Kočky jsou schopné vytvořit si k lidem podobně silný vztah jako psi nebo děti, tvrdí výzkum

Nová studie biologů z Oregonské státní univerzity prozkoumala, jaký vztah si jsou kočky schopné vytvořit se svými lidskými majiteli. Vědci tvrdí, že je podobně silný, jako mají k lidem psi, nebo dokonce děti ke svým pěstounům.

Zatímco výzkumu psů se věnuje celá řada vědců, kočky byly doposud výrazně opomíjenější. Oregonská studie je vůbec první, která sílu kočko-lidských vztahů prozkoumala. Vedla ji Kristyn Vitaleová a výsledky vyšly v odborném časopise Current Biology.

„Jak u psů, tak i u koček může vztah k lidem reprezentovat adaptaci vztahu mezi mládětem a pečovatelem,“ uvádí Vitaleová a dodává, že oddanost představuje biologicky smysluplné chování. „U většiny koček působí člověk jako zdroj bezpečí.“

Odevzdanost „němé tváře“

Biologové v rámci výzkumu testovali, jak jsou kočky odevzdané svým lidským majitelům. Podobné testy se používají také u psů a malých dětí a spočívají v tom, že kočka stráví dvě minuty v neznámé místnosti se svým majitelem, pak na stejném místě stráví dvě minuty sama a nakonec další dvě minuty znovu se svým majitelem.

Pokud jsou kočky svému majiteli odevzdané, chovají se po znovusetkání klidně; například pokračují v průzkumu místnosti a současně se věnují i svému pánovi. Naopak kočky, které mají ke svému vlastníkovi nevyrovnaný vztah, projevují stres – mávají ocasem, olizují se a drží se od člověka dál. Anebo se na člověka vrhnou, sednou si mu na klín a odmítají ho opustit. 

Přírodovědci test provedli jak u koťat, tak i u dospělých koček. Jejich chování sledovali experti na chování zvířat a řadili je podle něj do různých kategorií. Ze sedmdesáti koťat, která test absolvovala, jich 64,3 procenta prošlo s tím, že mají vůči majitelům bezpečný vztah, 35,7 procenta bylo s lidmi propojeno nejistě.

Vědci se pak pokoušeli kočky na lidi více navázat pomocí speciálního tréninkového programu. Ani po šesti týdnech ale neviděli žádné zásadnější rozdíly. „Jakmile se mezi kočkou a člověkem pouto objeví, vypadá to, že už je v průběhu času víceméně stabilní a nedá se příliš ovlivnit tréninkem,“ popsala Vitaleová.

Kočka, která je kotětem

Kočičí vztah k lidem podle vědců ovlivňují stejné faktory jako u jiných domestikovaných zvířat, až do dospělosti si navíc kočky svedou uchovat řadu povahových rysů mláděte. Vědci totiž u 38 pozorovaných kočičích jedinců našli velmi podobný poměr jako u koťat: 65,8 a 34,2 procenta mezi bezpečným a nejistým vztahem.

Tento poměr výzkumníky překvapil, byl totiž velmi podobný tomu u lidí; v testech se ukázalo, že bezpečný vztah má k rodičům nebo pěstounům 65 procent dětí.

„Kočky, které jsou si nejisté, se ukrývají a utíkají,“ vysvětluje Vitaleová. „Dlouhou dobu se věřilo, že se takhle chovají všechny kočky. Ale většina z nich považuje svého lidského majitele za zdroj svého bezpečí. Vaše kočka je v pocitu bezpečí závislá na vás.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Norského seniora zbavila léčba současně AIDS i rakoviny

K vyléčení třiašedesátiletého muže z Osla přispěla nejen špičková věda, ale také obrovské štěstí. Čtyři roky po zahájení léčby nejenže nemá v těle ani stopu po viru HIV, ale ani rakovinu krve.
před 1 hhodinou

Vědci z Brna a USA odhalili slabinu bakterií, která může pomoci s léčbou infekcí

Slabinu bakterií, která jim při nedostatku živin nebo po stresu brání v rychlém množení, odhalili vědci z ústavu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně ve spolupráci s kolegy z USA. Zjištění může podle nich v budoucnu pomoci zlepšit léčbu infekcí.
před 18 hhodinami

Vědci navrhli genetickou léčbu Downova syndromu

Downův syndrom je porucha zatím neléčitelná, existují ale testy, které ji odhalí včas už během těhotenství. Lék se hledá už desítky let, zatím marně. Teď ale skupina vědců z Izraele udělala důležitý krok, který medicínu k účinné terapii přiblížil zatím nejvíc v dějinách. Reálné využití zatím dosavadní výsledky neumožňují, dle autorů jde ale o velmi nadějný postup.
před 20 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

Osudová noc. Během katastrofy v Černobylu se stala spousta chyb

U katastrofy Černobylské jaderné elektrárny se nedá najít jedna příčina. Bylo jich totiž vzhledem k nekompetenci komunistického režimu tolik, že by to vydalo na zvláštní pořad. Tady je.
včera v 08:13

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Lidé kapitulují před AI, varuje výzkum před dalekosáhlými dopady

Lidé, kteří více používají umělé inteligence, se méně soustředí na využívání vlastního mozku – zato téměř bezmezně věří lžím mozků křemíkových. Tato zranitelnost je podle nové studie snadno zneužitelná.
včera v 06:30

Pacientů s Alzheimerovou chorobou přibývá, pomoci může nová léčba

Přibývá neurodegenerativních onemocnění. Jen počet případů Parkinsonovy choroby za posledních třicet let stoupl celosvětově o tři sta procent. Tempo předčilo i predikce lékařů spojené se stárnutím populace. V Česku je také zhruba pětaosmdesát tisíc pacientů s Alzheimerovou chorobou. Někteří z nich by mohli ještě letos dostat nové moderní léky, vhodné budou pro lidi na začátku onemocnění. Čeká se ale na povolení regulačních orgánů a stanovení úhrady z veřejného zdravotního pojištění.
včera v 06:00
Načítání...