České nanodiamanty jsou schopné účinně ničit novičok, sarin a další smrtící jedy

Nahrávám video
Události: Nanodiamanty proti jedům
Zdroj: ČT24

Čeští výzkumníci mají novou látku na rozklad chemických jedů jako novičok, sarin nebo soman. V objevu hrají klíčovou úlohu takzvané nanodiamanty. Na vývoji se podíleli vědci z Fyzikálního ústavu a Ústavu anorganické chemie Akademie věd (AV ČR), dalších českých institucí a z univerzity ve švédské Uppsale. V tiskové zprávě o tom informovala akademie.

Nová látka, takzvaný nanokompozit, by mohla ve srovnání s používanými komerčně dostupnými materiály několikanásobně účinněji rozložit bojové chemické látky jako novičok nebo sarin i insekticidy, tedy přípravky určené k hubení hmyzu.

Nanokompozity jsou materiály složené ze dvou nebo více složek, z nich alespoň jedna se v materiálu vyskytuje ve formě částic o velikostech jednotek až desítek nanometrů.

Zbraň proti zbraním hromadného ničení

Pro dekontaminaci zasaženého území, ochranu obyvatelstva i životního prostředí je rychlé a účinné odbourávání nebezpečných látek klíčové. Mezinárodní tým vědců připravil nanokompozit s vyšší účinností rozkladu bojové látky soman než používané komerčně dostupné materiály. Soman, zařazený rezolucí OSN mezi zbraně hromadného ničení, patří spolu se sarinem a tabunem mezi nervově paralytické látky třídy organofosfátů.

„Nanostrukturní oxid titaničitý dokáže rozkládat škodliviny typu bojových látek díky svým unikátním povrchovým vlastnostem a ještě účinněji za přítomnosti světla. Jeho vlastnosti jsme při výzkumu vylepšili kombinací s nanodiamanty. Ty pomohly zhruba třikrát zvýšit rychlost rozkladu somanu. Výhoda použitých nanodiamantů v nanokompozitu spočívá totiž v jejich vhodné povrchové chemii,“ uvedl Štěpán Stehlík z Fyzikálního ústavu AV ČR.

Podle hlavního autora studie Jiřího Henycha z Ústavu anorganické chemie AV ČR jsou nanodiamanty pro tyto účely vhodné. Jsou relativně levné a lze jednoduše upravovat jejich povrchové chemické vlastnosti, a tím i vlastnosti kompozitu.

Dosažené výsledky představují podle vědců slibný základ pro další výzkum nanokompozitů na bázi oxidů kovů a nanodiamantů. Na výzkumu se podílely z českých institucí také České vysoké učení technické v Praze, Univerzita J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Vojenský výzkumný ústav. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 3 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 5 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 11 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...