Vědci poprvé poslali energii z oběžné dráhy na Zemi. Může to otevřít cestu k orbitálním elektrárnám

Experiment amerických vědců dokázal poprvé dostat z vesmíru energii na Zemi. Pokus inženýrů z Caltechu má nadějné výsledky, jeho autoři by v něm proto chtěli pokračovat.

Solární energie je nejrychleji rostoucí formou obnovitelné energie. V současné době se podílí na celosvětové výrobě elektřiny 3,6 procenta.

Podle odhadů energetických expertů bude elektřiny získané z tří hlavních metod obnovitelné energetiky v příštích desetiletích exponenciálně přibývat: do roku 2035 dosáhnou 40 procent a do roku 2050 až 45 procent.

Obnovitelné zdroje energie by měly v polovině století tvořit 90 procent trhu s energií a elektřina získaná ze solárních panelů by se na tom měla podílet asi z půlky.

Solární energie má ale i spoustu nedostatků, o kterých se dlouhodobě ví. Tím hlavním je, že není k dispozici vždy. Ve skutečnosti je jí například v našich podmínkách nejvíc právě v době, kdy je nejméně zapotřebí. Tedy v létě, kdy jsou dlouhé dny s dostatkem slunečního svitu. 

Jedním z řešení by se mohla stát takzvaná vesmírná solární energie. Družice by díky své pozici na oběžné dráze mohly snadno získávat energii ze Slunce 24 hodin denně, 365 dní v roce. Ovšem vědci se celé desítky let potýkají s otázkou, jak pak tuto energii poslat na Zemi.

V rámci projektu Space Solar Power Project (SSPP) na Caltechu nedávno dokončili první úspěšný bezdrátový přenos energie pomocí experimentu MAPLE (Microwave Array for Power-transfer Low-orbit Experiment). Hlavním autorem pokusu byl profesor Ali Hajimiri, jehož tým jako první dokázal přenést bezdrátově energii získanou ve vesmíru dolů na Zemi. 

Kosmická energie zaměřená k Zemi

Projekt se plánoval od roku 2011, do kosmu se dostal na začátku letošního roku. Už to samotné autoři označují za úspěch. Zařízení je totiž značně složité a citlivé, takže se obávali, že let na orbitu by nemuselo vydržet.

Pak vědci provedli několik experimentů. V prvním z nich přenesli bezdrátově energie v kosmu na vzdálenost asi třiceti centimetrů. „Naše experimenty nám potvrdily, že MAPLE dokáže úspěšně přenášet energii do přijímačů ve vesmíru,“ uvedl Hajimiri. „Podařilo se nám také naprogramovat soustavu tak, aby směřovala svou energii k Zemi.“ Energii vyslanou satelitem se podle něj podařilo zachytit na střeše univerzity. 

Vizualizace vesmírné solární elektrárny
Zdroj: NASA

Množství bylo velmi malé, nestačilo by ani na rozsvícení žárovky. Podle vědců z Caltechu je ale jejich experiment úspěšný. Prokazuje totiž, že je transport elektřiny z oběžné dráhy na Zemi je možný. Na průmyslové využití to ani zdaleka není, ale umožňuje to v pokusech pokračovat dál. Na palubě družice jsou další dva přístroje, které chce Catech vyzkoušet ještě letos. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 47 mminutami

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 2 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 23 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...