Spotřeba ropy se za 50 let zdvojnásobila. Nepomáhají větrné ani solární elektrárny

V příštích několika týdnech globální spotřeba ropy dosáhne 100 milionů barelů denně. To bude více než dvojnásobek oproti stavu před 50 lety. A zatím nejsou vidět žádné přímé signály, že by začínala klesat. Navzdory důkazům o změnách klimatu způsobených oxidem uhličitým a miliardám vloženým na podporu alternativních zdrojů energie je ropa natolik zakořeněná v moderním světě, že poptávka po ní stále roste až o 1,5 procenta ročně, píše agentura Reuters.

Zatím neexistuje shodný názor na to, kdy se poptávka po ropě dostane na vrchol. Je však jasné, že to bude hlavně záviset na tom, jak vlády odpoví na globální oteplování, uvádí Mezinárodní agentura pro energii (IEA), která radí západním ekonomikám s jejich energetickou politikou.

Zásadní roli ropa hraje v dopravě. Z téměř 100 milionů barelů ropy spotřebovaných denně putuje více než 60 milionů právě sem. Alternativní pohonné systémy, jako elektrické vozy poháněné bateriemi, mají zatím jen velmi malý podíl na trhu. Většina ze zbývající ropy se pak používá na výrobu umělých hmot a v petrochemickém průmyslu, kde je jen málo možností, čím tuto surovinu nahradit.

Poptávka po ropě
Zdroj: OECD/IEA

Navzdory vládním tlakům na omezení využití ropy, plynu a uhlí spotřeba neutichá a jen několik málo analytiků věří, že poptávka po ropě klesne už v příštím desetiletí. IEA spíš očekává, že při zachování současného stavu globální poptávka po ropě bude růst nejméně v příštích 20 letech a někdy kolem poloviny století dosáhne 125 milionů barelů denně.

Poptávku už netáhnou rozvinuté ekonomiky

Růst by mohl být pomalejší, pokud by vlády uvedly v praxi již oznámené plány na omezení využívání paliv na bázi uhlíku, uvedla IEA. Nicméně současně varuje, že nynější plány zřejmě příliš nesníží emise uhlíku a jen úplná změna používání energií může snížit poptávku po ropě.

Za růstem využívání ropy přitom již nejsou primárně zodpovědné země, kterým IEA radí. Poptávka ve velkých rozvinutých ekonomikách stagnuje. Rapidně se naopak zvyšuje v zemích, které nejsou členy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), kde se za poslední dvě desetiletí téměř zdvojnásobila. Může za to rozvoj nových průmyslových odvětví v Asii, Střední a Jižní Americe a Africe.

Někteří analytici tvrdí, že poptávka po ropě by mohla klesnout rychleji, pokud by se podařilo snížit prodeje klasických automobilů a zvýšit podíl elektrických aut na trhu a k tomu by se snížil hospodářský růst a zvýšily ceny pohonných hmot.

Banka Goldman Sachs uvádí, že hlad po ropě by se za určitých podmínek mohl dostat na vrchol v roce 2024. Pomalé přijímání nových technologií v méně rozvinutých zemích však tento termín zpozdí.

Poradenská firma Wood Mackenzie je někde uprostřed. Očekává, že poptávka v dopravě přestane růst někdy v roce 2030 a celkově se dostane na vrchol v roce 2036. Nicméně hlavní ekonom Ed Rawle tvrdí, že pokles poptávky po ropě přijde, ať se stane cokoliv. „Signály vrcholu poptávky po ropě v budoucnosti zde opravdu jsou. Je jen otázkou kdy, ne zda,“ uvádí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
2. 3. 2026

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
2. 3. 2026Aktualizováno2. 3. 2026

VideoPřípadné odříznutí Dubaje od světa by byl ekonomický problém, míní Singer

Dopad útoku na Írán na světovou ekonomiku byl hlavním tématem Interview ČT24, kde byl hostem ekonom a exguvernér České národní banky (ČNB) Miroslav Singer. Ten míní, že zvýšení ceny ropy vyjadřuje nejistotu, ale rozhodně to není náznak nějaké paniky. „V žádném případě nejsme v situaci, kdy by cena ropy nějak dramaticky rostla,“ zdůraznil. Otázkou podle něj zůstává, jaký bude vývoj konfliktu a následný dlouhodobý dopad na cenu ropy. Na otázku moderátora Daniela Takáče, zda se obchodníci na tuto situaci připravovali, Singer odpověděl kladně. „Cena ropy mohla být například před útokem cíleně nižší. (...) Útok nebyl žádný šok,“ tvrdí. Naopak varoval, že případné dlouhodobé odříznutí Dubaje, významného finančního a dopravního centra regionu, od okolního světa by byl ekonomický problém. Singer také zdůraznil, že přímé finanční vazby tuzemska na tuto konkrétní krizi jsou zanedbatelné. „Finanční vztahy Česka a Íránu jsou minimální a rezervy ČNB jsou ,velmi dostatečné‘,“ míní Singer.
2. 3. 2026

Hormuzský průliv stojí. Dva tankery hlásí zásahy

Nespecifikované projektily zasáhly podle agentury Reuters ve vodách nedaleko Ománu dva tankery. Jedno z plavidel se nachází na americkém sankčním seznamu. Při úderu utrpěli zranění čtyři lidé. Všech dvacet členů posádky se muselo z lodi evakuovat. Írán avizoval blokaci Hormuzského průlivu, kterým prochází pětina celosvětové ropy. V oblasti v současnosti kotví na 250 tankerů.
1. 3. 2026Aktualizováno1. 3. 2026

VideoŠkrty v kultuře vyvolaly rozruch. Umělci se obávají o budoucnost institucí

Vláda Andreje Babiše (ANO) letos snižuje rozpočet ministerstvu kultury oproti loňsku o dvanáct procent. Umělci, divadelníci i třeba lidé na literární scéně se tak obávají o osud svých institucí. Týká se to například i literárního časopisu Host, který se spoléhá na veřejné zdroje – podporuje ho město Brno, ale třeba i ministerstvo kultury. „Čtyřicet procent už je opravdu hodně. Už myslím, že byste musel uvažovat o zrušení úvazků, že se časopis bude tisknout na horší papír, nebo vydáte méně čísel ročně,“ uvedl šéfredaktor časopisu Host Jan Němec. Šéf resortu kultury Oto Klempíř (za Motoristy) zprávy o čtyřicetiprocentním škrtu označil za dezinformace. V příštích dnech chce ministerstvo s profesními asociacemi o škrtech v rozpočtu jednat.
1. 3. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
28. 2. 2026
Načítání...