Když svět opustí fosilní paliva do roku 2050, ušetří biliony, ukazuje studie z Oxfordu

Lidstvo by se mělo snažit přejít na bezfosilní zdroje energie co nejrychleji – vydělá na tom totiž. Tvrdí to rozsáhlá studie vědců z Oxfordské univerzity, která vyšla v odborném žurnálu Joule.

Dvanáct bilionů dolarů – to je částka, kterou by svět mohl ušetřit, kdyby se mu podařilo přejít na systém bez spalování fosilních paliv, ve srovnání se současným stavem jejich využívání. 

Výzkum ukazuje scénář, který je výhodný pro všechny strany a v němž rychlý přechod na čistou energii vede k nižším nákladům na energetický systém než ten založený na fosilních palivech. A současně poskytuje více energie světové ekonomice a rozšiřuje přístup k energii pro více lidí.

Rychlý přechod – dobrý přechod

Scénář „rychlého přechodu“ ukazuje reálně možnou budoucnost energetického systému bez fosilních paliv přibližně do roku 2050. Světový energetický systém by ale přitom dokázal lidstvu poskytovat o 55 procent více energie než dnes. Ve studii je založený na energetickém mixu složeném ze solární energie, větrné energie, baterií, elektrických vozidel a čistých paliv, jako je například „zelený“ vodík vyrobený z obnovitelné elektřiny.

Hlavní autor studie Rupert Way tvrdí: „Předchozí modely předpovídaly vysoké náklady na přechod na bezuhlíkovou energetiku a tím odrazovaly společnosti od investic a znervózňovaly vlády při plánování pravidel, která by urychlila přechod na novou energetiku a snížila závislost na fosilních palivech. Náklady na čistou energii ale v posledním desetiletí prudce klesly – a to mnohem rychleji, než tyto modely předpokládaly.“

Podle něj nejnovější výzkum ukazuje, že rozšiřování těchto klíčových zelených technologií bude i nadále snižovat jejich cenu. „Čím rychleji budeme postupovat, tím více ušetříme. Urychlení přechodu na obnovitelné zdroje energie je nyní nejlepší volbou nejen pro planetu, ale i pro náklady na energii,“ doplňuje vědec.

Jak na to přišli?

Výzkumníci analyzovali tisíce scénářů nákladů tohoto energetického přechodu, vycházeli přitom z hlavních energetických modelů a použili údaje za 45 let o ceně nákladů na solární energii, 37 let nákladů na větrnou energii a 25 let pro bateriová úložiště. Zjistili, že skutečné náklady na solární energii klesaly dvakrát rychleji než nejambicióznější projekce v těchto modelech. A to znamená, že za posledních 20 let starší modely silně nadhodnotily budoucí náklady na klíčové technologie pro čisté energie.

„Existuje rozšířená a mylná představa, že přechod na čistou, zelenou energii bude bolestivý, nákladný a bude pro nás všechny znamenat oběti – ale to prostě není pravda,“ říká profesor Doyne Farmer, který vedl tým studie v Institutu pro nové ekonomické myšlení na Oxford Martin School. „Náklady na obnovitelné zdroje energie mají už několik desetiletí klesající tendenci. V mnoha situacích jsou již nyní levnější než fosilní paliva a náš výzkum ukazuje, že v následujících letech budou levnější než fosilní paliva téměř ve všech oblastech použití. A pokud přechod urychlíme, budou levnější ještě rychleji. Úplné nahrazení fosilních paliv čistou energií do roku 2050 nám ušetří biliony.“

Studie ukazuje, že náklady na klíčové technologie skladování energie, jako jsou baterie a elektrolýza vodíku, pravděpodobně také výrazně klesnou. A mezitím náklady na jadernou energii v posledních pěti desetiletích stále rostly.  Podle Farmera je tedy velmi nepravděpodobné, že by byla cenově konkurenceschopná, když stále klesají náklady obnovitelných zdrojů i skladování elektřiny.

Fosilní paliva způsobují nejistotu

Profesor Farmer doplňuje: „Svět čelí současně inflační krizi, krizi národní bezpečnosti a klimatické krizi. Jsou způsobené naší závislostí na drahých, nejistých, znečišťujících fosilních palivech s nestabilními cenami. Tato studie ukazuje, že odvážné plány, které by co nejrychleji dramaticky urychlily přechod na čistou energii, jsou nejen naléhavě nutné z klimatických důvodů, ale mohou světu také ušetřit biliony budoucích nákladů na energii a zajistit nám čistší, levnější a energeticky bezpečnější budoucnost.“

Od ruské invaze na Ukrajinu prudce vzrostly náklady na fosilní energii, což způsobilo inflaci na celém světě. Tato studie provedená ještě před současnou krizí tyto výkyvy zohledňuje na základě více než stoletých údajů o cenách fosilních paliv. Současná energetická krize podtrhuje závěry této studie a ukazuje, jaká rizika přináší pokračující závislost na drahých a nejistých fosilních palivech, doplňují autoři. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Australan zadal AI agentovi, aby mu udělal rezervaci ve fitku. Robot firmu hackoval

Australská média popsala další případ, kdy umělá inteligence (AI) splnila svůj úkol jinak než měla. Místo, aby jednoduše zařídila rezervaci v posilovně, napadla její server, změnila rezervační systém a vyřadila další zájemce.
před 11 mminutami

Trump vydal výnos, kterým se snaží změnit dětské očkování

Americký prezident Donald Trump v pondělí podepsal výnos o doporučení rozestupu mezi dávkami očkování pro děti. Doporučuje rozdělení kombinované vakcíny proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) do tří samostatných vakcín podávaných při jednotlivých návštěvách lékaře. Experti na veřejné zdraví varují, že podobné opatření by mohlo zvýšit riziko nákazy.
před 1 hhodinou

Covid může v těle probouzet spící viry, naznačuje výzkum

Záhada takzvaného dlouhého covidu stále čeká na vyřešení. Ani šest let od začátku pandemie se nepodařilo odpovědět na otázku, co je jeho příčinou. Vědci teď přišli s novým možným vysvětlením, když potvrdili, že SARS-CoV-2 probouzí v těle spící viry, spojené například s opary. A právě ty možná mohou za dlouhý covid.
před 3 hhodinami

VideoVýznamný objev u Sicílie. Potápěči našli vrak starořímské lodi plný amfor

Italské úřady se chlubí významným archeologickým objevem – jedinečně zachovalým vrakem lodi z dob starověkého Říma. Trosky plavidla i s nákladem stovek amfor náhodou našli sportovní potápěči u břehů Sicílie. Množství amfor napovídá, že patrně převáželo víno nebo olivový olej. Místo teď zabezpečují odborníci z policejní jednotky pro zachování památek. Až ho prozkoumají, starobylé předměty vyzvednou. Vrak lodi, který je starý nejméně 2100 let, popsal italský ministr kultury Alessandro Giuli jako „jeden z nejdůležitějších nedávných objevů v podmořské archeologii“.
před 15 hhodinami

Kambrická fekální revoluce mohla stát za vznikem moderního života, tvrdí studie

Moderní život na Zemi existuje asi půl miliardy let. Tehdy začal nesmírně rychle a intenzivně bujet. Podle nové studie čerpal z množství živin, které se ukládaly na dně moří v podobě exkrementů.
před 20 hhodinami

Začátek léta byl výjimečně horký a suchý, oceány nejžhavější v dějinách měření

Západní Evropa zažila letos v červnu a červenci rekordně teplý začátek léta a maximální teploty zaznamenaly v červenci podruhé za sebou také světové oceány. Vysoké teploty a sucho v Evropě způsobily rozsáhlé požáry a nízké průtoky řek. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnila evropská služba Copernicus pro sledování změn klimatu.
před 22 hhodinami

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
9. 8. 2026

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.