Spotřeba ropy se za 50 let zdvojnásobila. Nepomáhají větrné ani solární elektrárny

V příštích několika týdnech globální spotřeba ropy dosáhne 100 milionů barelů denně. To bude více než dvojnásobek oproti stavu před 50 lety. A zatím nejsou vidět žádné přímé signály, že by začínala klesat. Navzdory důkazům o změnách klimatu způsobených oxidem uhličitým a miliardám vloženým na podporu alternativních zdrojů energie je ropa natolik zakořeněná v moderním světě, že poptávka po ní stále roste až o 1,5 procenta ročně, píše agentura Reuters.

Zatím neexistuje shodný názor na to, kdy se poptávka po ropě dostane na vrchol. Je však jasné, že to bude hlavně záviset na tom, jak vlády odpoví na globální oteplování, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která radí západním ekonomikám s jejich energetickou politikou.

Zásadní roli ropa hraje v dopravě. Z téměř 100 milionů barelů ropy spotřebovaných denně putuje více než 60 milionů právě sem. Alternativní pohonné systémy, jako elektrické vozy poháněné bateriemi, mají zatím jen velmi malý podíl na trhu. Většina ze zbývající ropy se pak používá na výrobu umělých hmot a v petrochemickém průmyslu, kde je jen málo možností, čím tuto surovinu nahradit.

Poptávka po ropě
Zdroj: OECD/IEA

Navzdory vládním tlakům na omezení využití ropy, plynu a uhlí spotřeba neutichá a jen několik málo analytiků věří, že poptávka po ropě klesne už v příštím desetiletí. IEA spíš očekává, že při zachování současného stavu globální poptávka po ropě bude růst nejméně v příštích 20 letech a někdy kolem poloviny století dosáhne 125 milionů barelů denně.

Poptávku už netáhnou rozvinuté ekonomiky

Růst by mohl být pomalejší, pokud by vlády uvedly v praxi již oznámené plány na omezení využívání paliv na bázi uhlíku, uvedla IEA. Nicméně současně varuje, že nynější plány zřejmě příliš nesníží emise uhlíku a jen úplná změna používání energií může snížit poptávku po ropě.

Za růstem využívání ropy přitom již nejsou primárně zodpovědné země, kterým IEA radí. Poptávka ve velkých rozvinutých ekonomikách stagnuje. Rapidně se naopak zvyšuje v zemích, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se za poslední dvě desetiletí téměř zdvojnásobila. Může za to rozvoj nových průmyslových odvětví v Asii, Střední a Jižní Americe a Africe.

Někteří analytici tvrdí, že poptávka po ropě by mohla klesnout rychleji, pokud by se podařilo snížit prodeje klasických automobilů a zvýšit podíl elektrických aut na trhu a k tomu by se snížil hospodářský růst a zvýšily ceny pohonných hmot.

Banka Goldman Sachs uvádí, že hlad po ropě by se za určitých podmínek mohl dostat na vrchol v roce 2024. Pomalé přijímání nových technologií v méně rozvinutých zemích však tento termín zpozdí.

Poradenská firma Wood Mackenzie je někde uprostřed. Očekává, že poptávka v dopravě přestane růst někdy v roce 2030 a celkově se dostane na vrchol v roce 2036. Nicméně hlavní ekonom Ed Rawle tvrdí, že pokles poptávky po ropě přijde, ať se stane cokoliv. „Signály vrcholu poptávky po ropě v budoucnosti zde opravdu jsou. Je jen otázkou kdy, ne zda,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
19:10Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
10:41Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 10 hhodinami

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
před 16 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
včera v 20:13

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
včera v 10:29

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
včera v 06:00

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
24. 6. 2026
Načítání...