Noc vědců zve veřejnost do zákulisí špičkového výzkumu. Hlavními tématy jsou ekologie a stav přírody

Zamyslet se nad stavem přírody a ekologickými tématy nebo mezilidskou komunikací budou moci návštěvníci Noci vědců, při které se v pátek večer lidem otevře 64 vědeckých institucí po celé republice. Na návštěvníky čekají přednášky, diskuse, experimenty, zábavná vědecká show nebo třeba filmové projekce. Letošní téma zní: Šetrně k planetě.

Vědci a studenti uvítají zájemce na univerzitách, vědeckých pracovištích, na hvězdárnách či v gymnáziích ve 32 městech. Program připravili na 175 různých místech, která budou otevřena zhruba mezi pátou hodinou večer a půlnocí. Informace o jednotlivých akcích jsou na webu nocvedcu.cz.

Například v Praze připraví program Univerzita Karlova, České vysoké učení technické, Vysoká škola chemicko-technologická, Česká zemědělská univerzita, Národní zemědělské muzeum, Akademie věd ČR a Štefánikova i ďáblická hvězdárna. Loni navštívilo akci po celém Česku 60 tisíc lidí.

Noc vědců vznikla z podnětu Evropské komise v roce 2005. Jejím posláním je popularizace vědy a motivace mladých lidí k práci ve výzkumu. V 371 městech po celé Evropě loni na Noc vědců zavítalo přibližně 1,5 milionu lidí. Kompletní program ZDE.

Tipy na akce: 

Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Praha:

  • promítání studentských filmů FAMU na téma Šetrně k planetě
  • přednáška na téma Temná stránka lodní dopravy
  • Fauna a flora v rukou umělců
  • Generace Z

Ústav Anatomie při 2. Lékařské fakultě, Praha:

  • poprvé a naposledy zpřístupněn veřejnosti
  • oficiálně se otevírá až v pondělí po Noci vědců, pak už navždy zůstane veřejnosti uzavřen

Kampus Hybernská, Praha:

  • rukodělné workshopy na téma Šetrně k planetě, velmi vhodné pro děti

Česká zemědělská univerzita, Praha:

  • promítání filmu Zelená poušť

Národní zemědělské muzeum, Praha:

  • Potraviny šetrné k planetě
  • Rezistence mikroorganismů k pesticidům, pesticity
  • Staň se muzejním kurátorem (pro děti)

Akademie věd ČR, Fyzikální ústav Ládví:

  • Mikrostuktura věcí: Na své si přijdou zájemci o elektronovou mikroskopii, analytické metody, ale i strukturu přírodnin, kovů či minerálů

Jihočeská univerzita, České Budějovice

  • stezka s Fairtrade produkty a potravinami po rektorátu + představení konceptu Fairtrade + ochutnávka fairtrade kávy
  • Debata o rybnících – proč je tady máme? Rybníky jako lidmi uměle vytvořené vodní útvary tvoří po více než tisíc let nedílnou součást naší krajiny. V očích dnešní společnosti však rybníky často představují jen jakési „kapříny“, tzn. zabahněné nádrže určené k chovu ryb, mající často zelenou vodu nevalné kvality. Ve skutečnosti to tak být nemusí. Rybníky mají mnoho dalších, pro většinu lidí skrytých a nedoceněných funkcí 

VŠTE České Budějovice

  • Demonstrace herní strategie na konkrétní herní partii. Vyhraje člověk proti umělé inteligenci? 

Centrum dopravního výzkumu, Brno 

  • Návštěvníky seznámí s aktivitami Centra dopravního výzkumu i v oblasti diagnostiky vozovek, testování materiálů a hodnocení dopadů dopravy na životní prostředí včetně ukázky vybraných přístrojů a výsledků výzkumných zkoušek 

Science centrum Vida, Brno

  • Vermikompostování
  • Degustace vody
  • Promítání 3D filmu Oceány

Mendelova univerzita, Brno

  • Zdravá/degradovaná půda, kvalita zemědělské produkce
  • Ze zkumavky do lesa a na pole aneb Jak využít vědecké poznatky prakticky
  • Stezka bosou nohou

Palackého univerzita v Olomouci

  • Šetrně k planetě, šetrně ke svému tělu
  • Migrace kulturních potravin
  • Za ekologií přes psychologii

Pevnost poznání, Olomouc

  • Videomapping na budovu
  • Otevřené expozice zdarma

 Ostravská unverzita:

  • 3D tiskárna může šetřit planetu
  • Smart city
  • Simulátor stáří 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 3 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled