Čeští výzkumníci mají novou látku na rozklad chemických jedů jako novičok, sarin nebo soman. V objevu hrají klíčovou úlohu takzvané nanodiamanty. Na vývoji se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu anorganické chemie Akademie věd (AV ČR), dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale. V tiskové zprávě o tom informovala akademie.
České nanodiamanty jsou schopné účinně ničit novičok, sarin a další smrtící jedy
Události: Nanodiamanty proti jedům (zdroj: ČT24)
Nová látka, takzvaný nanokompozit, by mohla ve srovnání s používanými komerčně dostupnými materiály několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok nebo sarin i insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu.
Nanokompozity jsou materiály složené ze dvou nebo více složek, z nich alespoň jedna se v materiálu vyskytuje ve formě částic o velikostech jednotek až desítek nanometrů.
Zbraň proti zbraním hromadného ničení
Pro dekontaminaci zasaženého území, ochranu obyvatelstva i životního prostředí je rychlé a účinné odbourávání nebezpečných látek klíčové. Mezinárodní tým vědců připravil nanokompozit s vyšší účinností rozkladu bojové látky soman než používané komerčně dostupné materiály. Soman, zařazený rezolucí OSN mezi zbraně hromadného ničení, patří spolu se sarinem a tabunem mezi nervově paralytické látky třídy organofosfátů.
„Nanostrukturní oxid titaničitý dokáže rozkládat škodliviny typu bojových látek díky svým unikátním povrchovým vlastnostem a ještě účinněji za přítomnosti světla. Jeho vlastnosti jsme při výzkumu vylepšili kombinací s nanodiamanty. Ty pomohly zhruba třikrát zvýšit rychlost rozkladu somanu. Výhoda použitých nanodiamantů v nanokompozitu spočívá totiž v jejich vhodné povrchové chemii,“ uvedl Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu AV ČR.
Podle hlavního autora studie Jiřího Henycha z Ústavu anorganické chemie AV ČR jsou nanodiamanty pro tyto účely vhodné. Jsou relativně levné a lze jednoduše upravovat jejich povrchové chemické vlastnosti, a tím i vlastnosti kompozitu.
Dosažené výsledky představují podle vědců slibný základ pro další výzkum nanokompozitů na bázi oxidů kovů a nanodiamantů. Na výzkumu se podílely z českých institucí také České vysoké učení technické v Praze, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vojenský výzkumný ústav.