tvrdí: „Předchozí modely předpovídaly vysoké náklady na přechod na bezuhlíkovou energetiku a tím odrazovaly společnosti od investic a znervózňovaly vlády při plánování pravidel, která by urychlila přechod na novou energetiku a snížila závislost na fosilních palivech. Náklady na čistou energii ale v posledním desetiletí prudce klesly – a to mnohem rychleji, než tyto modely předpokládaly.“

Podle něj nejnovější výzkum ukazuje, že rozšiřování těchto klíčových zelených technologií bude i nadále snižovat jejich cenu. „Čím rychleji budeme postupovat, tím více ušetříme. Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie je nyní nejlepší volbou nejen pro planetu, ale i pro náklady na energii,“ doplňuje vědec.

Jak na to přišli?

Výzkumníci analyzovali tisíce scénářů nákladů tohoto energetického přechodu, vycházeli přitom z hlavních energetických modelů a použili údaje za 45 let o ceně nákladů na solární energii, 37 let nákladů na větrnou energii a 25 let pro bateriová úložiště. Zjistili, že skutečné náklady na solární energii klesaly dvakrát rychleji než nejambicióznější projekce v těchto modelech. A to znamená, že za posledních 20 let starší modely silně nadhodnotily budoucí náklady na klíčové technologie pro čisté energie.

„Existuje rozšířená a mylná představa, že přechod na čistou, zelenou energii bude bolestivý, nákladný a bude pro nás všechny znamenat oběti – ale to prostě není pravda,“ říká profesor Doyne Farmer, který vedl tým studie v Institutu pro nové ekonomické myšlení na Oxford Martin School. „Náklady na obnovitelné zdroje energie mají už několik desetiletí klesající tendenci. V mnoha situacích jsou již nyní levnější než fosilní paliva a náš výzkum ukazuje, že v následujících letech budou levnější než fosilní paliva téměř ve všech oblastech použití. A pokud přechod urychlíme, budou levnější ještě rychleji. Úplné nahrazení fosilních paliv čistou energií do roku 2050 nám ušetří biliony.“

Studie ukazuje, že náklady na klíčové technologie skladování energie, jako jsou baterie a elektrolýza vodíku, pravděpodobně také výrazně klesnou. A mezitím náklady na jadernou energii v posledních pěti desetiletích stále rostly.  Podle Farmera je tedy velmi nepravděpodobné, že by byla cenově konkurenceschopná, když stále klesají náklady obnovitelných zdrojů i skladování elektřiny.

Fosilní paliva způsobují nejistotu

Profesor Farmer doplňuje: „Svět čelí současně inflační krizi, krizi národní bezpečnosti a klimatické krizi. Jsou způsobené naší závislostí na drahých, nejistých, znečišťujících fosilních palivech s nestabilními cenami. Tato studie ukazuje, že odvážné plány, které by co nejrychleji dramaticky urychlily přechod na čistou energii, jsou nejen naléhavě nutné z klimatických důvodů, ale mohou světu také ušetřit biliony budoucích nákladů na energii a zajistit nám čistší, levnější a energeticky bezpečnější budoucnost.“

Od ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly náklady na fosilní energii, což způsobilo inflaci na celém světě. Tato studie provedená ještě před současnou krizí tyto výkyvy zohledňuje na základě více než stoletých údajů o cenách fosilních paliv. Současná energetická krize podtrhuje závěry této studie a ukazuje, jaká rizika přináší pokračující závislost na drahých a nejistých fosilních palivech, doplňují autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Hrouda“ chladné vody v Atlantiku naznačuje velké problémy pro Evropu

Na mapách teploty světových oceánů je jasně vidět jedno místo. Zatímco většina jejich plochy je označená červeně, tato oblast na jih od Grónska září modře. Což ukazuje, že je tam voda chladnější než jinde. Podle vědců to může mít velké dopady zejména pro Evropu.
před 16 hhodinami

Internet využívá v mobilu drtivá většina českých dětí. Hlavně kvůli zábavě

Každý den používá chytré telefony v současné době 92 procent mladých a dospívajících v Česku. Je v tom podle vědců z Masarykovy univerzity vidět značný generační rozdíl, protože stolní počítač nebo notebook jich denně zapíná oproti tomu jen necelá třetina, konkrétně 31 procent.
12. 6. 2026

Viry jako zbraň proti nemocem rajčat. Čeští vědci chtějí nasadit bakteriofágy

Vědci z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR (ÚEB AV ČR) testují ochranu rajčat prostřednictvím takzvaných bakteriofágů, tedy virů, které jsou schopny ničit bakterie. Jejich cílem je najít šetrnější způsob ochrany před bakteriální tečkovitostí – chorobou, která výrazně ohrožuje výnosnost plodů. Podařilo se jim vyvinout funkční prototyp, který se nyní testuje v kontrolovaném prostředí.
12. 6. 2026

El Niňo je tady. Meteorologové předpovídají, co přinese

Američtí meteorologové oficiálně potvrdili výskyt meteorologického jevu El Niňo, který přispívá k nárůstu teplot po celém světě a je spojen se suchem i povodněmi. Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) uvedl, že podmínky pro El Niňo se vyvinuly v posledním měsíci, o čemž svědčí nadprůměrné teploty mořské hladiny ve středním a východním Pacifiku v oblasti rovníku.
12. 6. 2026

Vědci našli velrybí pohřebiště. Obsahuje stovky těl starých i miliony let

Na dně Indického oceánu vědci objevili rozsáhlé pohřebiště velryb, které se táhne v délce asi 1200 kilometrů a ukrývá pozůstatky staré až 5,3 milionu let. Nález dle odborníků patří k nejvýznamnějším objevům svého druhu a může přinést nové informace o pravěké historii kytovců i o životě v jedné z nejméně prozkoumaných částí oceánu.
12. 6. 2026

V USA začal první test genetického léku proti stárnutí. Má omladit lidské oko

Být stále mlád je snem řady lidí od nepaměti. Teď mají vědci poprvé v rukou technologie, které by to teoreticky mohly umožnit. Na začátku června dostal první lidský pacient genetický lék, který má omladit jeho oko.
12. 6. 2026

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
11. 6. 2026

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
11. 6. 2026
Načítání...