Brněnští vědci objevili mezi spermiemi netopýrů neznámého parazita

Vědci z Veterinární univerzity v Brně popsali nový druh parazita, který napadá netopýry. Patří mezi filárie neboli hlístice. Dosud neznámý druh nese latinský název Litomosa vetuni. Druhové jméno vetuni je zároveň oficiálním zkráceným názvem Veterinární univerzity.

Podle autorů jde svým způsobem o náhodný objev. Vědci se totiž ze začátku zabývali reprodukčními parametry u netopýrů. Mezi spermiemi netopýra pestrého přitom našli vývojové stadium parazita, takzvané mikrofilárie.

„V rámci navazující rozsáhlejší studie jsme pak našli dospělce tohoto parazita v dutině břišní, hrudní, ale i děloze březí samičky netopýra pestrého,“ uvedl vedoucí týmu Jiří Pikula. „Analýzou vzorků krve a ektoparazitů sbíraných od různých druhů netopýrů v širší geografické oblasti jsme zjistili, že diverzita těchto parazitů cirkulujících v populaci netopýrů je podstatně vyšší a že zde budou pravděpodobně další nepopsané druhy,“ doplnil Pikula.

Nově objevený parazit v těle netopýra
Zdroj: Veterinární univerzita Brno

Netopýr a jeho parazit

Netopýr pestrý se vyskytuje v horských oblastech, stepích, lesích, ale i v evropských a asijských městech, prakticky od Německa po Čínu. Jsou stěhovaví a velmi plaší, navíc jich není v přírodě moc, takže se toho o jejich životě pořád příliš neví.

Filárie rodu Litomosa parazitují specificky u netopýrů. Dospělci, tencí červi dlouzí několik centimetrů, žijí v tělních dutinách, mikrofilárie zase cirkulují v krvi. Mezihostitelem je hmyz.

Vědci z Veterinární univerzity už tento původně náhodný objev zužitkovali ve čtyřech studiích v renomovaných časopisech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 7 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 8 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
před 11 hhodinami

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
před 13 hhodinami

LSD se posunulo jako možný lék proti depresi do „nadějné“ fáze

Psychedelika se zmiňují v souvislosti s léčbou vážných duševních nemocí stále častěji – řada výsledků vypadá velmi nadějně, ale zatím chyběla kvalitnější potvrzení jejich účinnosti prostřednictvím velkých dlouhodobých studií. Teď jedna taková vyšla a naznačuje, že potenciál těchto substancí je nemalý.
včera v 16:27

Do Česka přiteče přes sto milionů na špičkovou vědu. ERC granty mají dva projekty

ERC granty jsou způsob, jak Evropská unie podporuje vědu v členských zemích. Pečlivě vybrané projekty mohou takto získat financování, které posune výzkum dál. V úterý byly zveřejněny ERC granty v kategorii Advanced (Pokročilý). Získaly je rovnou dva tuzemské projekty – jeden z Olomouce, druhý z Prahy.
včera v 12:01

Stromy vyhrály evoluční závod, protože se nejlépe přizpůsobily suchu

Na otázku, jak se stalo, že vznikly stromy a co jim umožnilo stát se jedněmi z největších a nejdéle žijících organismů na Zemi, se pokusil odpovědět velký mezinárodní výzkum, ve kterém hráli významnou roli i experti z Česka.
včera v 09:54

Lesy má sledovat „Velký bratr“. Drony, AI a senzory jim mohou dát šanci proti změně klimatu

Technologie umělé inteligence (AI) by v budoucnu mohla pomoci z fotek velmi podrobně analyzovat stav lesů. Nástroj, na jehož vývoji se podílí tým vědců z brněnského pracoviště Výzkumného ústavu pro krajinu, propojuje drony, laserové skenování objektů, AI a pokročilé modely růstu lesních porostů. Výsledkem má být systém schopný vyhodnocovat stav lesa až na úroveň jednotlivých stromů. A současně má předvídat jeho budoucí vývoj v podmínkách měnícího se klimatu.
včera v 07:30
Načítání...