Spotřeba ropy se za 50 let zdvojnásobila. Nepomáhají větrné ani solární elektrárny

V příštích několika týdnech globální spotřeba ropy dosáhne 100 milionů barelů denně. To bude více než dvojnásobek oproti stavu před 50 lety. A zatím nejsou vidět žádné přímé signály, že by začínala klesat. Navzdory důkazům o změnách klimatu způsobených oxidem uhličitým a miliardám vloženým na podporu alternativních zdrojů energie je ropa natolik zakořeněná v moderním světě, že poptávka po ní stále roste až o 1,5 procenta ročně, píše agentura Reuters.

Zatím neexistuje shodný názor na to, kdy se poptávka po ropě dostane na vrchol. Je však jasné, že to bude hlavně záviset na tom, jak vlády odpoví na globální oteplování, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která radí západním ekonomikám s jejich energetickou politikou.

Zásadní roli ropa hraje v dopravě. Z téměř 100 milionů barelů ropy spotřebovaných denně putuje více než 60 milionů právě sem. Alternativní pohonné systémy, jako elektrické vozy poháněné bateriemi, mají zatím jen velmi malý podíl na trhu. Většina ze zbývající ropy se pak používá na výrobu umělých hmot a v petrochemickém průmyslu, kde je jen málo možností, čím tuto surovinu nahradit.

Poptávka po ropě
Zdroj: OECD/IEA

Navzdory vládním tlakům na omezení využití ropy, plynu a uhlí spotřeba neutichá a jen několik málo analytiků věří, že poptávka po ropě klesne už v příštím desetiletí. IEA spíš očekává, že při zachování současného stavu globální poptávka po ropě bude růst nejméně v příštích 20 letech a někdy kolem poloviny století dosáhne 125 milionů barelů denně.

Poptávku už netáhnou rozvinuté ekonomiky

Růst by mohl být pomalejší, pokud by vlády uvedly v praxi již oznámené plány na omezení využívání paliv na bázi uhlíku, uvedla IEA. Nicméně současně varuje, že nynější plány zřejmě příliš nesníží emise uhlíku a jen úplná změna používání energií může snížit poptávku po ropě.

Za růstem využívání ropy přitom již nejsou primárně zodpovědné země, kterým IEA radí. Poptávka ve velkých rozvinutých ekonomikách stagnuje. Rapidně se naopak zvyšuje v zemích, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se za poslední dvě desetiletí téměř zdvojnásobila. Může za to rozvoj nových průmyslových odvětví v Asii, Střední a Jižní Americe a Africe.

Někteří analytici tvrdí, že poptávka po ropě by mohla klesnout rychleji, pokud by se podařilo snížit prodeje klasických automobilů a zvýšit podíl elektrických aut na trhu a k tomu by se snížil hospodářský růst a zvýšily ceny pohonných hmot.

Banka Goldman Sachs uvádí, že hlad po ropě by se za určitých podmínek mohl dostat na vrchol v roce 2024. Pomalé přijímání nových technologií v méně rozvinutých zemích však tento termín zpozdí.

Poradenská firma Wood Mackenzie je někde uprostřed. Očekává, že poptávka v dopravě přestane růst někdy v roce 2030 a celkově se dostane na vrchol v roce 2036. Nicméně hlavní ekonom Ed Rawle tvrdí, že pokles poptávky po ropě přijde, ať se stane cokoliv. „Signály vrcholu poptávky po ropě v budoucnosti zde opravdu jsou. Je jen otázkou kdy, ne zda,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěPoslanci hodiny rozebírají rozpočet. Vláda ho hájí, opozice tepe

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 39 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 10 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 22 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 23 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...