Klimatické inženýrství zatím není řešení, uvedla OSN. Názor může změnit, pokud současná opatření nepomohou

Technologie umožňující změny v slunečním záření by mohly v budoucnosti posloužit při snahách omezit růst teploty zemské atmosféry. Zatím nad nimi ale panuje příliš mnoho otázek a nemohou být alternativou ke snižování emisí skleníkových plynů. Uvádí to zpráva Programu OSN na ochranu životního prostředí (UNEP), o které informuje stanice Sky. Tvůrci těchto technologií slibují odrazit část energie ze slunečního záření do vesmíru, čímž by se omezilo oteplování atmosféry.

Podle UNEP technologie umožňující změny ve slunečném záření (SRM) nyní nepředstavují řešení ve snahách států udržet oteplení pod dvěma stupni ve srovnání s předprůmyslovou érou. „Tento názor by se mohl změnit, zůstanou-li klimatická opatření nedostatečná,“ uvedla agentura OSN.

Obloha v rukách inženýrů

Technologie SRM počítají s tím, že by do stratosféry byly vnášeny aerosolové částice, které by byly schopné odrazit část energie slunečního záření. To se přirozenou cestou stává například při velkých erupcích sopek, které často vedou k dočasnému ochlazení podnebí.

Podle orgánu lze předpokládat, že tyto technologie by dokázaly ochladit zemskou atmosféru v relativně krátkém čase. Náklady na snížení teploty o jeden stupeň by však nejspíše byly v řádu několik desítek miliard dolarů ročně.

Známá i neznámá rizika

UNEP také poukazuje na to, že SRM technologie zatím nejsou příliš probádané, a proto je nutné zvážit všechny jejich možné dopady. „Všechny nové technologie je nutné jasně pochopit a popsat jejich možná rizika a dopady před jejich zařazením do provozu,“ uvedla šéfka UNEP Andrea Hinwoodová.

Podle ní by bylo chybou vnímat SRM technologie jako náhradu za snižování emisí skleníkových plynů, které musí zůstat „globální prioritou“. SRM technologie navíc neřeší příčiny změn klimatu, ale snaží se jen oslabit některé následky.

  • Carbon dioxide removal (CDR): Odsávání oxidu uhličitého z atmosféry a jeho následné ukládání do podzemních prostor nebo přeměnu na stavební materiály.
  • Stratospheric aerosol injection (SAI): Právě tento typ vědci v této studii zkoumají. Do vyšších vrstev atmosféry by se pomocí raket nebo dělostřelectva vystřelovaly kontejnery s aerosoly různých chemikálií, nejvíc se zvažuje kyselina sírová, sulfan nebo oxid siřičitý. Kilogram těchto látek by mohl vyvážit až několik stovek tisíc kilogramů oxidu uhličitého.
  • Marine cloud brightening (MCB): Tento plán počítá s „oséváním“ oblačnosti látkami (například solí), které by změnily mraky, aby více odrážely sluneční světlo zpět do vesmíru.
  • Cirrus cloud thinning (CCT): Mračna typu cirrus zachycují značné množství tepla ze zemského povrchu a pak ho vrací zpět k povrchu. Kdyby se je podařilo „naředit“, pak se bude moci teplo vrátit zpět do kosmu a nezůstane na Zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
před 7 hhodinami

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
před 22 hhodinami

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Teplotní rekordy v pátek ohlásily desítky stanic. Podívejte se

Česko v posledních dnech sevřely mimořádně vysoké teploty. V pátek padl první teplotní rekord už po jedenácté hodině dopoledne. Nejtepleji bylo stejně jako v několika předchozích dnech v Doksanech na Litoměřicku, kde naměřili 38,1 stupně Celsia. Rekordní hodnota pro 26. červen to ale pro tuto stanici není, v roce 2019 tam bylo ještě o osm desetin stupně tepleji. Rekordy pro 26. června padly na 66 ze 171 stanic, které měří více než 30 let, což představuje 39 procent.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026
Načítání...