Spotřeba ropy se za 50 let zdvojnásobila. Nepomáhají větrné ani solární elektrárny

V příštích několika týdnech globální spotřeba ropy dosáhne 100 milionů barelů denně. To bude více než dvojnásobek oproti stavu před 50 lety. A zatím nejsou vidět žádné přímé signály, že by začínala klesat. Navzdory důkazům o změnách klimatu způsobených oxidem uhličitým a miliardám vloženým na podporu alternativních zdrojů energie je ropa natolik zakořeněná v moderním světě, že poptávka po ní stále roste až o 1,5 procenta ročně, píše agentura Reuters.

Zatím neexistuje shodný názor na to, kdy se poptávka po ropě dostane na vrchol. Je však jasné, že to bude hlavně záviset na tom, jak vlády odpoví na globální oteplování, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která radí západním ekonomikám s jejich energetickou politikou.

Zásadní roli ropa hraje v dopravě. Z téměř 100 milionů barelů ropy spotřebovaných denně putuje více než 60 milionů právě sem. Alternativní pohonné systémy, jako elektrické vozy poháněné bateriemi, mají zatím jen velmi malý podíl na trhu. Většina ze zbývající ropy se pak používá na výrobu umělých hmot a v petrochemickém průmyslu, kde je jen málo možností, čím tuto surovinu nahradit.

Poptávka po ropě
Zdroj: OECD/IEA

Navzdory vládním tlakům na omezení využití ropy, plynu a uhlí spotřeba neutichá a jen několik málo analytiků věří, že poptávka po ropě klesne už v příštím desetiletí. IEA spíš očekává, že při zachování současného stavu globální poptávka po ropě bude růst nejméně v příštích 20 letech a někdy kolem poloviny století dosáhne 125 milionů barelů denně.

Poptávku už netáhnou rozvinuté ekonomiky

Růst by mohl být pomalejší, pokud by vlády uvedly v praxi již oznámené plány na omezení využívání paliv na bázi uhlíku, uvedla IEA. Nicméně současně varuje, že nynější plány zřejmě příliš nesníží emise uhlíku a jen úplná změna používání energií může snížit poptávku po ropě.

Za růstem využívání ropy přitom již nejsou primárně zodpovědné země, kterým IEA radí. Poptávka ve velkých rozvinutých ekonomikách stagnuje. Rapidně se naopak zvyšuje v zemích, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se za poslední dvě desetiletí téměř zdvojnásobila. Může za to rozvoj nových průmyslových odvětví v Asii, Střední a Jižní Americe a Africe.

Někteří analytici tvrdí, že poptávka po ropě by mohla klesnout rychleji, pokud by se podařilo snížit prodeje klasických automobilů a zvýšit podíl elektrických aut na trhu a k tomu by se snížil hospodářský růst a zvýšily ceny pohonných hmot.

Banka Goldman Sachs uvádí, že hlad po ropě by se za určitých podmínek mohl dostat na vrchol v roce 2024. Pomalé přijímání nových technologií v méně rozvinutých zemích však tento termín zpozdí.

Poradenská firma Wood Mackenzie je někde uprostřed. Očekává, že poptávka v dopravě přestane růst někdy v roce 2030 a celkově se dostane na vrchol v roce 2036. Nicméně hlavní ekonom Ed Rawle tvrdí, že pokles poptávky po ropě přijde, ať se stane cokoliv. „Signály vrcholu poptávky po ropě v budoucnosti zde opravdu jsou. Je jen otázkou kdy, ne zda,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoVZP podpoří desítkami milionů mladé lékaře v regionech, kde je jich nedostatek

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) nabídne více než třem stovkám mladých lékařů 480 tisíc korun. Podmínkou je ordinování v regionu, kde doktoři chybí, a následné setrvání v něm po dobu alespoň pěti let. VZP na to letos vyčlení 90 milionů korun, bonus se bude týkat praktických lékařů pro dospělé, pro děti a dorost a také dětských a dorostových psychiatrů. Zhruba o stejnou částku by podle návrhu rozpočtu mělo ministerstvo zdravotnictví navýšit prostředky na takzvaná rezidenční místa v primární péči, kde se mladí lékaři připravují. Podpora těchto míst v posledních letech stagnovala. Právě teď přitom začíná z univerzit vycházet více čerstvých absolventů medicíny.
před 8 mminutami

Vláda schválila změnu platových tabulek

Vláda schválila změnu platových tabulek ve veřejné sféře od ledna. Žádný z tarifů by neměl být pod minimální mzdou či zaručeným platem, k tomu by se měly částky zvýšit mezi pěti až devíti procenty. Jednání budou pokračovat v září, oznámila po jednání vlády ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní by do výdělků mělo meziročně plynout o 36 miliard korun víc. Kabinet rovněž schválil novelu zákoníku práce s pravidly odměňování.
11:50Aktualizovánopřed 18 mminutami

Schillerová navrhuje schodek rozpočtu 389 miliard

Vláda se na pondělním jednání zabývala podobou návrhu státního rozpočtu na příští rok. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) seznámila členy kabinetu s úpravami, které ministerstvo provedlo od posledních jednání s jednotlivými ministry. Resort následně uvedl, že vládě předložil návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun. Navržený schodek by znamenal druhý nejvyšší rozpočtový deficit v historii Česka. Opozice plánovaný schodek kritizuje. Rozpočtu se budou od 22:00 věnovat hosté Událostí, komentářů.
00:23Aktualizovánopřed 4 hhodinami

NKÚ: Česká ekonomika loni rostla rychleji než průměr EU, výrazně se zvýšil i dluh

Česká ekonomika loni rostla rychleji, než byl průměr zemí Evropské unie, zároveň se ale výrazně prohloubilo zadlužení státu. Státní dluh vzrostl na 3,7 bilionu korun a výdaje na něj se zvýšily na 98 miliard korun. Nepodařilo se odstranit slabiny, které ohrožují budoucí konkurenceschopnost země, uvedl v pondělí Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) ve svém stanovisku ke státnímu závěrečnému účtu za loňský rok. Úřad stanovisko zveřejňuje ze zákona do konce srpna.
před 12 hhodinami

Mění se zákon o podpoře bydlení, část agendy přebírají úřady práce

Od září se změní zákon o podpoře bydlení. Rozšíří se počet kontaktních míst, budou dostupné ve všech 205 obcích s rozšířenou působností. Část agendy převezmou od obcí úřady práce.
před 14 hhodinami

Havlíček hájí vyšší výdaje investicemi. Dle Rakušana vláda hazarduje

Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) nemůže kvůli snižování schodku omezit investice tak, aby zabrzdila hospodářský růst. Předseda STAN Vít Rakušan v Nedělní debatě naopak kabinet obvinil z dalšího zadlužování a uvedl, že „hazarduje s budoucností dalších generací“. Šéf ODS Martin Kupka tvrdí, že by jeho strana dokázala sestavit rozpočet se schodkem kolem 156 miliard korun. Vicepremiér Petr Macinka (Motoristé) zdůraznil potřebu strukturálních reforem a omezení výdajů. Moderoval Lukáš Dolanský.
včera v 15:15

Ministerstvo upustí od energetické koncepce. Chce menší a častější

Ministerstvo průmyslu a obchodu nebude připravovat velkou státní energetickou koncepci jako dřív, sdělil jeho šéf Karel Havlíček (ANO). Místo ní má každoročně vzniknout stručnější dokument. O koncepci přitom mluví přímo zákon – jako o závazném podkladu státu ve výrobě elektřiny, teplárenství a dalších oblastech. Poslední taková je stará jedenáct let, vývoj už ji zčásti překonal a aktualizovat se ji nepodařilo ani předchozí vládě. Ta nyní v opozici proti nové podobě není. Očekává ale podrobnou diskusi třeba ve výborech, protože energetické projekty se připravují dlouhodobě.
29. 8. 2026

Trump: USA uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou, zajistily si část jejích zásob

Spojené státy uzavřely ropnou dohodu s Venezuelou. Zajistily si tak většinovou kontrolu nad více než 65 miliardami barelů z prokázaných venezuelských zásob ropy. To odpovídá zhruba pětině celkových prokázaných ropných rezerv této latinskoamerické země. Oznámil to v noci na sobotu americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social. Uvedl rovněž, že jde o největší ropnou dohodu ve světové historii. Prozatímní venezuelská prezidentka Delcy Rodríguezová dosažení dohody potvrdila.
29. 8. 2026Aktualizováno29. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.