Přenos energie z vesmíru na Zemi může fungovat. Cestu k orbitálním elektrárnám naznačil nový experiment

Evropská vesmírná agentura pracuje na technologiích, které by mohly lidstvu zajistit dostatek energie z kosmu. Zatím je tento projekt v začátku, plán ale říká, že první výsledky by měly být už kolem poloviny století.

Zní to jako utopie: energie, kterou zachytávají ničím nerušené solární elektrárny ve vesmíru, by mohla snadno nasytit všechny potřeby lidstva. Má to jediný problém: zatím neexistují technologie, které by dokázaly tento přenos zajistit.

Na řešení pracuje Evropská kosmická agentura prostřednictvím své iniciativy SOLARIS. Chce prozkoumat klíčové technologie potřebné k tomu, aby se vesmírná solární energie stala realitou – a to co nejdříve. Jedna z těchto technologií – bezdrátový přenos energie – byla nedávno předvedena v Německu před publikem, lidmi z byznysu a státní správy.

Tato demonstrace se odehrála v inovační továrně X-Works společnosti Airbus v Mnichově. Pomocí mikrovlnného vysílání tam dokázali vědci poslat ekologicky vyrobenou energii mezi dvěma body představujícími „vesmír“ a „Zemi“ na vzdálenost 36 metrů.

Přijatá energie byla využitá k osvětlení modelu města a k výrobě zeleného vodíku štěpením vody. Dokonce posloužila k přípravě prvního bezdrátově chlazeného piva na světě – to pak mohli diváci vypít.

Autoři přiznávají, že dosažená vzdálenost je zatím malá, ale považují ji za úspěch. Šlo o to demonstrovat technologický princip, dále už je problém hlavně ve škálování a ztrátách energie. A na tom chtějí vědci pracovat dál.

Záblesky budoucího světa

Kdyby se podařilo systém reálně vytvořit, pak by družice vybavené obřími solárními panely na geostacionární oběžné dráze trvale a nepřetržitě sbíraly sluneční světlo, které by pak přeměňovaly na mikrovlny o nízké hustotě výkonu a bezpečně je vysílaly dolů k přijímacím stanicím na Zemi. Z fyzikálních důvodů by tyto družice musely být velké, řádově několik kilometrů, aby mohly vyrábět energii odpovídající výkonu typické jaderné elektrárny. Totéž by platilo pro sběrná zařízení na povrchu Země.

Dosažení této vize by vyžadovalo technický pokrok v oblastech, jako je výroba a robotická montáž ve vesmíru, levná fotovoltaika s vysokou účinností, výkonná elektronika a formování radiofrekvenčních paprsků. Současně by bylo třeba provést další výzkum, který by ukázal, že tyto silné vlny z vesmíru by neměly negativní dopad na zdraví lidí a zvířat ani na nejrůznější technologie, například letadla a družice.

Projekt ESA SOLARIS bude zkoumat tyto technologie, aby se členské státy agentury mohly informovaně rozhodnout o budoucím zavedení kosmické solární energie jako nového zdroje čisté, stále dostupné „základní“ energie, která doplní stávající obnovitelné zdroje energie a pomůže Evropě dosáhnout do poloviny století nulové čisté spotřeby.

Jakýkoli průlom dosažený v těchto oblastech bude navíc přínosem i pro mnoho dalších vesmírných letů a pozemských aplikací, věří vědci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Experiment nastínil neblahý vliv AI na mozek

Vědci z Massachusettského technologického institutu (MIT) dokončili první studii skenování lidí, kteří používají pro svou práci umělou inteligenci. Výsledky výzkumu sice ještě neprošly recenzním řízením, ale už nyní se kolem nich vede rozsáhlé diskuze. Naznačují totiž velké množství negativních dopadů.
před 4 hhodinami

Český fotograf zachytil spuštění observatoře, která má odhalit záhady kosmu

V pondělí 23. června zveřejnila observatoř Very Rubinové první snímky vesmíru, které její výjimečný teleskop pořídil. Už po několika týdnech provozu dokázal najít desítky neznámých asteroidů, získat podrobnosti o vzdálených mlhovinách a slibuje také detaily o temné hmotě.
před 7 hhodinami

Situace je až depresivní, říká o sporu Harvardu s Trumpem vědkyně

Vědkyně Katarína Pšenáková působící v Praze studovala až do loňského roku na Harvardově univerzitě v Bostonu, kde má stále řadu kontaktů. Popsala, jak akademici vnímají spory s administrativou Donalda Trumpa a jaké to má dopady na vědu.
před 9 hhodinami

Nový lék je milník v léčbě AIDS, říká jeho autor Cihlář

Za obrovský milník, konec jedné dlouhé části cesty či za motivaci pro další výzkumnou práci považuje český virolog a biochemik Tomáš Cihlář schválení injekce na prevenci viru HIV americkým Úřadem pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). Injekci označovanou za zásadní průlom vyvinula americká farmaceutická společnost Gilead Sciences, kde Cihlář vede jako viceprezident pro virologii vědecký tým vyvíjející látky proti viru způsobujícímu nemoc AIDS. V rozhovoru s ČTK Cihlář poukázal i na další náročné úkoly, před kterými virologie a antivirotická medicína stojí.
před 10 hhodinami
Načítání...