Na přírodních koupalištích se množí parazit, který nakazí i člověka

Čeští vědci se pokoušejí zjistit víc o parazitech, kteří se v Česku vyskytují ve vodě a mohou tak proniknout i na koupaliště. Protože lidem způsobují zdravotní potíže, hledají experti cesty, jak předejít jejich přemnožení.

Začíná to nenápadně jako pár drobných zarudlých teček na kůži. Jenže ony se zvětšují, velmi intenzivně svědí a někdy se z nich stanou i nepříjemné puchýře. Lidé, kteří touto vyrážkou po koupání trpí, většinou naštěstí nevědí, co ji způsobuje: miniaturní paraziti, kteří tvarem svého těla připomínají plejtváky.

Paraziti zodpovědní za cerkáriovou dermatitidu
Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK

Nemoc se jmenuje cerkárie nebo také cerkáriová dermatitida a tvorové, kteří ji způsobují, jsou drobní parazitičtí živočichové rodu Trichobilharzia. Jejich životní cyklus je spojený s vodními plži a vodními ptáky. Když ve vodě narazí na koupajícího se člověka, pokusí se mu opakovaně zavrtat pod kůži. V posledních letech těchto případů přibývá, často se ale špatně diagnostikují, protože je lidé považují za reakci na sinice nebo podráždění od slunce.

Vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze se pokoušejí mapovat, kde se tito paraziti v Česku vyskytují. Díky tomu by mohli včas, ještě před začátkem koupací sezony, předpovědět jejich vyšší výskyt a pokusit se snížit počet vodních plžů, kteří je přenášejí.

„Hledáme nové způsoby, jak snížit množství těchto plžů v nádržích, aniž bychom narušili fungování vodních ekosystémů. Naším cílem je účinná prevence, která bude zároveň šetrná k přírodě,“ uvedla parazitoložka Jana Bulantová.

Kvalitu koupacích vod pravidelně monitorují hygienické stanice, na přítomnost cerkárií v posledních týdnech upozornili například na koupališti Rolava v Karlových Varech, riziko vyrážky podle nich nelze vyloučit ani v Brušperku na Frýdecko-Místecku.

Stovky případů ročně

Odborníci odhadují, že svědivou vyrážku si každé léto z přírodních koupališť přinášejí stovky lidí. Přesné počty ale neznají. „Případy cerkáriové dermatitidy se v Česku objevují pravidelně už více než šedesát let. Dodnes ale nevíme, kolik lidí skutečně postihuje, protože většina z nich lékaře vůbec nevyhledá a onemocnění se nedostane do žádných statistik,“ uvedl parazitolog Tomáš Macháček. Bez těchto údajů je podle něj obtížné určit rizikové lokality nebo zavádět účinná preventivní opatření.

Vyrážka po koupání způsobená parazitem
Zdroj: Přírodovědecká fakulta UK

Spolu se Státním zdravotním ústavem (SZÚ) vědci proto vytvářejí databázi výskytu cerkáriové dermatitidy v Česku a mapují rizikové lokality. V pražské laboratoři vyvíjejí nové molekulární metody, které dokážou odhalit DNA parazitů přímo ve vodě. „Tyto citlivé metody umožní rychlé preventivní testování koupacích vod před zahájením sezony i během ní. Oproti dosud používaným postupům budou výrazně rychlejší,“ doplnil parazitolog Jan Procházka.

V laboratorních podmínkách také vědci zkoumají, proč někteří lidé po kontaktu s cerkáriemi žádné potíže nemají a u jiných vzniká typická silně svědivá vyrážka. „Zajímá nás například, jak parazit proniká do kůže a jak na něj reaguje lidský imunitní systém. Tyto poznatky přispějí k lepší prevenci, diagnostice i léčbě onemocnění,“ dodal Macháček, který vede experimentální část výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 19 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.